Memento

Snímek MEMENTO Christophera Nolana je - vedle tématu pomsty - především bravurně zvládnutým zamyšlením nad lidskou schopností/neschopností rekonstruovat realitu a nad následným možným zneužitím člověka člověkem - to vše navíc v divácky poutavém "krimi-thrillerovém hávu". Obsah filmu by se mohl zdát sám o sobě jednoduchý, až prostý (který film však takový není?). Tato "jednoduchost" je však podána natolik výbornou a zajímavou formou, že divák je Nolanem neustále nucen zapojovat svůj mozek na 100%. Na snímku si především nesmírně cením způsobu použití kamery (smysl pro detail), naprosto geniální střihy, perfektní herecké výkony a v neposlední řadě (monotónní a mírně "nervní") zvuk + hudba. Snímku také nechybí vtip, který je však do filmu vložen přesně v tom správném a vyváženém poměru (divák ani na chvíli nezapochybuje, že jde o thriller). V některých momentech může Nolanovo dílo MEMENTO připomínat tvorbu Davida Finchera. Nikoliv však v tom, že by Nolan Finchera kopíroval. Jde spíše o to, že dokáže vytvořit stejně tak "hustou" thrillerovou atmosféru. Shrnuto a podtrženo: Perfektní film, u něhož fabulace dosahuje astronomických rozměrů. (02.11.2003)

Film jsem dokoukala do konce a nenadchnul mě. Nevadí mi vyprávění od konce ani postupné rozkrývání příběhu, ale samotný příběh mě nezajímal, hlavní hrdina mi byl nesympatický a celkem mi bylo jedno, jak to dopadne. Tak už to je, někdo rád holky, jiný vdolky, musím se smířit s tím, že Christopher Nolan netočí filmy pro mě. (01.10.2017)

Při sledování MEMENTA jsem si připadal, že jsem uprostřed nějaké rafinované hry Christophera Nolana. Nolanův sofistikovaný a ORIGINÁLNÍ scénář je společně s Tarantinovým Pulp Fiction to nejoriginálnější, co vlastní Hollywood v posledních několika dekád. Od (ne)ocenění Pulp Fiction a Mementa jsem přestal sledovat a vážit si Oscarové prestiže. MEMENTO skáče sem a tam mezi jednotlivými příběhy, v prostoru i v čase. Pro mladé filmaře a nedotčené diváky to může být novinka, ale tahle metoda byla už použita. Rozesetá struktura vyprávění je k vidění u kultovního snímku Pulp Fiction, nebo Občan Kane. (26.03.2013)

Kámoš Gimp mi tenhle kousek pořád dopručoval a já se k tomu pořád nemohl dostat. Až teď díky ČT 2 ( vůbec letošní americké nezávislé léto je extrémně kvalitní ) a musím říct, že mi tenhle film udělal díru do hlavy. Hned jak to skončilo jsem měl chuť si to pustit znovu, protože jsem si nebyl jistý, jestli jsem to správně pochopil ( pokud jsem to vůbec pochopil ). No, hned dopoledne druhého dne následovala další projekce. Podívat se na to jednou rozhodně nestačí, je to kus promakaný do všech detailů. S tím, co tady ostatní napsali se ztotožňuji - vrcholně originální, dobré herecké výkony a silná deprese ve chvílích, kdy se Leonard zamýšlí nad svým životem. (16.07.2004)

"Dobře, co teda teď dělám? ... Aha, honím tohohle chlápka ... Ne, on honí mě." Krátkodobá paměť je potvora a když ji člověk někde ztratí, tak to může být zábavné - stejně jako Leonatrův příběh. Kdo si ho chce opravdu užít, tak by si měl rozpumpovat mozkové závity, zavřít všechny spolubydlící do odhlučněného sklepa, vypnout telefon a nic o snímku nezjišťovat, protože by mohl zjistit, že to, co se stalo na začátku, když to skončilo, vypadá úplně jinak na konci, když to začalo. Možná to zní divně, ale mě to neskutečně baví a proto si již nějakou dobu tetuju na tělo indicie, abych se jednou v důchodu pobavil hrou na zapomnětlivého dědka a mrtvolu. (07.02.2017)