Sledování

Už vo svojej prvotine ukázal Nolan svoj talent. V tak krátkom čase je tu všetko potrebné na to, čo by mal mať zaujímavý príbeh, ktorý ponúkne i niečo viac ako len bežné filmové vyžitie - časové prelínanie, výborná práca s postavami s dôrazom na ich psychiku, nečakané zvraty, nečakané rozuzlenie.... No skrátka výborná záležitosť, len škoda, že tak krátka. 80/100 (07.12.2016)

KOMENTÁŘ OBSAHUJE ZÁVAŽNÉ SPOILERY. Nabízejí se dva pohledy na Sledování. První je jednoznačný a doslovný. Bill se zaplete do dokonalé pavučiny Cobba. Takový pohled se mi ale pramálo líbí, vždyť by to znamenalo, že všichni jednají tak, jak Cobb očekává a to není dvakrát věrohodné. Druhý pohled je zajímavější, přikláním se k němu a dávám díky němu čtvrtou hvězdu. Cobb nikdy nebyl, je jen výplodem Billovy choré mysli. Pak je třeba ocenit napětí, chytré spletení scénáře tak, aby divák tápal až do konce či "vlezlou" "sledovací" kameru. Rozpoznat "předznamenání" Mementa, které již jen námět dovedlo k dokonalosti tím, že nekontinuitní řazení scén vysvětlilo specifickým zdravotním problémem hlavního hrdiny. Slabé ****. (24.05.2010)

Chytlave spojenie chytreho pribehu (hlavne jeho rozvrhnutia) s formalnou strankou (mne osobne silno korespondujuca s Aronofskeho "oficialnou" prvotinou Pi). K absolutnemu vrcholu mi troch vadi iba fakt, ze v sukolesi prisne logikou vystavaneho deja, je jeden z vychodzich bodov postaveny na nahode. I ked na druhej strane zvyraznuje faktor adaptabilnosti v nepredpokladanom vyvoji inak vopred detailne pripraveneho sachoveho planu... 90% (08.12.2007)

Debut, ale AKÝ? Nezávislosť, rozumnosť, svojskosť i vyzretý odpich do ďalšej (ešte viac vyšperkovanej) práce podobného zrna ("Memento"). Nolan s nami zdieľa svoj "design manual" tvorivosti podľa ktorého je rozpoznateľný aj za slabej či žiadnej viditeľnosti. Voyeur, 3 dejové okná v neintaktnom rozložení a rozuzlenie, ktorým nám Christopher dáva šupu priamo do držky. (11.01.2010)

Following na mě bohužel působí dojmem filmu, který stojí na mrtvém bodě a jakmile dostane příležitost změnit se v mimořádné inteligentní krimi, nechopí se jí a dál si kráčí ve své stereotypní koleji, díky které mě, co se týče jeho popisu, napadá jediné slovo a tím je rutina. Nekonvenční záměr tu je patrný ve velké míře, avšak formální stránka...respektive černobílé zpracování má největší podíl na nezáživnosti. Překvapivý závěr je sice znamenitý, ale na celkový dojem rozhodně nemá zásadní vliv. Nolanova výjimečnost je však i zde nezpochybnitelná. (23.01.2010)