River

It's a kind of madness. Intimní melancholická psycho depka o vyrovnávání se se ztrátou a zapojením (či předstíráním, že patříte) do společnosti, když trpíte duševní poruchou, skrze ponoření se do hlubin šílenství skýtajícího útěchu a práce (ano, řešením případů, jak také v tomto žánru jinak), která více než obratně kombinuje to nejlepší ze severského noiru a britského sociálního dramatu. Ódy na mistrně minimalistického, ale o to více strhujícího, empatického Skarsgårdova Rivera jsou zcela oprávněné, jakkoli (nejen) Nicola Walker je mu více než zdatnou partnerkou. Což u ní ovšem jen stěží překvapí. Ono to vůbec celé na postavách stojí, jelikož detektivní linie je tak trochu na druhé koleji. A charaktery jsou to do jednoho skvěle napsané i zahrané, což se plně zúročí ve finální epizodě, jejíž síla staví na dopadech v osobních rovinách spíše než na zvratech v krimi linii. BBC prostě opětovně (pokolikáté již?) dokazuje, že ohrané až klišovité žánrové téma "vnitřními démony zužovaný geniální detektiv s osobním životem v troskách" se stále dá pojmout s vlastním nezaměnitelným ksichtem. A zatraceně kvalitně; to především. | S1: 5/5 | (28.10.2015)

Fantastický výkon Stellana Skarsgarda v roli detektiva Rivera a jeho přepínání nálad během pár vteřin z nepřítomnosti do zuřivosti, z nadšení do opovržení, mluvením s mrtvými, byl pro mě zjevením jako z jiné planety. River je mnohem víc než psychologické krimi drama, točící se kolem vyšetřování vraždy jeho kolegyně Stevie, je to temně smutná studie osobní tragédie, vnitřních démonů, ztráty a žalu, kde každá epizoda ze šesti, odhaluje klíčový kousek skládačky nejen z vraždy, ale také z vnitřního boje Rivera. Nezpochybnitelných pět hvězdiček i za slova, které jsem chtěl na závěr tolik slyšet, a která tam díkybohu zazněla. (12.02.2016)

Slabší čtyři hvězdy. Zdá se mi to příliš dlouhé a opravdu k uzoufání pomalé, což se mi u britských produkcí příliš často nestává. Herecké obsazení je samozřejmě skvostné, hlavní příběh velmi nosný, ale zas až tak moc mě to nebavilo. Ale úvod, závěr a hromada (nejen) psychologických zvratů mezi tím mě držely v neustálé zvědavosti, jak to dopadne. Takže River nakonec nezklamal a v kariéře Stellana Skarsgarda jde rozhodně o jednu z jeho vůbec nejzajímavějších rolí. Co se mé osoby týče, jedna série úplně stačí a reprízy netřeba. 75%. (29.12.2021)

Tohle je britská odpověď na Broen. Obrovská herecká příležitost pro Stellana S., který ji beze zbytku využil. První tři díly jsou naprosto brilantní ukázkou toho, co na filmu miluju. Silné herce v silných emocích. Rozsekalo mne to. Možná i proto už jsem tolik druhou půli neprožíval, jelikož líp to už asi nešlo a dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Asi tu není podstatné odhalení pachatele. Cesta je v tomto případě cíl. Jde tu spíš o "boj o duši" našeho detektiva. A je to fakt nádhera ten boj sledovat. 100% (08.01.2018)

Majstrštyk. Podruhé ještě lepší, potřetí ještě lepší… A tak dále! Výjimečně hluboká deprese z velmi přímočaře zpředmětněného Londýna a moderní metropole obecně v tom nejhorším, čím člověka obklopuje (pro směřování příběhů všech postav i samotnou podstatu typů výzev dále formujících jejich charaktery velmi zásadní), nakonec ustupuje dynamicky se proměňujícímu tajemství zápletky, které je zároveň tajemstvím samotné Stevie. Kým a čím byla a jak to tedy bylo – spletl se River ve svém jediném příteli? Miloval celý život někoho, koho neznal? Ačkoli mrtvá, teprve pak by pro něj přestala existovat, tak jako většina lidí, kteří jej obklopují – plytcí lidé, falešní lidé… všude okolo se svými malými a většími podvůdky a všedními starostmi daleko od jeho světa, a v překvapivě ostrém kontrastu svěží soudržnost a poctivost somálských přistěhovalců, kteří taky příznačně obývají tu výspu, jež je ovšem jedinou dýchatelnou a příjemně působící částí Londýna, zatímco v Riverově každodennosti v centru: „nejsou žádné stromy, není kyslík, není vzduch.“ Co mě zaujalo: V jednom rozhovoru jsem se dočetla, že Stellan Skarsgård přesně netuší, proč se jeho postava nemohla po hlavě nekomplikovaně vrhnout do vztahu se Stevie, proč nemohl udělat první krok. Doufám, že si k jeho chápání postavy ještě někde něco přečtu, protože jinak by pro mě bylo dost záhadou, jak mohl svou postavu přesto ztvárnit tak dokonale (docela obyčejný důvod byl v jeho dětství ve vztahu s matkou, jak už to bývá). Výsledek: Miluji dokonce i tu Tinu Charles, která mi na začátku prvního dílu ve scéně v autě lezla tak na nervy :) A ano, „there should be more than one word for love,“ definitely. ♥ (14.01.2016)