Hlava-22

Trochu slabší čtyři. Pravdou zůstává, že ten, kdo nečetl knižní předlohu, se na začátku může v ději trochu ztrácet a hlavně se podivovat nad "dějem", který si v ničem nezadá s psychozáběry Davida Lynche. Prostě takové hodně zvláštní jsou počáteční minuty tohoto neobvyklého hollywoodského počinu. Po půl hodině znechucení se ale vše pěkně vyjasní a já konečně pochopil, že snímek se více než Drama / Válečný snaží být ostrou satirou, kde komediální stránka hraje spíše první, než druhé housle. Zábavných scének je tu spousta a vyzdvihnout jen jednu je obtížné... Hlava XXII se hodně podobá seriálu M*A*S*H, i kdyby to mělo být jenom tím, že jsem se u ní téměř nepřetržitě smál. Ale je to vůbec dobře, že jsem bral všechny podobné scény s humorem, když se jasně jedná o snahu dokázat společnosti, jak je byrokatismus (potažmo boj s absurdními pravidly, se systémem) špatný? Jak jsou jím lidé ovládáni a dokáží se s ním vyrovnat jenom v případě, že budou hrát onu "hru" spolu s ostatními - kolegy i nadřízenými? Tento film si asi nejvíce užijí dva typy lidí: Ti, co si prošli vojnou a Ti, kteří si dennodeně k*rví záda v kanceláři. (23.10.2009)

Velmi dobře zvládnutá adaptace rozsáhlá a osobité knihy, která ještě zveličila její absurdní ladění. Nichols do období druhé světové vnáší dialogy a mírnou stylizaci známou z jeho současných filmů a funguje to výborně. Navíc řada záběrů skýtá velmi působivou podívanou. Docela mě však zamrzel dosti nevýrazný Alan Arkin v hlavní roli, jehož zastiňuje hned několik vedlejších postav. (15.12.2010)

O knize jsem vždycky slyšel jenom samou chválu a nedávno mi to zase jeden člověk doporučoval se slovy, že prej to je "něco jako Švejk". Zjistil jsem, že existuje i tenhle film, takže jsem moc dlouho neváhal a s velkym očekávánim jsem se na to podíval. Moje dojmy po skončení filmu jsou dost rozporuplný. Na jednu stranu jsou tady geniální vtipný scénky, na druhou stranu je to od samýho začátku totální zmatek, kdy se přeskakuje z reality do nějakejch snů a halucinací, aniž by mi to dávalo smysl. Navíc ve druhý polovině začne ubejvat humoru a naopak se to začne brát celý dost vážně a to už mě moc nebavilo. Celkově to neni špatný, ale už jsem viděl i lepší filmy na téma absurdnost války. A že bych teď měl chuť začít shánět knihu, tak to už vůbec ne. 55% (14.08.2013)

Pamatuji si prakticky každý film, na kterém jsem byl jako dospívající v kině. A tenhle jsem sledoval na počátku s napětím, že bude stejně zajímavý, jako kniha. Nelíbil se mi, těžce jsem ho den poté zepsul posluchačům, co se ptali na čem jsem byl v kině. Vše mi přišlo moc jasné, jako by z knihy bylo vytažené jen to schéma a stačí. Mě to nestačilo a nestačí povětšinou ani nyní. Ale kdo nezná knihu, kdo se seznamuje s filmem, tak ho to může navést na lepší a zajímavější filmy, takže to ani nemohu nikomu znechuzovat, jak mi to dělali jiní a já pak šel na film už apriory, že to bude blbost a pak mě to překvapilo, že mě to oslovilo. Potom si až člověk položí otázku - proč mě to oslovilo a měl by si každý na ni umět, či se naučit odpovídat. (20.06.2010)

Ale úprimne, Hellerovu knihu som neprečítal ani pri prvom, ani pri druhom pokuse, ale nakoniec som ju zvládol. Podarilo sa mi v deji knihy tak zamotať, že som v skutočnosti nevedel ani ako sa volám. Totižto podľa Hlavy XXII, ktorá je hlavnou postavou knihy aj filmu, môže byť vojak prepustený z armády napr. vtedy keď je blázon. Ale ak vojak vie, že je blázon, tak je vlastne normálny a preto nemôže byť prepustený z armády. Sám spisovateľ takéto absurdity pociťoval na vlastnej koži, keďže bol sám bombometčíkov u bombardovacej perute. Dej filmu sa odohráva na ostrove Pianosa blízko Elby (tretí najväčší ostrov Talianska), kde bola americká základňa 256. leteckej eskadry. Odtiaľ nalietavali bombardovacie lietadla na nemecké pozície v Taliansku. Film nám verne ukazuje vojnové zážitky vojakov v uzatvorených vojenských kolektívoch. Ide predovšetkým o satiru ale dobre mienený aj protivojnový film. V podstate dejová línia filmu je slabučká a je úplne prekombinovaná. Myslím si, že kto chce pochopiť film, musí si najskôr prečítať knihu. A preto len tri bombičky. (28.09.2019)