Memento

"Dobře, co teda teď dělám? ... Aha, honím tohohle chlápka ... Ne, on honí mě." Krátkodobá paměť je potvora a když ji člověk někde ztratí, tak to může být zábavné - stejně jako Leonatrův příběh. Kdo si ho chce opravdu užít, tak by si měl rozpumpovat mozkové závity, zavřít všechny spolubydlící do odhlučněného sklepa, vypnout telefon a nic o snímku nezjišťovat, protože by mohl zjistit, že to, co se stalo na začátku, když to skončilo, vypadá úplně jinak na konci, když to začalo. Možná to zní divně, ale mě to neskutečně baví a proto si již nějakou dobu tetuju na tělo indicie, abych se jednou v důchodu pobavil hrou na zapomnětlivého dědka a mrtvolu. (07.02.2017)

„Minulosť je triviálna.“ Už behom prvých piatich minút budete mimo a do konca sa to nezmení. Naopak, finálny preslov Joea Pantoliana to zaplietol tak dokonale, až som civel po koniec záverečných titulkov. Nolan zo svojho (a bratovho) scenára vyťažil maximum. Predstavte si, že sa ráno zobudíte, otvoríte skriňu, v nej sedí zviazaný chlap s rozmlátenou tvárou a vy neviete, kto to je. Na strane druhej, nemôžem povedať, že by ma Memento nejako extra, excelentne bavilo. Vlastne ho stačí vidieť dva razy v živote a ste vybavení. Ale za originalitu scenára musím dať 80%. (02.10.2005)

Famózní počin režiséra Christopher Nolana, který dokázal natočit film, jenž vás donutí sledovat každej detail pozorně až dokonce ,aby vám náhodou něco podstatného neuniklo, což by zřejmě mělo za následek, že se film úplně nepochopí a člověk se v něm okamžitě ztratí. Fakt geniální kousek a jednoznačně pětihvězdičková záležitost (06.12.2003)

Strhující esej pro skalní teoretiky filmové naratologie? Především brilantní film se vším, co nesmí kvalitnímu thrilleru chybět. Výkony Guye Pearce, Carrie-Anne Moss i Joe Pantoliana jsou precizní, prožité, skvěle padnoucí k postavám. Hlavní hvězdou je ale Jonathan Nolan, který dává lekci ve scénáristice i v režírování. Tah přiblížit diváka k perspektivě hlavní postavy (tedy k perspektivě rychlého zapomínání uplynulého děje) vyprávěním od konce je výtečný, ale skutečnou lahůdkou je jeho ztvárnění. Nolan si se stavbou Mementa neskutečně vyhrál, rozesel po fikčním světě malé indicie, které si divák v počáteční dezorientaci může jen sotva uvědomit, a proto má dobrý důvod se k filmu vracet. Závěr (vlastně začátek) je sice velice matoucí, ale přesně odpovídá triku subjektivního vidění skrze oči hlavní postavy. Relativita vpomínek i "pravdy" minulého ztvárněná par excellence. Ale to nejzábavnější na Mementu je právě detektivní rovina, kterou si divák musí rekonstruovat tak pracně, až se mu z obracení proudu vyprávění dělají puchýře a na čele vyrážejí krůpěje potu. Pro ty puchýře a pro ten pot si Memento zaslouží pět hvězdiček a přízvisko jednoho z nejzajímavějších filmů posledních let. (11.04.2005)

Tak tento kousek nesmi chybet v zadne filmove sbirce. Christopher Nolan napsal a reziroval pribeh, ktery je skutecnym zaberem na nervove synapse. Clovek se tomu snazi prijit na kloub a pokazde, kdyz si mysli, ze na to prisel, vyvstane nova otazka. Z toho plyne, ze by Memento melo byt s kazdym zhlednutim lepsi, a taky to tak je... (25.05.2002)