Julie Lescautová

Francouzská klasika, která nás zásobuje mrtvolami už dvacet let. Rozhodně si nezaslouží hodnocení nižší než tři hvězdy. Pravda je to něco jiného než americké a britské krimi seriály, ale taky má své kouzlo, zvláště pro ty kdo pamatují komisaře Moulina. Zápletky jsou klasické, řekl bych obyčejné, scénáristé umě mixují dramatické, akční i humorné scény. K tomu všemu panorama Paříže, hodně patrné zvláště v posledních sériích. Možná bych vytkl trochu feministickou náladu, ale nic co by bylo nějak na obtíž. Jeden z mála seriálu, která je hodně uvěřitelný. PS na EN-GUMU se nedá zapomenout :) (19.03.2012)

Tento seriál patří k dílům, která nejenže nenudí, ale navíc i prozradí ledaccos podstatného i o době a společnosti, ke které se vztahují. Má-li nějaký problém, spočívá v neúnosné délce (hodně přes 60 epizod) a postupné únavě původního konceptu (oproti MASHI, který se prosadil zřejmě Aldovou zásluhou právě touto schopností) plynoucí i z mimořádného časového trvání. Postupně z něj odcházely hlavní postavy (zejména to platí o původním komisařčině manželovi a nakonec i představitelce mladší dcery a naopak dosti bezvýrazném představiteli druhého partnera). To by však nemělo setřít jeho hlavní klady: feministický koncept, dokonalou kresbu prostředí, schopnost reflektovat problémy velké i komunální periferní pařížské politiky, velmi neidylické líčení francouzské policie i antifeminních poměrů, které v ní v té době panovaly. Véronique Genestová v Lescautové evidentně našla svou životní hereckou příležitost, jak naznačuje stoupající bravura, s níž svou postavu zvládá; velkou předností je působivé srovnávání ženského a mužského myšlení i výhod ženských přístupů, pro které v převážně mužském světe zločinu chybí často elementární pochopení. I chod jejího komisariátu se silně blíží realitě; vraždy se totiž nepáchají nejen každý den, ale i týden a často i měsíce. Jímavé je i líčení komisařčina soukromí: její soužití s dospívajícími dcerami je ve zvoleném pojetí působivé i věrohodné. JULIE je jistě seriálem lehké Múzy; je to ovšem kvalita, která je víc než následováníhodná. (03.02.2008)

Absolutně nepopírám svou zaujatost vůči J.L. Já tu buchtu prostě vůbec, ale vůbec nežeru. Možná za to může fakt, že se u nás vždycky jela v neděli po obědě....a člověk u toho mohl třikrát usnout a stejně vždy, když se probudil, tak to tam furt bylo. Neuvěřitelně dlouhá stopáž na krimi seriál. Zároveň jsou mi kromě starší dcery všechny osoby krajně nesympatický, melou kraviny a vůbec jim to není trapný. DOBŘE ale já to říkala, že jsem proti téhle věci zaujatá. (15.06.2010)

Dá se říct, že s tímto seriálem v televizi jsem vyrostla, takže nedovedu být objektivní, tím míň, že Véroniqie Genest mám dost ráda, nejen, že je to sympatický diblík, ale i krásná žena. A ač dabing Veroniky Gajerové tu není vysoce hodnocen, já mám její hlas u Julie ráda. Ale uznávám, že se to nedá rovnat (a ani se nedivím při tom počtu epizod) třeba s Hlavním podezřelým (Helen Mirren) a apod. (16.08.2011)

Další z francouzských krimiseriálů, tentokrát o ženě policistce ve vedoucí funkci. Hlavním kladem seriálu je především jeho věrohodnost, způsob jak jsou vykreslené jednotlivé postavy a jejich každodenní starosti, problémy s výchovou dětí, existenční problémy to vše jako pozadí vyšetřování závažných i méně závažných případů. Podobně jako u seriálu Žena zákona nechápu to nízké hodnocení. Tento seriál snese srovnání s kterýmikoli německými nebo americkými krimiseriály a mnohé z nich právě svojí věrohodností předčí. U tohoto seriálu se prakticky nesetkáte s debilními scénami, kdy celé policejní komando napochoduje předními dveřmi a pachatel jim uteče zady. Pak následuje nesmyslná honička, při které se zničí spousta aut, spotřebuje se spousta střelného prachu a teče spousta krve. Je vidět, že lze natočit dobrou detektivku i bez těchto nelogických a zbytečně vykonstruovaných scén. Kvalitní jsou i herecké výkony pro nás většinou neznámých herců. Proto dávám 4*. (12.02.2012)