VOD (2)
Obsahy(1)
Elizabeth Taylor a Richard Burton jsou ideální představitelé zlovolných manželů Marthy a George v prvním filmu režiséra Mika Nicholse podle nezapomenutelné předlohy Edwarda Albeeho: Kdo se bojí Virginie Woolfové? (Magic Box)
Videa (1)
Recenze (318)
Som rád, že môj tisíci komentár vyšiel na tento výnimočný film. Slovné spojenie "herecký koncert" je jeho nadužívaním pomerne sprofanované, ale snáď v žiadnom inom filme nemá také opodstatnenie, ako vo Virginii. Obzvlášť v prípade Liz Taylor, ktorá v ňom dokázala, že nie je iba hollywoodskou star, ale skutočnou herečkou. Nie je pritom dôležité, či mala na úlohu dobrú prípravu zo svojho búrlivého života. Mikeovi Nicholsovi s kameramanom sa podarilo divadelnú hru nasnímať tak, že je z nej plnokrvné filmové dielo. A nenápadná hudba jemne podkreslila explózie emócií na obrazovke. Film som videl už viackrát, takže ma depresívnosť jeho obsahu už tak nezasiahla a uvoľnila miesto vychutnaniu si kvality spracovania. Veľký film, pri ktorom ľutujem, že obľúbených môže byť iba desať. ()
Není pravé lásky bez nenávisti a zármutku. George a Martha. Smutné, smutné, smutné... Ze začátku poutavá, postupem času ale až úmorně zdlouhavá psychologická hříčka o nevyhnutelných úskalích manželství. V hlavě se mi to sice ještě nějakou dobu toulat určitě bude, zároveň bych ale minimálně o půlhodinu krátil... ()
Perfektně zahrané, hlavně Richard Burton mě bavil, a i na dnešní dobu hodně odvážné. Postavy na sobě nenchají nitku suchou a obnažují slabiny těch druhých se zvrhlým potěšením. Jenže mi nešlo na mysl, proč hosté v tom bytě zůstávali. Někdy po druhé hodině ranní, neznali se a evidentně jim tam nebylo příjemně. Navíc to pak jelo furt podle stejného schematu - dvě postavy jsou spolu samy, hovoří, přitakávají si a pak se pohádají. Paradoxně nejpůsobivější mi to přišlo ve scéně s vystřelovacím parapletem a to je vlastně ještě čajíček. Ale říkám herecky super, strašně mě třeba bavily ožralecké taneční pohyby George Segala. ()
Film začíná dlouhým záběrem na jeden smějící se , lehce opilý pár, vracející se nad ránem domů z párty. Ti dva lidi vypadají naprosto normálně, spokojeně, s troškou dobré vůle i zamilovaně. Následující dvě hodiny nás Nichols drasticky přesvědčuje o opaku. Ze všech čtyř hlavních protagonistů (i když jako o hlavních bych měl mluvit jen o dvou) mi bylo skoro až fyzicky špatně, moje empatie pracovaly na plné obrátky a tak jsem se za jednotlivé postavy cítil střídavě trapně, poníženě, zhrzeně, nenávistně, podle toho na koho zaměřil Nichols svůj režijní hledáček. Oba "záložní herci" odehrály své party na úrovni, ale oproti výkonu bohyně zlovůle a nevděku, Elizabeth Taylor, byli stěží stíny. Byl by to její film, kdyby ovšem nebylo Richarda Burtona, který explodoval jak atomová bomba. Dle mého názoru její herecký koncert ještě o třídu trumfl (už jenom proto, že dostal víc prostoru). Ledy ve sklenkách s burbonem ponuře cinkají, alkohol čím dál rychleji povoluje i poslední zbytky zábran a starých, dlouho skrývaných komplexů a ran a Nichols (nemůžu uvěřit, že je to jeho prvotina) jistou rukou vede drama k drastickému finále a konečné pointě. Napadlo mě, že by si tenhle film měla pustit každá svatební dvojice den před obřadem, aby věděli, jak můžou skončit... ale to by se tahle už tak skomírající instituce mohla rozloučit se životem. Pro silné povahy... 90% ()
Vivisekcia manželstva v priamom prenose famóznej Wexlerovej kamery ako dominantný duel prechádzajúci do taktickej štvorhry a späť. V úvode som si sadol na zadok a dve hodiny som sa nedokázal postaviť. Vidieť to z dnešnej perspektívy krátko po Fincherovej Gone Girl a ako predprípravu na Kubrickove Eyes Wide Shut je dobrá voľba. 95% ()
Galerie (67)
Zajímavosti (21)
- Těhotná Sandy Dennis (Honey) během natáčení potratila. (Kulmon)
- Mezi kandidátkami pro ztvárnění Marthy (Elizabeth Taylor) byly Bette Davis či Ingrid Bergman. (Kulmon)
- První film, který dostal omezení přístupnosti „Nikdo pod 18 let nebude připuštěn ke sledování, pokud nebude v doprovodu rodičů“. (Morien)
Reklama