Chobotnice

Jeden z najpamätnejších seriálov, ktoré boli kedy u nás uvedené. Už v 80tych rokov sa stal kultovou záležitosťou, o ktorej sa všade hovorilo, skrátka každý to sledoval. Teraz, keď seriál postupne vychádza na DVD sledujú ho okrem starých priaznivcov aj tí, ktorí ešte nemali tú možnosť a môžu porovnať kvalitu tohto výnimočného krimi seriálu s úrovňou seriálov, ktorými nás v dnešnej dobe po desiatkach zaplavujú televízne stanice. V prvej sérií sa dej rozvíja veľmi pozvoľne, divák sa zoznamuje s mnohými postavami, ktoré ho potom doprevádzajú aj v ďalších sériách. Veľmi zaujímavé je ako sa malé mafiánske postavičky, ktoré sa javia ako veľmi malé ryby menia na krvilačných žralokov. Pamätné postavy prvej série : Sante Cirinná, Alfredo Ravanusa, profesor Laudeo, profesor Cannito, a samozrejme advokát Terrasini (mafiánska strana), komiár Corrado Cattani, Titti, Elsa Cattani, komisár Altero,Leo De Maria, Anna Caruso, Don Manfredi ... Pozoruhodnú hudbu k prvej sérii zložil Riz Ortolani, neskoršie série s výnimkou sérií 8 a 9 hudobne doprevádzal Ennio Morricone. Seriál môjho detstva rozhodne odporúčam všetkým milovníkom napínavých príbehov, ale počítať treba aj s tým, že štastného konca sa dočkať nemusíte. (27.05.2005)

Komisař Cattani - to pro mě byl hrdina a vzor, stejně jako asi pro každého kluka, který tento seriál hltal. Znamenal víc než jen seriál, byl to opravdu kult. Něco co jsem ve svých nezletilých letech nemohl moc pobrat a pochopit a přesto jsem Chobotnici miloval a bál se jí. Rád jsem se s odstupem znovu podíval na všechny díly prvních 4.sérií. 1.-2.série První seznámení se světem mafie, s čestným a neústupným komisařem. Rozbití jedné velké skupiny, ale i rozbití Cattaniho rodinného života. Ze začátku mi připadaly rodinné scény trochu rušivé a patetické (možná spíš, že v českém překladu se otupí hrany italského naturelu). Pár opravdu silných scén. 3. Série nabírá nový dech. Seznámení se s lidmi okolo Antinariho banky. Objevuje se největší protivník Cattaniho - Tano (současně jeden z nejcharismatičtějších záporáku co znám). 4. Zřejmě nejpropracovanější série. Každý díl má okolo hodiny a půl, v každém se něco děje a drama na sebe nenechá čekat jen do finále. Režie znatelně dynamičtější než v předchozích částech. Rád bych se zmínil ještě o dvou složkách, které pro mě zařazují Chobotnici mezi nejoblíbenější seriály: Český dabing - až neuvěřitelně dobrý. Připadá mi, že pro české znění přizvali ty nejlepší koně dabingu u nás. Co jméno to hlas s velkým H: Kanyza, Molčík, Cupák, Vinklář, Přeučil, Adamovská, Rázlová... Hudba naprosto bezchybná. Tísnivá, melancholická, dramatická - jeden z nejlepších soundtracků co znám. (23.06.2009)

Chobotnice v sobě samozřejmě nese jistou dávku morálního poselství a didaktizující části. Nicméně civilní a přitom zajímavá atmosféra spojená s inteligentním a poměrně uvěřitelným scénářem určitě stojí za to. Teď s odstupem času mám možnost posoudit mrzačení autorského pojetí, které vykonávala česká televize. Design titulků, ustřižená úvodní znělka nahrazená jakýmsi podivným spořičem, která zachovává hudbu skladatele, který se podílel pouze na první sérii (Riz Ortolani), a je aplikována i na série ostatní, detailem už jsou chybějící titulky a údaje. Chválabohu je to již minulostí. Velmi zajímavá kamera, která sleduje zaostřený detail nebo polodetail a přesně kopíruje pohyb zaostřeného bodu v čase: kamera Sebastiano Celeste. (21.04.2009)

I kdyby z žádného důvodu, z čisté nostalgie musím Chobotnici udělit nejvyšší hodnocení. Jako malý kluk ve školce jsem byl jedině Cattani, nikdo jiný neměl nárok. Po letech, kdy jsem kompletně celý děj zapomněl, jsem Chobotnici opět zhlédnul a zub času na ní nezanechal stopy. Nadčasové dílo o marném boji s mafií a poukazující na fakt, že postavit se jí může jedině člověk bez rodiny, kterému nezáleží na životech ostatních ani jeho vlastním. (05.01.2009)

Řekne-li se italský seriál, tak mi v mysli automaticky naskočí první Chobotnice. To snad ani jinak nejde. Chudičký až nedůstojný vzhled, ani poněkud těžkopádný rozjezd na tom nic moc nemění. Však to znáte. Než se rozjede lokomotiva, tak to také chvíli prostě trvá, ale zastavujte jí jakmile je v ráži. Navíc takřka veškeré zápory jsou vykompenzovány tím "osudovým" hudebním motivem, osmdesátkovou nekompromisností scénáře a výtečně napsanými dialogy. (20.04.2008)