Myslete na Henryho

Utrpení bohatého Werthera. Dravý právník s tváří Harrisona Forda je postřelen, jeho mozek se zresetuje a on přichází na to, že chce žít jiný život než ten dosavadní. Naneštěstí pro  nás jako diváky nemá jeho volba  oporu v náhlém prozření, ale pouze v události a následcích, které nemůže nijak ovlivnit. Obvykle neřeším miscasty, ale v tomhle případě mi bylo Forda vyloženě líto – ve fázi žraločího právníka byl skvělý, když měl ale přepnout do dospělého člověka s čistou duší, narazil na své herecké limity. A rozhodně to není pěkný pohled. Ta bezradnost z něj totiž doslova sálá – a ne, tvůrčí záměr to nebyl. Podobně laděný příběh musí stavět na emocích - ty ale nepřicházejí. Těžko řešit existencionální otázky v prostředí exkluzivní adresy na horním Manhattanu v apartmánu o rozloze tří rodinných domů. Takto z pohledu Hollywoodu vypadá krize a skutečný život. Respektive si jej takto představoval tehdy třiadvacetiletý JJ Abrams. Buďme vděční za to, že časem dospěl. Jsou filmy, co s roky zrají. V tomto případě tomu tak skutečně není. Ten film možná počítá s tím, že jsme všichni jako hlavní hrdina: s kulkou v hlavě jsme přišli o některé funkce mozku.  Je mi líto. Nepřišli. (11.01.2022)

Úspěšný (avšak chladný) advokát, který po náhodném incidentu přichází o paměť. Hledá sám sebe, vlastní tvář i rodinu, nachází skutečné hodnoty života ve smyslu „mějme se všichni rádi“, které jsou na míle vzdálené honbou za úspěchem a vydělanými dolary. Dosud se neptal, neřešil, co druzí chtějí. Své rodině prostě dával to „nejlepší“. Teď dostal šanci začít znovu. A s pravými hodnotami. V případě předchozích řádků překvapí jméno režiséra. Na Mika Nicholse je to prostě docela učesané, přímočaré a plné morálních plků. Herci fajn, atmosféra fajn, ale celkově je to nevýrazné. Karty jsou velmi brzy jasně rozdané a někde od půlky se nemáme čeho chytit. Určitě překvapí jméno scénáristy! (15.09.2021)

Očekávaně se vyvíjející, ale neočekávaně hřejivý, milý, příjemný a tu a tam i vtipný snímek s perfektním Harrisonem Fordem, jemuž člověk věří původního Henryho i toho, který přišel "pak". Z filmografie Mika Nicholse, pravda, Myslete na Henryho nijak zvlášť nevyčnívá, ale jedná se přinejmenším o zajímavý film, u něhož jsem si díky tomu, jak nekomplikovaný byl, hezky odpočinul. "Já jsem Rudy. Ruu-dyy."-"Co se stalo jemu?"-"Je to osel.". (13.01.2012)

K tomuto filmu sedí dokonale jedno slovo - nevýrazný. Nevýrazný Ford, který nehraje špatně, ale nemá co. Jeho postava Henryho je strašně šablonovitá (což se dá vlastně říct o všech dalších postavách i scénáři, protože bezpečně odhadnete, co se kdy stane) nevýrazný Zimmer, nevýrazná kamera… prostě vše je tu takové… ano, mířím k tomu slovu, průměrné. Ale co, i taková esa, jakými bezpochyby Harrison a Annette jsou, si můžou sem tam dovolit natočit něco ne zrovna výjimečného… 50 %. (26.07.2011)

Ukázka toho, že všechno špatný je k něčemu dobrý. Navíc to mělo zajímavý konec, sice jsem to z jeho strany trochu čekala, ale z její vůbec. Místama hodně dojemný, místama kapku moc sentimentální. Ale jinak zajímavý herecké výkony, Harrison Ford je prostě geniální, a Annette Bening se na tuhle roli výborně hodila. Fakt jsem jim to všechno věřila, a dost dobře jsem se bavila. Mike Nichols to natočil mírně divadelně, a svým vlastním stylem. Docela pěkný. (28.08.2011)