Óda na radost

Proč mám opět pocit nevyužitého potenciálu? Začátek, kdy se seznamujeme s Charlieho podivnou nemocí je výborný. Bohužel jeho odpadnutí při prvním rande s Franceskou na dlouhou dobu veškerá legrace končí. Ikdyž ne docela. Bethany (Big bang Bernadetta) má rovněž vtipnou úchylku, jenže ani u ní není toho jak se patří využito. Ještě, že Charlieho hraje Martin Freeman, který je zárukou kvality. Komedie, která neuráží, baví, ale mohla by víc. (26.11.2019)

Tuctová romantická komedie, kde ani Martin Freeman moc nezáří (a zbytek jsou druhořadí herci). Netradiční postižení, kterým trpí hlavní hrdina je sice pěkný nápad, ale funguje spíš podle taktovky režiséra než podle nějakých smysluplných pravidel. Ve výsledku je to oddechová zábava, u které musíte přimhouřit oko, pobavit se nad pár vtipů, možná se trošku pod tlakem dojmout a potom v klidu zapomenout. (11.11.2019)

Spíš průměrné drama než podprůměrná komedie. Nad vodou ji ovšem drží skvělá parta herců, kterým jasně vévodí jako vždy skvělý Freeman a naprosto podmanivě kouzelná Baccarinová. Určitě by z toho šlo vytáhnout víc, nastavit tomu korunu příjemnější lehkostí spojenou s Charlieho záchvaty nebo dialogovými šperky. Bohužel to všechno zůstalo jen v přání diváka, jemuž se v reálu dostalo v zásadě jen rutinérské seriálové průměrnosti. Jak ale říkám, už kvůli ústřední dvojici a několika upřímným momentům stojí za to tuhle jednohubku skousnout. (15.10.2019)

Ľahká romantická komédia, založená na chorobe kataplexia (základom scenáru je, že nejaký radostný pocit spôsobuje stratu kontroly nad svaly). M. Freeman v roli Charlieho nie je zlý (rola sa mu hodí), ale jeho výkon a hra mi pripomínal „Watsona“. Obaja slečny, M. Baccarini a M. Rauch, boli skvelé – dobré mentálne protiklady. Najslabším článkom pre mňa tu bol J. Lacy, jeho hra bola šedá. Príbeh silne držiaci sa klasických hraníc nenáročných romantických komédií. Ale v tejto forme to neurazí. P.S.: M. Rauch a jej interpretácia piesne Zombie je zvláštnym momentom filmu. Osobné hodnotenie: 73% (***) (18.04.2020)

Imho jeden z najsolídnejších romcomov ostatných rokov, aj keď sa to tak nemusí zdať. Na povrchu odľahčeného príbehu sa v pozadí objavujú pomerne šikovne zakomponované dve hlbšie filozofické vrstvy, o ktorých je radosť rozjímať. A veľmi rád ich s niekým na pive rozoberiem. V niečom podobné Vanilla Sky mixnuté s Drinking Buddies. Veľmi milé. Premisa s Beethovenom potešila. +1. (06.09.2020)