Hrabě Monte Cristo

Nečetl jsem slavnou knížní předlohu ani neviděl žádnou jinou zfilmovanou adaptaci, takže jsem se zde s příběhem opravdu zcela seznamoval a neměl jsem možnost žádného srovnání. Snad i proto mi zde narozdíl od Bídníků docela seděl Gerard Depardieu. Je pravda sice trochu moc kulatý a bambulovitý, takže mu jde hůře uvěřit třeba několikaletý hladomor, ale typově nevhodnou volbu vynahrazuje opravdu solidním herectvím, kdy hlavně jako abbé dokázal působít i docela strašidelně. I když se zpočátku mohlo zdát, že mě nebude něco tak krutého homba za pomstou na půde čtyř 90minutových sníměčků bavit, opak byl pravdou. Pan Edmond Dante mi sice nebyl tak sympaticky, ale určitě mi přišel zajímavý a celé to měl docela zajímavé promyšlené, což minisérie stihla na svém velkém prostoru detailně zabrat. Všechny postavy, kterým dluží odplatu zase měly nějaký svůj vlastní příběh a byly něčím jiným zajímavé. Především všechny vedlejší linky okolo prokurátora Villeforta mě bavily. V samotném ústředním příběhu Edmanda Dantese zase nechyběl i kus romantiky. Mohu říct, že do všech čtyřech části jsem se postupně dobře ponořil. Po filmařské stránce mi to taky nepřipadalo špatné i přes pouhou televizní produkci. Takže zatím bez znalosti dalších adaptací mohu hodnotit tuto první viděnou jako povedennou a dát ji opravdu poctivé čtyři hvězdy. (29.12.2020)

Příběh, který mám rád od dob dětských, který ale v této verzi fatálně klopýtá na obsazení hlavní role. Dle románu, pokud si má chabá paměť vybavuje, byl HMC štíhlý, s bledým protáhlým obličejem, černým vlasem a pronikavým pohledem. Tuším, že byl v románě dokonce přirovnán k Polidoriho Upírovi - lordu Ruthwenovi. G. Depardieu má však tak výrazně selskou vizáž, s tou kulatou hlavou, bambulovitým nosem na stranu a mohutnou postavou, že tu roli prostě zabíjí. To se nedá zachránit ani herectvím, které mu neupírám. Zbytek(obsazení, kostýmy, reálie) celkem jde, ale nestačí to. (15.01.2012)

Nejvěrnější Monte Christo k literární předloze. Trochu jsem váhal zda uznat jednu milenku navíc a, přiznejme si to, oproti knize „americký konec“. Tyto odchylky se dají skousnout. I to Dantesovo přibrání dvaceti kil ve vězení se dá přejít s nadhledem. Co pro mne všechny logické a neknižní novoty překrylo byl Depardieu, neproklínejte mne, v jedné ze svých životních rolí. To, na čem je postaven kniha funguje mistrně- chladnokrevná pomsta. A mstivý Depardieu, likvidující štěstí svých soků z mládí je knižní předloze (až na konec, kdy mu roztaje srdce) velmi věrný a provádí nás svým promyšleným plánem až k jeho završení. Jinak kulisy 2. čtvrtiny 19. stol. zdařilé. Herecké výkony(bídáky zde hrají elitní herci divadla a filmu z 60. – 80. let) skvělé. Režie, hudba a kamera na televizní adaptaci pozoruhodné. Požitek s díla skvělý. P.S. 4**** jen kvůli konci. (24.02.2007)

Je to ještě z doby, kdy nebyl Depardije živoucí Obelix, ale ještě uměl hrát. Von je v tom dobrej, ale jinak je celej hrabě MCH strašná volovina a taky nevěřim, že by ho jen po 20 letech vůůůůůbec nepoznala, je to blbost. Člověk vypadá po 20 let úplně stejně. Ale z toho lze vinit jen tatíčka Dumase, že si vymejšlel takový kraviny. (22.07.2023)

Tyhlety příběhy ze zašlých dob, kdy muži bývali nezlomní, láska bez předsudků a pomsta se řádně vychutnávala, jsou nedostatkovým zbožím. Pokud to ale někdo dokáže natočit tak, že vám nevadí ani televizní zpracování a máte bez debat jednu z nejlepších knih světové literatury, není co řešit. Nečetl jsem ji, ale můj otec, jenž je znalcem Dumasovým, mi osvětlil vše. Souhlasím s Gimlim. -BYLA TO KRÁSNÁ NOC. -KRÁSNÁ, ALE KRÁTKÁ. (29.11.2004)