Jibaro (S03E09)

Tato epizoda mezi ostatní moc nezapadá. Je to fantasy/mysteriózní úlet o střetu hluchého vojáka a jakési bytosti. Výrazový tanec je působivý, ale já osobně jsem moc neocenil divokou kameru a zvuk, který měl evokovat paniku na obou stranách. Přetože bylo až nepříjemné to sledovat a poslouchat, v závěru jsou tam silné emoce. Převládá smutek...bez patřičného vysvětlení, sice nedával útok bytosti smysl, ale zato chování vojáka už bylo v režimu, který všichni známe. Konec byl tvrdý a surový...sdělení obdrženo. (21.05.2022)

Animace, která Vám přivodí krátkozrakost. Kamera která je zcela určitě navržena ke spuštění té nejtěžší formy epyleptického záchvatu. Zvuková kulisa co způsobí krvácení do uší. Příběh hluboký jako Rákosníčkův  Brčálník. Tohle je ten pravý skvost, na který jsem čekal.  Ta scéna, jak všichni běží do vody, bude meme, o tom nepochybujte. Pokud Vám došli peníze nebo Váš místní dealer zrovna nemůže, vřele doporučuji tento trip vyzkoušet. Ale pozor, z toho temného místo nazvaného "umění" není návratu. (21.05.2022)

Jsem zmatený... Nevím, jestli se mi tento díl líbil, jestli se mi hnusil, či jestli se mi všechno jenom nezdálo v nějakém pokřiveném, omamném snu způsobeného nehumánním vedrem. Všechny vtípečky a srandičky stranou, vážně nevím, co si mám myslet. Vždy, když mě napadne aspekt, který mi dělal dobře na bubáka, objevuje se v jeho provedení tah, který mě vytrhnul z rauše. Vizuál byl perfektní a radost pohledět ve většině částí, dokud na scénu nepřijde střih jak od epileptického editora, sám si nejsem jistý, zda jsem v průběhu sledování nezkolaboval a nedostal se do kómatu při pádu ze židle, mnoho věcí by to však vysvětlovalo. Zvuk zde hraje velkou roli a stejně jako všechno ostatní v tomto dílu a stejně jako výstava postmoderního pseudoumění korejského malíře, fotografa i řezníka s nevyslovitelným jménem je to rozporuplné a místy možná i znepokojivé. Některé části jsou skvělé, některé jsou strašné, na některé raději úplně zapomenete. Ve výsledku víte, jaká byla celková myšlenka, a víte, o co se pokoušeli tvůrci, ale stejně jako v případě našeho postmoderního korejského pseudoumělce lomeno řezníka je výsledek rozporuplný, zvláštní, místy morbidní a znepokojivý. Sám však oceňuji pokus o experiment a snahu o něco nového, proto také Love, Death & Robots sleduji, chci vidět experimenty, chci vidět něco nového... Tyto vlastnosti pro mě tento díl zachraňují (Ve výsledku proto uděluji 4 postmoderní obrazy z 5, které ještě v Koreji nezakázali) (21.06.2022)

Legenda o hluchém rytíři a siréně je mnohem méně prvoplánová, než se na první pohled může zdát (doopravdy podle mě nejde o kritiku kolonialismu - na to je siréna moc predátorem). Ale především její zpracování bere dech - audiovizuální orgie s choreografií z moderního baletu, a přitom takováhle myticko-rytířská balada? Za mě dobrý. (03.04.2023)

Tahle epizoda je diametrálně odlišná, než cokoliv nám zatím seriál nabídl a ne každému evidentně sedne. Atmosféricky nepříjemné, strašidelné a ponuré, dost tomu i nahrává fakt, že tu není žádný dialog, pouze hudba a "jekot" sirény. Chci teď vidět něco podobného v blízké době? Asi ne. Ale zaujalo mě to při premiérovém zhlédnutí? To teda! (27.05.2022)