Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti

Zařekla jsem se, že žádná TV a už vůbec ne žádná kriminálka. Ale tohle je vážně dobrý kafe. Kromě policajtů, který nejsou tak chytrý jako ve všech ostatních kriminálkách a neřeší vše tak super truper, že se až divíte, že dělají jen policajty, se tu setkáte s pozadím zločinů, které by vám zůstalo skryto. Takže jen tak dál, jak dlouho bude trvat, než dojde elán? (13.10.2010)

Nebudu teď hodnotit kvality zpracování (režii, herce a podobně), ale obsah. Viděl jsem několik dílů seriálu a bylo to prašť jako uhoď. Scénář: nějaké ubrečené/patetické zneužívané dítko (oběť) se dostane do rukou kriminalistům, kteří o ničem nepochybují a s absolutní jistotou vědí, co je v dané situaci nejlepší (jsou to přece tý..profesijonálové/nacisti, ne?) a tito následně dopadnou bezcitného a zlovolného prznitele (ZLO). Happyned. Nic proti tomu, takových blbostí na nás Nova chrlí denně mraky, ale tento seriál má ještě několik "skrytých kvalit": staví se k perzekuování nevinných občanů jako k běžné věci (i kdyby to mělo zachránit jen jeden život!), bez jakýchkoli skrupulí v něm padají fráze jako "cenzura internetu je nutná", "nabouráme se do jeho počítače a stáhneme si data" a podobné absurdní pokusy o porušování osobní svobody. Zcela jasně si pamatuju na díl, ve kterém pan ústřední slizký představitel zákona během mrknutí oka rozhodl, že vniknou do pachatelova notebooku po internetu a získají potřebné informace (samozřejmě technicky úplně nesmyslně, ale o to teď nejde). Nad všemi těmito událostmi se nikdo sebeméně nepozastavuje, bere se to jako hotová věc a když se i ozve chabá námitka pochybovačova, je smetena ze stolu standartním "v zájmu bezpečnosti těchto dětí! (zdvižený prst). Závěr? Prostě mi to příliš připadá jako (jedna z..) hlásná trouba establishmentu, kterou se lidské/ovčí mozky postupně upravují na přijmutí věcí, které jsou nepřijatelné a které je teprve čekají. (09.09.2009)

Sídliště, parkoviště u Billy. 6:00. Embéčko nacouvalo před svědky do modrého Hjundé. V klidu odjíždí. Koukám na to z okna. Rozhodl jsem se napsat komentář o lidské lhostejnosti. Byt, sídliště. 7:00. Usnul jsem na stole s kusem bagety v ústech. Sousto se úplně rozmočilo a nebylo již k pozření. Dolní město, Hlavní ulice. 8:00. Spěchám do práce a zahlédnu inkriminované Embéčko. Zapamatuju si značku. Vzpomenu na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti. Vcházím do budovy soudu. Budova soudu, U křižovatky. 10:00. Svačil jsem kafe a cigára. Na chodbě jsem uviděl stát řidiče Embéčka. O hodinu později řeším dilema, zda ho udám nebo vezmu zákon a pořádek do vlastních rukou. Znovu si vzpomněl na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti. U Hnátků. 13:00. Sleduji řidiče. Teď sedím v restauraci asi dvě hodiny a čekám, kam se vydá dál. U Hnátků. 22:00. „Jáá si myšlím, žeee… žeee… tendle pží... pží… pží… případ! Že tendle případ můžeme uza… tento, no… uzavžít,“ povídám řidiči Embéčka, nyní mému kamarádovi. Byt, sídliště. 00:00. Koukám na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti a říkám si, jak skvěle je to natočené, že je to jak ze života. Došlo mi, že i já jsem taková zvláštní oběť. Druhý den nato musí mé modré Hjundé odtáhnout. (07.02.2013)

Pro mě kvalitně o něco slabší než Zločinné úmysly, asi na 70%. Opět jeden z těch lepších krimiseriálů ze Států, kterých je u nás plno. Případy jsou nejen originální, ale také velmi pravdě odpovídající. Znovu musím vyzdvihnout hudbu i velmi kvalitní herecké výkony v čele s Christopherem Melonim. SVU nesleduji dlouho, pár dílů mě dokonce i nudilo, ale celkově jde o vynikající kriminálku, jejíž kvalita se za jedenáct let příliš nezměnila. Mám rád tvorbu Dicka Wolfa a asi zkusím i původní seriál, LA i Porotu. Celkem 70%. (02.08.2012)

Příšerná hovadina, která se snaží být rádoby realistická. Aneb vítejte ve světě, kde 98% mužů (je jedno, jaké profese či věku) nejsou nic jiného než úchyláci, kteří by znásilnili i svou babičku, kde si vyšetřovatelé dělají, co chtějí, pokud to slouží jejich účelům, kde se hroutí kvůli každému případu a emocionálně ho prožívají, kde ženy jsou v 99% jen nevinné chudinky, kde jsou případy většinou hrozně průhledné a prakticky nikdy není pochyby, kdo je vinen - jen pro to nashánět co nejvíc důkazů, třeba i přitažených za vlasy. (26.02.2021)