Les Misérables
Los miserables
Die Elenden
Bedári
Režie:
Josée DayanScénář:
Didier DecoinKamera:
Willy StassenHudba:
Jean-Claude PetitHrají:
Gérard Depardieu, Christian Clavier, John Malkovich, Virginie Ledoyen, Enrico Lo Verso, Charlotte Gainsbourg, Asia Argento, Veronica Ferres, Jeanne Moreau (více)Epizody(4)
Obsahy(1)
Osudy Jeana Valjeana patří mezi ty příběhy, které se nám nikdy neomrzí a které budeme vždy vděčně přijímat v nové a nové podobě. Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před jejich vydáním v Bruselu a v Paříži zástupci knihkupců a čtenářů snad ze všech čtoucích vrstev obyvatelstva. Jen v samotné Paříži jich bylo v několika dnech rozebráno na 48 000 výtisků a román byl okamžitě překládán do světových jazyků. Záhy se objevovaly i dramatizace a film počítá adaptace již na desítky. Muzikálové zpracování přitáhlo miliony diváků nejen v Evropě. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (125)
CITÁT - Pět let za krádež chleba a čtrnáct let za pokus o útěk........... Kronika let 1815 - 1830. Sice tu funguje závist a udavačství, ale zase ať dobrý či špatný, každý má v té době svoji čest. Čest tak hluboce zakořeněnou, že když udělá někdo chybu s pokorou ji přizná. CITÁT - Starýho psa novým kouskům nenaučíš............ Filmový pohled do věku zajímavé doby. Ikdyž jsem příběh viděl v několika podobách, jsem přesvědčen, že tento je jeden z nejlepších. CITÁT - Láska je slepá......... ()
Velmi špatné, jak po scénaristické a výpravné stránce, tak co se týče výběru herců. Koukám, že francouzi jsou na tom s kvalitními herci stejně špatně jako my, pokud obsazují pořád ty samé tváře. Už Depardieu jako Monte Christo byl docela na hraně, ale tam to alespoň vykompenzovala výprava a jeho herecký talent, ale jako Valjeana bych si ho skutečně nepředstavovala a Malkovich mě teda taky nijak zvlášť neohromil. Tím, že vypadal jako zoombie sice působil odpudivě, ale na Javertovi mě spíše vadila jeho povaha. Jediný slušný herecký výkon tak předvedl Clavier. Celkově však tahle minisérie postrádala jakýkoli náznak atmosféry Hugovy předlohy a rozhodně nesplnil má očekávání, bohužel, bohužel. ()
Les Misérables je bez pochyby hlavne literárne veľdielo, ktoré som mal osobne v rukách už mnoho krát a v rôznych prekladoch, no vždy som ho zhltol. Samotný príbeh preto poznám naspamäť a viem, že sfilmovať niečo tak objemné nieje hračka. Všetko čo bolo v tomto spracovaní z knihy vynechané, bolo vynechané správne a logicky len pre úsporu času. Bedári sú totiž okrem iného aj veľmi podrobným prierezom Francúzskych dejín a nechýba v nich napr. rozsiahly opis bitky pri Waterloo atď. Ale späť k filmu. Výkon Gérarda Depardieu, Christiana Claviera a Johna Malkovicha nemožno hodnotiť inak ako geniálny. Ako by sa narodili pre tieto role, pretože svoje postavy nehrajú, ale prežívajú. Sklamal ma len nesympatický kostrbatý Enrico Lo Verso. Vytknúť možno len pár filmárskych doočíbijúcih prešľapov akými bol fakt že Gavroš nedospieval a po siedmych rokoch sa ani o piaď nezmenil a potom zvrzana scéna so špatným Lo Versom, ktorý mal celý svoj konský ksicht biely po pene na holenie ešte pred holením, pretože opakoval scénu. Ak však uchopím film ako celok, je to bez diskusie najlepšie spracovanie Hugovho románu a zároveň podľa môjho názoru životná rola Johna Malkovicha. To si dovolím trvdiť hlavne ako obdivovateľ francúzskeho romantizmu a jeho velikána V. Huga, ktorého diela sú vďačnými filmárskymi objektmi. ()
Asi je třeba přiznat, že jsem neviděl verze s Gabenem ani Venturou...Jo a nečetl knihu. Takže prostě se mi k rukám dostal film/seriál, jehož příběh nejde nemilovat a neobdivovat... Když k tomu přidáme Depardieua, kterého považuji za výborného herce a jednoho z nejlepších své generace ve Francii spolu s Delonem a Belmondem, nemůžu než tuhle verzi vyzdvihnout. A pověstonou třešničkou bych zmínil pana Malkoviche, jehož Javert je snad záporákem "století" a jeho herecký výkon zde zastíní i Depardieua!!! Ať si můžeme myslet cokoliv, jeho výkon je na pět hvězd a prostě nejde dát horší hodnocení. 90% ()
Francúzsky spisovateľ Victor Hugo napísal v roku 1865 román "Bedári" (Les Misérables). Tento strhujúci príbeh o bývalom galejníkovi Jeanovii Valjeanovi, ktorý sa chce očistiť od svojej minulosti sa stal svetovým bestsellerom a uznávanou literárnou klasikou. Je to skvelé, pútavé čítanie. Bolo natočených aj viacero filmových adaptácii. Jednou z tých dosť podarených je koprodukčná štvordielná televízna séria z roku 2000. Postavu Jeana Valjeana v nej stvárnil herec Gérald Depardieu. *** ()
Galerie (39)
Zajímavosti (3)
- Natáčení probíhalo v Praze, nebo také v Plasích na Plzeňsku. Svatba Cosetty (Virginie Ledoyen) a Maria (Enrico Lo Verso) byla natočena na Malostranském náměstí před kostelem sv. Mikuláše. (Lynette)
- Jan Kuželka ve filmu ztvárnil majitele kavárny, ve které začala Velká francouzská revoluce a měl mít dialogy s Johnem Malkovichem (Javert) ve francouzštině, kterých se vzhledem ke své neznalosti cizích jazyků velmi obával. Kvůli tomu, že odbory v jednu chvíli vyhlásily za pět minut konec natáčení, o ně však zásahem Josée Dayan ke své radosti přišel. (JoranProvenzano)
- K natáčení interiérů věznice se filmaři vydali do bývalého barokního vězení v Kutné Hoře, které bylo od roku 1945 opuštěno. Vězení však již prošlo úpravou a dnes je v něm Okresní soud. Díky citlivé rekonstrukci zůstaly v objektu zachovány všechny artefakty upomínající na původní účel budovy. (sator)
Reklama