Reklama

Reklama

Strach a chvění

  • Francie Stupeur et tremblements (více)
Trailer

Obsahy(1)

Sofistikovaná komedie Alaina Corneau vypráví autobiografický příběh spisovatelky Amélie Nothomb, jejíž kniha se stala nejlépe prodávanou novelou ve Francii. Romanticky snící mladá Belgičanka se navrací do Japonska - země svého narození - aby nalezla sebe sama v pro nás tolik záhadném a absurdním světě japonského obchodu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (144)

Zagros 

všechny recenze uživatele

Již kniha výborně zpracovávala rozdílnost kultur v Evropě a v Japonsku a film na to překvapivě dobře navázal. Konfrontace kultur je místy dost nemilosrdná a s hlavní hrdinkou se moc nepáře. Když se nedokážeš začlenit, tak budeš jen otáčet data na kalendáři… ne, to taky děláš špatně, tak půjdeš umývat záchody… grrr i s tím jsou komplikace. Hlavní hrdinka se ale nevzdává, zařekla se, že ten rok vydrží, tak vydrží. Mimochodem Sylvie Testudová se do hlavní role hodila perfektně, ten strach a chvění, se kterým se má předstupovat před císaře jí šel náramně. Žádná lehká komedie to rozhodně není, i když se občas zasmějete. Snímek nám ovšem výtečně přibližuje japonskou (firemní) kulturu, za což si zaslouží velmi dobré tři hvězdy. ()

cab 

všechny recenze uživatele

Pribeh francouzky touzici se prosadit v Japonsku, kde se narodila a stravila cast sveho detstvi, je krasnym prikladem rozdilu vychodni a zapadni mentality. Podani a filmovy pristup jsou zvlastni a prezevsi snahu se film netrefil do meho rozpolozeni. Jednoduse kazdemu nesedne, ale sdeleni je jasne citelne. 50% ()

Reklama

emma53 

všechny recenze uživatele

Moje počáteční pocity byly silně ambivalentní, ale ani ne po půlhodině se roplynuly a mohla jsem tak vidět jednu z nejzvláštnějších dramédií v poslední době. Dva rozdílné světy, dvě rozdílné kultury, dvě rozdílné ženy, každá s trochu jiným přístupem k zaměstnání, kdy jedna chtěla hlavně uplatnit své vzdělání a druhá toužila dosáhnout co nejvyššího stupínku v hierarchii firmy. Rozdílnost obou žen byla jasně vyjádřena metaforicky, například i v jejich vizuálním projevu. Jestliže si Alain Corneau přál, aby film byl originální a přitom působivý, tak se mu to rozhodně povedlo a já byla maximálně spokojená. Osobně jsem byla nadšená z vnitřních monologů hlavní představitelky, kterou hrála naprosto skvěle Sylvie Testud. Amelie to rozhodně neměla jednoduché a i kdyby jen polovina z toho co jsem viděla, byla pravdivá, tak před ní smekám i když předpokládám, že to v některých momentech bylo až příliš nadnesené. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Odlisnost dvou kultur je zde vyobrazena az do uplne absurdity. Celkem by me zajimalo, jak samotni Japonci prijali tento film...? Nastin podstaty japonske mentality je ale vystizeny trefne. Sylvie Testud v roli oskliveho kacatka postupem casu presvedci, ze je celkem zajimava holka:-). Staleta izolace Japonska od zbytku sveta je zretelna i v dnesnim globalnim svete a pokud na pomyslnych miskach vah bude Japonsko a Belgie, tak me srdce pujde na vychod, jednoznacne. ()

Skip 

všechny recenze uživatele

Člověk by řekl, že jsou ti Japonci ujetí a možná, že z našeho pohledu jsou, ale ekonomika jim šlape perfektně, tak proč něco měnit, když to funguje. Chvílemi se mi chtělo smát, chvílemi jsem měl takový stísněný pocit. Film je to dobrý a rozhodně nijak nenudí. A že se nikdy pořádně navzájem nepochopíme, to je prostě jasný...alespoň v nejbližších desetiletích určitě. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (1)

  • Zenová zahrada, kde se setkává Amélie (Sylvie Testud) s Fubuki (Kaori Tsuji) jako malé a na úplném konci filmu, se jmenuje Ryouanji 竜安寺 . Jedná se snad o nejznámější kerasansui (suchá) zenovou zahradu na světě. Pochází z 15. stolétí a nachází se v městě Kyoto. (ČSFD)

Reklama

Reklama