Městečko Twin Peaks

Více snovosti, více mystéria a především méně keců o ničem, nezajímavých obyčejných větví příběhu, dílů, ve kterých se nestane absolutně nic a taky méně zcela nesnesitelných postav. Pak by to mohly být i tři hvězdičky :-). Seriálu Twin Peaks jsem zasvětil hrubého času skoro dva roky, samotného mě šokuje, jak dlouho mi trvalo zkouknout třicet dílů. Proč jsem to vlastně dělal, když se mi to nelíbilo? Je možná fakt, že jsem byl malinko zvědavý, jak se celá záležitost vyvrbí, ale mnohem méně bych byl ochoten připustit, že nademnou Lynch vyhrál a já seriál vzdal. Dílo je to pro mě rozporuplné od první do poslední minuty. Seriál má dle mého tři geniální díly, Zen, or the Skill to Catch a Killer v první sérii, který jsem vlastně poznal už dávno v parodii v Simpsonech, poté Arbitrary Law uprostřed série druhé a pak samozřejmě díl úplně poslední, který je prostě jízdou. Ne náhodou jsou dva z těchto tří dílů režírovány Davidem Lynchem. Těch několik epizod, kdy usedl na režisérskou stoličku, se totiž vyznačují tím, jakoby byly úplně z jiného světa. Ostatní díly jsou v podstatě normální, sledujeme ty obyčejné nudné životy postav, které bychom nejraději sami zavraždili (Andy, Lucy nebo ta kravka s pirátskou páskou přes oko), ovšem Lynchovy díly, tam jsou hned dialogy jiného směru, okamžitě dávají menší smysl, děj směřuje do záhad mnohem větší rychlostí než jindy, setkáváme se v nich taky se skvělým tančícím trpaslíkem, jehož hraje herec, kterého jsem si zamiloval ze seriálu Carnivale. Často také s oním Bobem, jehož přítomnost mě naopak poněkud iritovala. Twin Peaks je v mých očích počin hodný pozornosti, kdyby se ale celý děj zkrátil do nějakých šesti dílů, jednalo by se o skvost. Většině lidí to přijde jako skvost už nyní, druhou sérii ale já považuju za nesmírně natahovanou, odhadem prvních šest dílů druhé série bylo přímo tragických a zhruba od dílu dvanáctého se situace opakovala. Jsem nakonec rád, že jsem tento seriál zhlédnul, jestli ale lituji toho času, to si ještě promyslím. (25.08.2008)

Jeden z najprepieranejších Lynchových projektov, seriálové Mestečko Twin Peaks, je unikátnou kolážou kontrastných impresií. David Lynch zrežíroval len zlomok epizód, preto treba akceptovať výrazný rozdiel v tempe i vyznení jednotlivých častí. Vrcholné okamihy projektu hladko prelínajú scény kryštalického desu s komickými a následne dramatickými sekvenciami, pričom atmosféru scénu už vopred naznačuje hudobný doprovod legendárneho Angela Badalamentiho. Seriálový úvod, pozostávajúci z pilotu a siedmych epizód prvej série, som vnímal ako akési oboznámenie sa s pravidla hry, ponor do malebného mestečka obkoleseného hustým lesným porastom, ktorý ukýva ťaživé, latentné zlo. Príchod druhej série už od prvej epizódy naplno rozplieta bizarné klbko vesmíru Davida Lyncha, ktorého bezhraničnosť sa naplno ukáže až v ukážkovo dokonalej poslednej epizóde. Rozmanitú hereckú zostavu skvostne ovláda jedna z najdokonalejších postáv v dejinách televíznej zábavy, Dale Cooper v podaní Kyla MacLachlana, ktorému vynikajúcim spôsobom sekunduje oblastný šerif Michaela Ontkeana. Pre seriál je príznačná jednoduchá typológia postáv – menej inteligentný zástupca šerifa dostávajúci sa do neustálych komických eskapád (Harry Goaz), excentrický podnikateľ (Richard Beymer), bezcharakterná mrcha (Piper Laurie) či moja druhá najobľúbenejšia postava po agentovi Cooperovi, James Hurley (James Marshall), rebelujúci melancholický mladík s rozorvanou, nestálou dušou. V seriály sú ich postavy vygradované do maximálnych emočných či komicko – absurdných rozmerov, aj napriek tomu, že vždy sledujeme len jednu konkrétnu oblasť ich životov, pracovnú alebo osobnú, výraznou premenou prechádza len minimum aktérov (pre príklad postava otca v podaní luxusného Raya Wisa), čo však v tomto prípade zázračne nevadí. Samozrejme, že Twin Peaks je primárne určený hlavne priaznivcom „inej“ zábavy, treba však rátať s faktom, že sa rozhodne nejedná o bezchybný produkt, niekoľko elementov v seriáli je nadbytočných, no najintenzívnejšie časti ponúkajú kvalitu, na ktorej si v rámci televíznych vôd vyláme naostrené tesáky takmer každý potenciálny konkurent. (11.10.2010)

Vezmněme to pěkně od konce - poslední díl představoval konečně chvalitebné psycho, celkově seriál měl značně vzestupnou tendenci, druhá série o poznání lepší než první a čím více jsme se blížili ke konci, tím více se tlačilo na pilu (i když se mohlo tlačit i víc), ovšem stále ať už jde o jakýkoliv díl, Twin Peaks se vždy drží neuvěřitelně trapné přepálenosti emocí, kdy hrdinové prožívají orgasmy i při jezení koláče, na pohřbu teatrálně skáčou do hrobů a celkově na hysterii a zdlouhavosti se nešetří. Na druhou stranu je to vykoupeno slušnou atmosférou. Tajemnost a podivnost obyvatelů zapadlého městečka zkrátka má něco do sebe, ale osobně si nemohu pomoct - u každého dílu jsem si přál, aby skončil dřív... 5/10 (17.11.2008)

Tenhle seriál není tím, čím se zdá být...Stejně jako sovy. Všichni oceňují Lynche (a já se k nim hlasitě připojuji), ale prosím nezapomínejte na scénáristu Marka Frosta! Tohle se musí vidět, jiná možnost není!!! Osobně dodávám, že Dale Cooper je tou vůbec nejpozoruhodnější a nejdokonalejší postavou televizní historie...Tak šup, udělejte si šálek černé kávy, vezměte si meruňkový koláč a koukat se! P.S. : Potkat někoho kdo vypadá jako Bob, poseru se strachy. (23.01.2003)

Teď, když je natočena nová série, jsem mohl po letech konečně zhlédnout poslední díly, které jsem si původně „šetřil“ a průběžně si je chtěl dávkovat po zbytek svého života. Počítal jsem totiž, že s posledním dílem se dostaví nejen absolutno (ať už to znamená cokoliv), ale zároveň nepříjemný pocit beznaděje a prázdnoty, jíž nezaplní žádný jiný seriál. Ano, poslední díl je nejlepší věc na světě. EDIT po třetí sérii: Návrat ukázal, čím vším může návrat být, přičemž elegantně umocnil dávnou minulost, aby ji následně zanechal v bezčasí a diváka tak uvrhl do zoufalého transu. Oproti starým dílům Twin Peaks je The Return samozřejmě dost „jinde“, ale když se přestaneme koupat v sentimentu a snít o mýdlové opeře, pravděpodobně nám dojde, že původní série solidně rozválcoval. A možná až ve chvíli, kdy se začnete pídit po různých teoriích, naplno si uvědomíte, kolik filozofie a zároveň temnoty třetí série ukrývá, co se asi stalo Audrey a jak bezútěšný je Cooperův osud. Lauřin závěrečný výkřik ve mně pak bude rezonovat dalších pětadvacet let. (24.10.2016)