Po životě

Kratší seriál se zajímavými dialogy, ale po 1. sérii to všechno začne splívat, děj už nepůsobí tak přirozeně a jeho vývoj je minimální, takže žádné zvraty nečekejte. Nepůsobí že by měl nějaké velké ambice, spíš zůstává v jedné poloze a soustředí se na různé myšlenkové pochody relativně neúspěšných lidí, kteří nejsou spokojení se svým životem. Důležité je, že nenudí a navíc poměrně rychle uteče, protože jedna série je jako se podívat na tří hodinový film. (01.03.2023)

Ďakujem Ricky Gervais. Ten tvoj Tony mal na to. Snáď nešiel..... :( Ale ty to vieš a ja si len myslím. A verím , že slnko vyšlo, nechcem byť za naivku. Pohladil si myšlienkami a zanechal veľmi príjemnu stopu, ktorá sa môže (ale nemusí, záleží na postoji) ukázať v (nie po) Živote. A Teraz niečo na veselý husľový kľúč. (19.01.2022)

Už jsem viděl řádově lepší seriály, s řádově výraznější produkcí, příjemnější na pohled, emočně více vtahující do děje. After Life není na první pohled líbivý ani nechce. Přiznám se ale, že slabost a respekt k umění Rickyho Gervaise vyrábět pro televizi přesně ten obsah, co diváka zaujme a z obrazovky se mu nechce slézt, mě na After Life fascinuje. Jako bych upíjel pomalu koktejl namíchaný přesně z těch přísad, které se normálně přelijí do patosu nebo trapnosti a pomalu zjišťoval až při pátém doušku, že obsahuje přesné příchutě k celkovému dobrému dojmu. Gervais umí už dávno od časů Office balancovat na hraně, překročit tu hranu, zatnout do živého, vystřelit ostrý šrapnel, zase se vrátit, zarovnat do řady a očividně ho takhle manipulativní hra baví. No a mě taky. Vesele si u toho čtu, v některých momentech vzhlédnu, nechám se rozesmát, dojmout, překvapit a přemýšlím u toho, jestli to má za nehet potenciálu Office, že bych se k tomu tak často vracel. Spíše ne. Office měl kapku "sympatičtější" charaktery. (23.11.2020)

"Fuck that, Netflix already bought this show", jak řekl Ricky v listopadu 2019 v pražském Kongresovém centru v rámci svého (tehdy) nejnovějšího stand-upu Supernatural... Nevadí mi, že Ricky stárne, že se jeho tvorba proměňuje a že After Life de facto vůbec nepřipomíná třeba The Office nebo Extras (až na to, že točí svoje oblíbené herce). To je přirozené. Třeba Derek byl taky hodně jiný než cokoli, co dosud natočil, ale ten byl vynikající. A neodsuzuju ho primárně za to, že se po letech "Jsem nezávislý, alternativní, točím si, co chci" zaprodal takovému gigantovi jako Netflix a řekl si "Fuck it, důchod se blíží, jeho peníze nesmrdí, ať si každý říká, co chce, pětkrát jsem moderoval Golden Globes, mám X-krát BAFTU a Emmy"... Spíš jde o to, přesně jak píše Matty, že After Life je... co? První série ještě jako jo, když člověk přistoupí na to, že to de facto není komedie, ale drama. Druhá série však seriál nikam neposouvá, naopak ubíjí svou repetitivností, kdy Tony jde třikrát za díl na lavičku pokecat s Anne, třikrát jde navštívit otce, třikrát venčí psa, třikrát řekne Lennymu, jaké to je tlusté nechutné prase, třikrát zajde za úplně vyšinutým psychoušem, třikrát si pobrečí, třikrát se vožere a třikrát fňuká u starých videí s Lisou... Jediná změna je, že v první sérii se chce zabít, kdežto v druhé pořád dokola opakuje, jak už to je lepší, jen aby každý jednotlivý dialog zabil tím, že to stočí na Lisu a začne brečet... Veškerou svou tvorbou se snažil něco říct, na něco poukázat, ale tohle je vskutku akorát velice povrchní "Život / vztah je to nejcennější, co máme, buďme hodní ke svým životním partnerům, než nám umřou"... 40% (1. série - 70%, 2. série - 20%) (08.05.2020)

S1:** Ricky Gervais se pokouší o další sondu do patetického života lidského druhu, tentokrát se však netrefil do černého. Ba ani nestřílí do terče. Čekal jsem alespoň nějaké vtipy, ale u všech 12 epizod jsem se zasmál pouze párkrát. Při sledování jsem se navíc nemohl zbavit dojmu, že sleduji levnou televizní produkci. Gervais bohužel vůbec nedodržuje zlaté pravidlo filmařů "show, don't tell". Hraje tedy manžela, kterému zemřela žena na rakovinu a on by se nejraději zabil, ale pořád jen mluví o tom, jak se cítí hrozně, nikdy nenastane situace, kdy svůj žal ukáže. Jeho poloha je tedy velmi těžce uvěřitelná. Jakoby se nemohl rozhodnout, jestli točí komedii nebo drama. Gervais jen prostě potřeboval další médium, skrz které by šířil své názory. Co se technické stránky týče, tak jsme přinejlepším na průměru. Stejné nudné záběry bez invence, hudební podkres nulový. S2:** Druhou sérii vystihuje jedno slovo – lenost. Gervais jede přes kopírák. Jak se říká „když to funguje, proč něco měnit?“. After Life je však výjimka, protože zde nefunguje nic. Vedlejší postavy jsou zde prakticky jen na okrasu, seriál je one-man show Gervaise, který opět světu představuje své názory, za kterýma si pevně stojí a má tudíž perfektní výmluvu, proč shazovat všechny ve svém okolí. Každý dialog skončí tím, že začne povídat, jak strašně mu chybí jeho žena. Seriál se točí v podstatě okolo těch samých dějových linek a situací jako první série (občasné výjimky se najdou, není však o co stát), dokonce i ty začátky, kdy si Tony pouští ráno v posteli videa se svou zesnulou ženou a poté vstane a jde dát psovi nažrat, jsou pořád ty samé. Neustále povídá, jak je strašně smutný, ale nijak to na něm nejde vidět. V posledním díle první série se z něj stane slušňák, který chce konat dobro, aby si o dva díly později zase utahoval z kolegyně v práci, protože mu při psaní scénáře nejspíš došly nápady. Při sledování scénky, kdy ředitel amatérského divadla vysvětluje, jak ho znásilnil duch, jsem měl pocit, že tohle přece nemohl žádný producent při smyslech pustit na Netflix. Mýlil jsem se. Mdlé a nudné, opakující se šeď. Alespoň že byl někdo tak uvědomělý a změnil font v titulcích, protože i ten vypadal v první sérii amatérsky. Očividně nejsem cílová skupina, protože vůbec nechápu celkově vysoké hodnocení. Snad jediný Matty pochopil, že tohle je opravdu slátanina :). (11.07.2020)