Vtip

Mrazivé ztvárnění osudu ženy, respektive jejího boje s rakovinou, téměř dokumentární formou krok za krokem a velmi reálně natočené. Nemocniční rutina, kdy se před váší postelí baví lékaři o vás, vašich symptomech, prognozách, bolesti a agonii se studenty, jako byste tam ani nebyli, je snad ještě horší, než znát pravdu o své nemoci. Jakpak se asi Emma Thompson v té roli musela cítit, zahrála ji totiž tak opravdově, až to bolelo. (13.03.2004)

Zachovat si alespoň špetku důstojnosti v souboji s něčím tak zákeřným jako je rakovina, je zhola nemožné. Tím spíš, že pro muže a ženy v bílých pláštích je "oběť" jen dalším subjektem XY, jehož jméno vévodí pořadníku na rakev. O umírání už bylo natočeno víc než pár filmů, většinou proměnlivé úrovně, Vtip je ale hodně jiná liga. Žádné nabubřelé a prvoplánové srdceryvné výlevy se nekonají, zato se ale před vámi odehrává hodně d-r-s-n-á reality show, jejíž hlavní aktérka v jednu chvíli s ironickým úsměvem a cynismem sobě vlastním komentuje dění v "jejím světě" a za pár okamžiků už málem zvrací vlastní vnitřnosti. Úmyslem určitě nebylo opakované ždímání promočeného kapesníku, ale spíš pozvolné přilévání živé vody do strnule plynoucího toku myšlenek přikovaného diváka. Na to, co předvedla Emma Thompson, neexistují herecké tabulky. To upřímné odhodlání čelit svinstvu hrdě až do poslední chvíle. Ta nezlomná vůle, udržet si nejčernější humor i v okamžicích největší bolesti... Hodně neobyčejný film a mj. další důkaz, že výborný snímek nemusí vzniknout za miliony dollarů pod záštitou velkého studia, ale klidně jako skromný televizní projekt. Zvlášť když máte ty správné lidi (Mike Nichols opět nezklamal). 10/10. (14.10.2007)

Velice silný (a asi ne pro každého vhodný) film, který zdaleka není jen o umírání, ale i o přístupu k životu. Je to jako rána pěstí, ale myslím, že trošičku náročnější divák objeví hodně užitečných podnětů k přemýšlení. Emma Thompsonová je fantastická, aniž by její výkon byť jen chvíli působil jako exhibice. (01.07.2004)

Od filmu o ženě umírající na rakovinu jsem očekávala jen to nejhorší, ale byl pojat tak netradičně, že jsem se zaujetím sledovala duševní pochody a pocity hlavní hrdinky. Zvolená forma vyprávění a někdy až drsně humorných konstatování daného stavu věcí mi chvílemi připadala až nevhodná, vzhledem k tomu, že bych se měla do nemocné ženy vžít a soucítit s ní, ale postupem času to přece jen přišlo a na konci jsem zcela nepokrytě brečela. Emma Thompson byla jako obvykle výborná. (17.12.2005)

Osamělá a nelidská intelektuálka vs. nádor vaječníku ve 4. fázi. Z této nerovné diskuzní konfrontace vyroste díky nevídanému nasazení Emmy Thompsonové pořádný knedlík v krku, který je naštěstí nezhoubný, i když jsem ho cítil ještě dlouho po závěrečných titulkách. Jedinečné zjevení z průkopnických dob "quality tv". (11.10.2015)