Jibaro (S03E09)

Nikdy předtím jsem žádnou epizodu Love, Death & Robots neviděl, jakkoliv bych měl. K Jibaro jsme se po několika coronách a margaritách dostali na ruské party v San Pedro, kdy paní dobu vyloženě naléhala, že se na to můžeme podívat. I bez zmíněného dopingu očekávám, že by šlo o intenzivní zážitek, v našem stavu jsem se před krátkou intepretací děje z úst santkpetěrburské psycholožky odhodlal jen na otázku, kde kurva byli ti roboti? Nyní rozumím, že série nemusí nutně zpracovávat všechny titulní aspekty. A také vím, že soudě dle této epizody může i celý seriál (s očekávanou proměnlivou kvalitou) stát za to. Co se děje v epizodě Jibaro je totiž animátorská tvůrčí radost, šílená extáze v podobě chaotického podání relativně prostého děje a velmi kvalitní animace. Epizoda vypráví mytický, případně folklórní příběh, zcela účelně nezasazený do neutrálního fikčního světa, kdy v divoké krajině (dle mého připomínající Finsko) se pohybují pseudostředověké postavičky s vizáží moderních lidí ze západního světa, kteří se potýkají s jakousi nymfou, rusalkou či strážkyní jezera s velmi svérázným vzhledem. Střih a záběry jsou divoké, což přidává na intenzitě němého vyprávění. V závěrečných titulcích mě potěšilo, ale vlastně nepřekvapilo, že na snímečku dělala animátorská kapacita Alberto Mielgo, který má z roku 2022 Oscara za krátkometrážní animáček El limpiaparabrisas (nebo chcete-li The Windshield Wiper, de hecho, fakt nevím, jaký byl oficiální distribuční název). Nechci zaštiťovat mé kladné hodnocení jeho osobností, pouze podotýkám, že mi jeho styl sedí a líbí se mi. (20.08.2024)

Animace, která Vám přivodí krátkozrakost. Kamera která je zcela určitě navržena ke spuštění té nejtěžší formy epyleptického záchvatu. Zvuková kulisa co způsobí krvácení do uší. Příběh hluboký jako Rákosníčkův  Brčálník. Tohle je ten pravý skvost, na který jsem čekal.  Ta scéna, jak všichni běží do vody, bude meme, o tom nepochybujte. Pokud Vám došli peníze nebo Váš místní dealer zrovna nemůže, vřele doporučuji tento trip vyzkoušet. Ale pozor, z toho temného místo nazvaného "umění" není návratu. (21.05.2022)

Musím konštatovať, že posledný diel splnil svoj účel a vyvolal v množstve z nás skutočne zvláštne emócie...vylúdil otázky bez nároku na jasnú odpoveď. Nevedela som identifikovať, či sa mi to páči a či odpudzuje.  Zvuk robil skutočne svoje a snažil sa vtiahnuť diváka do tónov, ktoré (ne)počuje hlavný hrdina. Vskutku originálne spracovanie legendy o sirénach. Tento rytier bol vlastne šťastný muž, pretože si nemusel zalepiť uši voskom, ako to urobil Odyseus svojim vojakom a mohol kľudne prežiť. To by ale nemohol byť človekom - tvorom od prírody najchamtivejším. Zrak si odnáša prvenstvo v zmysloch človeka a stojí na čele pred sluchom.  A posolstvo tu bolo krásne ukázané a jasné. Nenažranosť je vždy cesta do záhuby. (27.10.2022)

Velmi nemastný a neslaný závěrečný díl o hamižnosti a krvavé ceně, kterou je člověk ochotný za zlato zaplatit. Na zpracování určitě oceňuji obrovskou odvahu a originalitu, nicméně mě roztřepaná kamera neskutečně srala a o zvuku ani nemluvím. Působilo to rušivě a místy až otravně. Byl jsem docela vděčný za krátkou stopáž. Zvolenou technickou stránku bych v delší stopáži duševně nedal. Nejeden epileptik by se u toho utřepal a udávil k smrti. Své fanoušky si to však asi najde. [64 %] (17.06.2022)

Výhra formy nad obsahom. Prostredie, vizuál, postavy vyzerali skvelo. Ale ten dej bol chaotický a nie vždy som si bol úplne istý, o čo práve ide. A taktiež, prečo roztrasená kamera? Nemám ju rád v hraných filmoch a jej začlenenie do animácie mi príde úplne zbytočné. Ale ako vravím, napriek tomu, že neviem čo sa dialo, tak vizuálne sa mi to páčilo. (29.12.2023)