Reklama

Reklama

Bídníci

(seriál)
  • Francie Les Misérables (více)

Epizody(4)

Obsahy(1)

Osudy Jeana Valjeana patří mezi ty příběhy, které se nám nikdy neomrzí a které budeme vždy vděčně přijímat v nové a nové podobě. Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před jejich vydáním v Bruselu a v Paříži zástupci knihkupců a čtenářů snad ze všech čtoucích vrstev obyvatelstva. Jen v samotné Paříži jich bylo v několika dnech rozebráno na 48 000 výtisků a román byl okamžitě překládán do světových jazyků. Záhy se objevovaly i dramatizace a film počítá adaptace již na desítky. Muzikálové zpracování přitáhlo miliony diváků nejen v Evropě. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (125)

Hopsik 

všechny recenze uživatele

Zajímalo by mě, zda ti jednohvězdičkáři četli Bídníky. A tím myslím skutečně četly, bez přeskakování apod. jak mají někteří zvykem. Z těch všech adaptací co jsem viděl( všechny kromě filmu s Gabenem, sháním ve vysoké kvalitě) je toto nejzdařilejší dílo. A to především po stránce obsahové, jelikož měli tvůrci dostatek času zaznamenat souvislosti a tím pádem nebyla nutnost překrucovat. I když originálu nedosáhne filmové zpracování nikdy. Nejvíce mě zarazil komentář uživatele canakja. Myslím že právě jeho komentář je bez ducha a jiskry. Navíc "nechutný konec" jak říká v knize v podstatě je. Tak proč by měl být ve filmu přikrášlen? Celé dílo je v podstatě nechutné a surové, přesně tak, jak to bylo v té době, kdy se příběh odehrává. V Hugově době. 4 hvězdy a nechávám si rezervu na Gabena :) ()

le poulet 

všechny recenze uživatele

Tohle nezachrání ani zvučná jména v titulcích. Depardieu tu působí místy téměř dementním dojmem, Malkovich se na Javerta nehodí ani co by se za nehet vešlo, přičemž je to ještě korunováno přitepleným dabingem, Marius vypadá jako ilegalní imigrant a Eponina zřejmě jede v nějaké tvrdé srandě. Gavroche nestárne. Fantina chodí, jak kdyby měla všechny možné vady páteře, které existují. Když někdo umře, vede před tím půlhodinový psychologický monolog. Takže mi nezbývá, než se zeptat, co tohle mělo dop*dele být. Kdyby Cosetta neměla tak hezký šaty, je to odpad nad odpad. ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Bídníci jsou jedním z nejpřitažlivějších příběhů, tedy alespoň pro mě osobně, co znám. Miluju například i českou muzikálovou verzi. Každopádně tohle je velmi slabá verze. První, co na čtyřdílné minisérii rozhodně zaujme je temnost. Vše se odehrává v šedivém hávu, kdy filmaři nejspíš chtěli ještě více zdůraznit děsivost doby. Špína, bída a hlad, to byla tehdejší Paříž, tedy žádné romantické ideály. Gérard Depardier, Christian Clavier a John Malkovich jsou velmi kvalitní herci, ale za mě chyběla větší dramatičnost a propracovanost charakterů. S lepší kamerou, zabírající detaily, s hodnotnějšími dialogy, by tato verze Bídníků získala napětí, které též velmi chybí. Napětí, kdy pohledy říkají víc než mluvené slovo. Verzi z roku padesát osm s Jeanem Gabinem, i když už je to hodně dlouho, co jsem ji viděl, je rozhodně výše. ()

Kotsour 

všechny recenze uživatele

Mou totální nasranost ze zprznění tohoto díla umírnil čtvrtý díl, takže jsem nakonec schopen napsat ještě celkem mírný komentář. Již první minuty daly vědět, že film (filmy) bude mít celkem hezkou výpravu, ale absolutně nefungující atmosféru a strojené scény s topornými herci - a to je hvězdně obsazen. Scény typu umírající Fantiny, kdy je to nejen špatně zahrané, ale navíc víceméně jen tak mimoděk vsazené do děje bez jakéhokoli pozastavení se nad tak významnou událostí, jsou zářným příkladem a jen ilustrují neschopnost Dayana citlivě podat tak silný příběh. Skoky v čase divák nemá šanci postřehnout, jsou neumně vysvětlené a nešetrně rozbíjí kontinuitu děje. Postavy se v krizových situacích chovají toporně a uměle, záporné postavy jsou až komicky úsměvné (Thenardier), Fantina odevzdaně pitomá a nezachraňuje to ani Depardieu, který se do role absolutně nehodí, ani Malkovich (Javert), který je sice správně slizký, ale za celé čtyři díly neprotáhne o píď jinak ksicht a postava působí spíše jako chodící socha. Nejvíce komické scény jsou již zmíněná smrt Fantiny, pasáže s Thenardierovými, Cossettina imbecilní naivita, Valjeanova neschopnost otevřít hubu (což by v mnoha situacích ve filmu úplně změnilo děj a zjednodušilo situaci, namísto aby musel dále útrpně snášet svůj trpký osud - zde se autoři museli držet knižní předlohy, tak proč to ale kurva točej tak debilně?), boje o barikády (běhající, střílející a umírající vojáci - to bylo myšleno vážně?) a mohl bych pokračovat ještě dlouho, např. akční Valjean "běžící" se zbraní v ruce, no jak z grotesky. Do toho mě úplně vytáčely situace typu umírající Mario (mimochodem asi ekonomický imigrant, či jak se tam ten opálenej týpek vyloupnul), který ale vlastně žije, jenže to nikdo neřekne nahlas, protože Baron prostě tvrdí, že už je mrtvej a tak všichni čuměj a nechaj ho chcípat. No slušnej výmaz - postavy jsou jednoduše úplně nepřirozené a nechutně neprofesionální. Celkem slušná výprava a hvězdné obsazení vůbec neodpovídá tomu, jak celé kvarteto dílů nakonec vyzní. Poslední díl ale přece jen zanechal trochu emocí, a tak musím dát alespoň ty dvě hvězdy. Doufám, že vzhledem k síle tématu narazím na mnohem, mnohem lepší zpracování. Vím, že tohle si už nikdy nepustím, takže těch několik GB dat směle mažu, aby nezabíraly místo. ()

RoninNiro 

všechny recenze uživatele

Les Misérables je bez pochyby hlavne literárne veľdielo, ktoré som mal osobne v rukách už mnoho krát a v rôznych prekladoch, no vždy som ho zhltol. Samotný príbeh preto poznám naspamäť a viem, že sfilmovať niečo tak objemné nieje hračka. Všetko čo bolo v tomto spracovaní z knihy vynechané, bolo vynechané správne a logicky len pre úsporu času. Bedári sú totiž okrem iného aj veľmi podrobným prierezom Francúzskych dejín a nechýba v nich napr. rozsiahly opis bitky pri Waterloo atď. Ale späť k filmu. Výkon Gérarda Depardieu, Christiana Claviera a Johna Malkovicha nemožno hodnotiť inak ako geniálny. Ako by sa narodili pre tieto role, pretože svoje postavy nehrajú, ale prežívajú. Sklamal ma len nesympatický kostrbatý Enrico Lo Verso. Vytknúť možno len pár filmárskych doočíbijúcih prešľapov akými bol fakt že Gavroš nedospieval a po siedmych rokoch sa ani o piaď nezmenil a potom zvrzana scéna so špatným Lo Versom, ktorý mal celý svoj konský ksicht biely po pene na holenie ešte pred holením, pretože opakoval scénu. Ak však uchopím film ako celok, je to bez diskusie najlepšie spracovanie Hugovho románu a zároveň podľa môjho názoru životná rola Johna Malkovicha. To si dovolím trvdiť hlavne ako obdivovateľ francúzskeho romantizmu a jeho velikána V. Huga, ktorého diela sú vďačnými filmárskymi objektmi. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (3)

  • K natáčení interiérů věznice se filmaři vydali do bývalého barokního vězení v Kutné Hoře, které bylo od roku 1945 opuštěno. Vězení však již prošlo úpravou a dnes je v něm Okresní soud. Díky citlivé rekonstrukci zůstaly v objektu zachovány všechny artefakty upomínající na původní účel budovy. (sator)
  • Jan Kuželka ve filmu ztvárnil majitele kavárny, ve které začala Velká francouzská revoluce a měl mít dialogy s Johnem Malkovichem (Javert) ve francouzštině, kterých se vzhledem ke své neznalosti cizích jazyků velmi obával. Kvůli tomu, že odbory v jednu chvíli vyhlásily za pět minut konec natáčení, o ně však zásahem Josée Dayan ke své radosti přišel. (JoranProvenzano)
  • Natáčení probíhalo v Praze, nebo také v Plasích na Plzeňsku. Svatba Cosetty (Virginie Ledoyen) a Maria (Enrico Lo Verso) byla natočena na Malostranském náměstí před kostelem sv. Mikuláše. (Lynette)

Reklama

Reklama