Les Misérables
Los miserables
Die Elenden
Bedári
Režie:
Josée DayanScénář:
Didier DecoinKamera:
Willy StassenHudba:
Jean-Claude PetitHrají:
Gérard Depardieu, Christian Clavier, John Malkovich, Virginie Ledoyen, Enrico Lo Verso, Charlotte Gainsbourg, Asia Argento, Veronica Ferres, Jeanne Moreau (více)Epizody(4)
Obsahy(1)
Osudy Jeana Valjeana patří mezi ty příběhy, které se nám nikdy neomrzí a které budeme vždy vděčně přijímat v nové a nové podobě. Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před jejich vydáním v Bruselu a v Paříži zástupci knihkupců a čtenářů snad ze všech čtoucích vrstev obyvatelstva. Jen v samotné Paříži jich bylo v několika dnech rozebráno na 48 000 výtisků a román byl okamžitě překládán do světových jazyků. Záhy se objevovaly i dramatizace a film počítá adaptace již na desítky. Muzikálové zpracování přitáhlo miliony diváků nejen v Evropě. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (125)
Po zdarenem Monte Christovi se i tato televizni adaptace Bidniku docela povedla. Nemuzu moc srovnavat s predchozimi pociny, jelikoz sem videl jen americke zpracovani, ktere bylo sice docela dobre(hlavne zaver), ale vyrazne chudsi po obsahove strance. Tato verze se mnohem vice drzela knihy. Jedine co mi trochu vadilo byl vzhled mozna az prilis tlusteho galejnika Valjeana(asi ho na galejich krmili:)-v tomto smeru se mi vice libil Liam Neson). Depardieu ovsem opet zabodoval po herecke strance stejne jako John Malkovich. Ani technicka stranka filmu nebyla nejhorsi, i kdyz nektere akcni sceny evidentne nebyly zrovna rezisercinym salkem kavy (nastesti jich nebylo mnoho). Nezbyva nez prat francouzum co nejvice podobne zdarilych adaptaci literarnich klasik. ()
Tohle nezachrání ani zvučná jména v titulcích. Depardieu tu působí místy téměř dementním dojmem, Malkovich se na Javerta nehodí ani co by se za nehet vešlo, přičemž je to ještě korunováno přitepleným dabingem, Marius vypadá jako ilegalní imigrant a Eponina zřejmě jede v nějaké tvrdé srandě. Gavroche nestárne. Fantina chodí, jak kdyby měla všechny možné vady páteře, které existují. Když někdo umře, vede před tím půlhodinový psychologický monolog. Takže mi nezbývá, než se zeptat, co tohle mělo dop*dele být. Kdyby Cosetta neměla tak hezký šaty, je to odpad nad odpad. ()
Výborný nápad, v televizní sérii Bídníci vyniknou v celé své kráse, protože se nemusí přehnaně krátit. Ta televiznost na druhou stranu sice trochu ubírá na kvalitě, to ale neznamená že by to bylo špatné dílo. Ono je to totiž dílo velmi dobré. Zvlášť Gérard Depardieu je skvělým Jean Valjeanem a o tuto postavu jde v tomto veledíle především. I Javert Johna Malkoviche je excelentním protivníkem, 4 hvězdy. ()
Bídníci jsou jedním z nejpřitažlivějších příběhů, tedy alespoň pro mě osobně, co znám. Miluju například i českou muzikálovou verzi. Každopádně tohle je velmi slabá verze. První, co na čtyřdílné minisérii rozhodně zaujme je temnost. Vše se odehrává v šedivém hávu, kdy filmaři nejspíš chtěli ještě více zdůraznit děsivost doby. Špína, bída a hlad, to byla tehdejší Paříž, tedy žádné romantické ideály. Gérard Depardier, Christian Clavier a John Malkovich jsou velmi kvalitní herci, ale za mě chyběla větší dramatičnost a propracovanost charakterů. S lepší kamerou, zabírající detaily, s hodnotnějšími dialogy, by tato verze Bídníků získala napětí, které též velmi chybí. Napětí, kdy pohledy říkají víc než mluvené slovo. Verzi z roku padesát osm s Jeanem Gabinem, i když už je to hodně dlouho, co jsem ji viděl, je rozhodně výše. ()
Asi je třeba přiznat, že jsem neviděl verze s Gabenem ani Venturou...Jo a nečetl knihu. Takže prostě se mi k rukám dostal film/seriál, jehož příběh nejde nemilovat a neobdivovat... Když k tomu přidáme Depardieua, kterého považuji za výborného herce a jednoho z nejlepších své generace ve Francii spolu s Delonem a Belmondem, nemůžu než tuhle verzi vyzdvihnout. A pověstonou třešničkou bych zmínil pana Malkoviche, jehož Javert je snad záporákem "století" a jeho herecký výkon zde zastíní i Depardieua!!! Ať si můžeme myslet cokoliv, jeho výkon je na pět hvězd a prostě nejde dát horší hodnocení. 90% ()
Galerie (39)
Zajímavosti (3)
- Jan Kuželka ve filmu ztvárnil majitele kavárny, ve které začala Velká francouzská revoluce a měl mít dialogy s Johnem Malkovichem (Javert) ve francouzštině, kterých se vzhledem ke své neznalosti cizích jazyků velmi obával. Kvůli tomu, že odbory v jednu chvíli vyhlásily za pět minut konec natáčení, o ně však zásahem Josée Dayan ke své radosti přišel. (JoranProvenzano)
- K natáčení interiérů věznice se filmaři vydali do bývalého barokního vězení v Kutné Hoře, které bylo od roku 1945 opuštěno. Vězení však již prošlo úpravou a dnes je v něm Okresní soud. Díky citlivé rekonstrukci zůstaly v objektu zachovány všechny artefakty upomínající na původní účel budovy. (sator)
- Natáčení probíhalo v Praze, nebo také v Plasích na Plzeňsku. Svatba Cosetty (Virginie Ledoyen) a Maria (Enrico Lo Verso) byla natočena na Malostranském náměstí před kostelem sv. Mikuláše. (Lynette)
Reklama