Po životě

Fíha, čtu komentář mýho muže a řikám si, co to k*rva mele za sr*čky. Pak až si uvědomim, že to je jen někdo, kdo se veze na skoro identickym nickname. Ufff! Já vám nevim, ale ten zmrdskej Gervaisův úsměv, ten by mě bavil i kdyby všech 6 dílů dokola opakoval jeden vtip :) Buď se směješ, nebo bulíš jak želva. Skvělý <3 (11.03.2019)

Za mna su prve dve serie to najlepsie, co som v poslednej dobe videl a tuzobne som ocakaval tretiu seriu dlhy cas. Ricky Gervais je kontroverzny (ozaj?!) stand – up typek, herec a neviem co este, asi najviac rezonuju jeho politicky nekorektne moderovania, o to lepsie, trefnejsie a pamatnejsie su, kto nevidel, treba dohnat:)  OK, nemusi sediet ani nahodou kazdemu, ale tazko ho brat ako niekoho bez nazoru, sedeho, plytkeho a plocheho.  Mozno je pre niekoho arogantny a povysenecky (ozaj?!), ale po vzhliadnuti tohto serialu musi byt jasne, kolko citu, hlbky a ludskosti v sebe tento ujco ma. Jasne, ze si casto zachovava svoj cierny, suchy, nekorektny skvely humor, na druhej strane vie rozosmiat s citom, dojat a zatat do emocna tak, ako malokto a pritom to okorenit zamyslenim sa nad zivotom, bez patosu, bez umelych (!) slz a dojatia. Uzasne postavicky, na prvy pohlad karikaturne, v konecnom dosledku „len ludske“. Skvely serial a pritom tak obycajny... a teraz uz len (slovami klasika) finish your drinks, take your drugs and f**k off 😊 (17.01.2022)

"Fuck that, Netflix already bought this show", jak řekl Ricky v listopadu 2019 v pražském Kongresovém centru v rámci svého (tehdy) nejnovějšího stand-upu Supernatural... Nevadí mi, že Ricky stárne, že se jeho tvorba proměňuje a že After Life de facto vůbec nepřipomíná třeba The Office nebo Extras (až na to, že točí svoje oblíbené herce). To je přirozené. Třeba Derek byl taky hodně jiný než cokoli, co dosud natočil, ale ten byl vynikající. A neodsuzuju ho primárně za to, že se po letech "Jsem nezávislý, alternativní, točím si, co chci" zaprodal takovému gigantovi jako Netflix a řekl si "Fuck it, důchod se blíží, jeho peníze nesmrdí, ať si každý říká, co chce, pětkrát jsem moderoval Golden Globes, mám X-krát BAFTU a Emmy"... Spíš jde o to, přesně jak píše Matty, že After Life je... co? První série ještě jako jo, když člověk přistoupí na to, že to de facto není komedie, ale drama. Druhá série však seriál nikam neposouvá, naopak ubíjí svou repetitivností, kdy Tony jde třikrát za díl na lavičku pokecat s Anne, třikrát jde navštívit otce, třikrát venčí psa, třikrát řekne Lennymu, jaké to je tlusté nechutné prase, třikrát zajde za úplně vyšinutým psychoušem, třikrát si pobrečí, třikrát se vožere a třikrát fňuká u starých videí s Lisou... Jediná změna je, že v první sérii se chce zabít, kdežto v druhé pořád dokola opakuje, jak už to je lepší, jen aby každý jednotlivý dialog zabil tím, že to stočí na Lisu a začne brečet... Veškerou svou tvorbou se snažil něco říct, na něco poukázat, ale tohle je vskutku akorát velice povrchní "Život / vztah je to nejcennější, co máme, buďme hodní ke svým životním partnerům, než nám umřou"... 40% (1. série - 70%, 2. série - 20%) (08.05.2020)

Už jsem viděl řádově lepší seriály, s řádově výraznější produkcí, příjemnější na pohled, emočně více vtahující do děje. After Life není na první pohled líbivý ani nechce. Přiznám se ale, že slabost a respekt k umění Rickyho Gervaise vyrábět pro televizi přesně ten obsah, co diváka zaujme a z obrazovky se mu nechce slézt, mě na After Life fascinuje. Jako bych upíjel pomalu koktejl namíchaný přesně z těch přísad, které se normálně přelijí do patosu nebo trapnosti a pomalu zjišťoval až při pátém doušku, že obsahuje přesné příchutě k celkovému dobrému dojmu. Gervais umí už dávno od časů Office balancovat na hraně, překročit tu hranu, zatnout do živého, vystřelit ostrý šrapnel, zase se vrátit, zarovnat do řady a očividně ho takhle manipulativní hra baví. No a mě taky. Vesele si u toho čtu, v některých momentech vzhlédnu, nechám se rozesmát, dojmout, překvapit a přemýšlím u toho, jestli to má za nehet potenciálu Office, že bych se k tomu tak často vracel. Spíše ne. Office měl kapku "sympatičtější" charaktery. (23.11.2020)

Gervais hraje ovdovělého publicistu, který píše do lokálních novin, dobrých leda jako podestýlka pro kočku, má pěkného psa a těžkou depresi a cítí se být morálně a intelektuálně nadřazen zbytku civilizace. Vzhledem k nepříliš reprezentativnímu populačnímu vzorku, se kterým se v seriálu setkává, se jeho misantropie a nihilismus zdají být odůvodněné (tzn. vyprávění jeho pičování obvykle dává za pravdu). Ostatní postavy, vesměs prázdné karikatury, pro jeho jedovatou zahořklost, která ho společně s psím pohledem jeho feny drží naživu, navíc nacházejí pochopení, protože mu přece zemřela žena (která mu připomíná, jak byl úžasný, ve videích, jež pro něj před smrtí nahrála).___Zápletka seriálu by se dala shrnout do jedné jednoduché věty, dramatu je zde na deset minut, ne na tři hodiny, na konflikty nebo překážky k překonání zapomeňte (a vážně si nemyslím, že měla být bezdějovost a ubíjející stylistická strnulost - střídá se pár studiově působících prostředí, která jsou skoro vždy snímána ze stejných úhlů - způsobem, jak zprostředkovat omezenou akčnost člověka se sníženou hladinou dopaminu - tohle je Netflix, ne slow cinema).___Vytvořený dějový rámec slouží především tomu, aby Gervais mohl na větší ploše sarkasticky komentovat, co všechno jej na dnešním světě sere. To mu ovšem jde mnohem líp v jeho stand-upech, v nichž se zároveň nesnaží být dojemný a dlouze a pateticky nám osvětlovat, v čem tkví kouzlo života (i když se nenávidíte a obklopují vás samí idioti). Mezi cynickou komedií a (autenticky) citlivým dramatem dokázal Gervais díky přesvědčivější práci s postavami a chápavějšímu vykreslení jejich světa balancovat nesrovnatelně líp v Derekovi (kterého společně s Kanclem stále řadím k vrcholům komediální seriálové tvorby).___After Life budí dojem narychlo splněné zakázky, ne díla, kterým chtěl Gervais něco relevantního sdělit či jím otestovat hranice žánru. Párkrát jsem se pousmál (Gervaisův komediální timing je pořád perfektní) a ocenil občas vcelku přesné vystižení života s depresí (dobrý den poznáte podle toho, že se nechcete zabít), ale celkově jde o scenáristicky i režijně smutně odbytou práci, chudou na nápady, vtipy i emoce, kterým by se dalo věřit. (11.03.2019)