Reklama

Reklama

Epizody(5)

Obsahy(1)

Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších českých seriálů, dnes už uznávaný jako klasika, vznikl v polovině sedmdesátých let. Znamenal novou kapitolu v historii našeho původního seriálu. Prozaik Jan Otčenášek a dramatik Oldřich Daněk, v té době oba již renomovaní tvůrci, označili své dílo termínem "televizní román". Dali tak najevo, že jím nejde o běžný, spotřební, zábavně - populární žánr, ale že míří k televiznímu dílu hlubšího záběru. Na vypjatých historických okamžicích let 1936 až 1945 sledují zvraty českého osudu i podoby českého charakteru. Ve scénáři našel zalíbení režisér, jehož jméno čteme na dlouhé řadě těch nejvýznamnějších seriálů od dob jeho počátků dodnes - František Filip. Přivedl před kameru celou plejádu hereckých mistrů všech generací: Miloše Nedbala, Karla Högera, Danu Medřickou, Janu Hlaváčovou, Vladimíra Menšíka, Jiřího Adamíru, Josefa Somra, Petra Čepka, Jiřího Hrzána, Jaromíra Hanzlíka, Slávku Budínovou a dlouhou řadu dalších.

Epizody:

1. Stěhovavá trafika
2. Bio Ilusion
3. Jízda do tunelu
4. Ďábelské ostrovy
5. Obvaziště Boccaccio

5. Barikáda ve vedlejší ulici - Přetočený poslední díl seriálu, doplněný o bojové revoluční scény (a s novými herci: Bohumil Švarc, Josef Čáp, Dana Syslová, Viktor Preiss, František Hanus, Vlastimil Hašek, Otto Lackovič a Jan Přeučil) a bez předčasně zemřelého Jana Libíčka. Po roce 1989 však tato verze odvysílána nebyla. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (182)

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem tento seriál poprvé v roce 2010, tudíž s určitým očekáváním plynoucím z obsazení a dlouholeté divácké popularity. Překvapením pro mě je, že nudný seriál je jedním z hardcore-nudných komunistických děl (upozorňuju, že major Zeman a Žena za pultem jsou mé oblíbené seriály). Není nad klasické líčení podnikatelské rodiny jako prospěchářských příslušníků elitní vrstvy a moudře užvaněný flákač v podání Jiřího Valy nemá ve skutečnosti jediné pozitivum kromě toho, že je to komunista. Seriál má spousta postav, ale ač je i sebemenší z nich obsazena hvězdně, většina postrádá nějakou životnost a jedinou jiskru sem tam dodává osobnost samotného herce. V ucourané smrtelně vážně stopáži a častých pocitů trapnosti jsem se pobavil jen nad tradičně skvělým Adamírou, jehož nihilistický ředitel kina skvěle sarkasticky sem tam glosuje společenské dění a nad obsazením Františka Němce do role Němce :-) Prostě hrůza, nulový konec, roztahané scény, příliš mnoho postav a nějaké žvanění o české národní hrdosti je mi šumafuk. ()

Karlas 

všechny recenze uživatele

Překrásný seriál s kouzlem staré Prahy, kterou, ač Moravan, mám velmi rád. Spousta božských herců v báječné kompozici úžasných vztahů pavlačového domu v období válečných let. Proč však ten bolševický zápach, ponižující československou inteligenci a živnostníky, jenž se táhne tímto hezkým příběhem? Korunu všemu dodává komunistický mazal, vždy soudný a sprvedlivý... škoda, že tak soudní a spravedliví nebyli, když věšeli hrdiny našeho národa. Přesto je tohle dílko velmi pěkné a milé a možná bude v budoucnu přesunuto do první desítky mých oblíbených. ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

V tomhle obyčejném pavlačovém domě se psaly dějiny českého národa. A divák byl při tom. S laskavostí sobě vlastní natočil velezkušený režisér František Filip jeden z legendárních seriálů a se stejným přístupem sepsala dvojice Daněk/Otčenášek scénář k němu. Odvíjejí se v něm osudy nájemníků jednoho pražského domu, kteří prožívají své obyčejné radosti a strasti v předválečné a posléze válečné době. Jejich nesmírné vlastenectví dokázalo bojovat proti fašistickým utlačovatelům, a ačkoliv v pěti dílech neopustíme dům a nezbavíme se úsporného divadelního pojetí, tak si troufám tvrdit, že je na co se dívat a co prožívat, sice zprostředkovaně, ovšem perfektními českými herci. Herec, který v tomhle seriálu nehrál, jako by nebyl. Sešla se tady opravdová elita českého herectví. Z těch služebně starších nesměli chybět Hlaváčová, Abrhám, Adamíra, Větrovec, Vala, Libíček, Čepek, Moučka, Menšík, Sovák, Medřická, Myslíková, Vinklář, Somr a mnozí další. Herecká omladina měla zastoupení v budoucích velkých talentech, a dejme tomu v jejich nástupcích či následovatelích, k nimž patřil především Hanzlík, Hrzán, Trejtnarová, Postránecký nebo Obermaierová. Ti všichni se sešli v Bagounově ulici pod jednou střechou, pod kterou se držela soudržnost a utvořil se silný národní duch, který proti nastupující fašistické moci vzdoroval po svém. Někdy s humorem, a někdy se slzami v očích, ale vždy to bylo to hrdé češství. Seriál staví na naprosto dokonalých a propracovaných charakterech jednotlivých postav, které jsou nad to mistrně zahrány a není zde k vidění jediný slabý herecký výkon. Za pozornost stojí skvělé vystižené doby, o které se zasadil renomovaný architekt Jan Zázvorka. Divák se sice nedostane exterierně dál, než na ulici před domem, ale je to dobře zvládnuté. Oproti tomu nelze chválit interiéry bytů jednotlivých partají, které přece jen nezakamlufují svůj studiový ráz. František Filip, který se poté stal vyhledávaným seriálovým tvůrcem pro svoji kvalitní řemeslnou režii a vynikající práci s herci, se na dlouho vzdal filmové režie, ačkoliv měl za sebou kritikou uznávanou filmovou komedii "Utrpení mladého Boháčka", a upsal se televizi. V televizní tvorbě uplatnil svůj cit pro příběhy, jimž vtiskl opravdovost a řemeslnou zručnost. Přes výborně napsaný scénář mě v něm zarazilo pár nedostatků. Např. Eva Trejtnarová hraje náctiletou naivku a byla to jedna z mála postav, která kazila dojem, zvláště když herečce v té době bylo 25 let(!) a na náctiletou opravdu nevypadala. Také jména z řecké mytologie, která pro své syny vybral nerudný pan radní Nerudný ztvárněný skvělým Milošem Nedbalem, nebyla zrovna to, co příběh potřeboval a zkrátka to nějak rušilo. Rozjezd seriálu vlažnější. V prvním díle se především řešila trafika stojící před domem, která odporovala určitým politickým názorům a stala se terčem sváru, a vedle toho se divák postupně obeznamoval s nájemníky domu a jejich rozličnými charaktery. Od dalších dílů se to rozjelo a přidalo se na dramaticky vystavěných a vyhrocených situacích, kterých nebylo zrovna málo. Kvalitně udělaný seriál, který ocení milovníci lidských příběhů podložený mimořádnými hereckými výkony elity českého herectví. A myslím, že nebude mnoho těch, kteří jej ještě neviděli a přibude mnoho těch, kteří se zase na něj rádi podívají. Mé hodnocení: 80% () (méně) (více)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

O tom, co by mohly vyprávět ... všechny české domy - obzvláště ty starodávné ... solidní ... pavlačové - ty, které hodně pamatují. Schází jim jen drobnost: Dar řeči. Jejich zdi jsou němými svědky našich národních dějim, tudíž měly dost času poznat skrz naskrz naši národní povahu - v originálním televizním seriálu pak měly tu čest stát se kulisami pohnuté doby, která lámala i zocelovala charaktery, když za pochodu měnila podobu světa. Umožnily tak téměř divadelní uchopení osudů obyvatel "jednoho domu", kterým své tváře (i hlasy) propůjčila VELICE silná herecká sestava. Natáčením se evidentně dobře bavila - tím pádem na mě dýchla čirá, ničím nezkalená nostalgie ... a téměř mě porazila: To bývaly časy, když NAŠI herci v ČESKÝCH televizních seriálech zcela samozřejmě HRÁLI - namísto nuceného odříkávání naučených replik. Jenomže oni také měli CO hrát, neboť každá postava měla svůj osobitý profil, kterého se její představitel mohl přidržet - a dialogy nepřipomínaly mlácení prázdné slámy. Dějová linie nese cejch doby, která ji stvořila - ale jen v míře nezbytně nutné, takže excelentní jízdu maličko kazí jen poslední, pátý díl, pojednávající o pražském povstání. Barikáda pěkně pospolu s hrstkou svých obránců - a s trochou rozpaků postává stranou hlavního proudu dějin a divák se důležité informace dozvídá prakticky jen zprostředkovaně z dobového vysílání Českého rozhlasu. Na veliké události prostě maličké jeviště Bagounovy ulice nestačí, neboť historie obyčejně kráčívá po hlavních třídách. Osvoboditele tak lze na vlastní oči vidět jen ve stylizovaných dokumentárních záběrech ... a v úplném závěru si můžete prohlédnout památník s tankem číslo 23, který ovšem na Smíchově už dávno nenajdete. Neboť přišla jiná, zbrusu nová přelomová doba, která měla potřebu šmahem bourat staré symboly jako trapné připomínky všech normalizovaných let - a tak s příkladnou horlivostí ve velkém s vaničkami vylévala i děti ... jakoby ztratila rozlišovací schopnosti - jakoby neuměla (nebo NECHTĚLA) hledat rozdíly mezi letopočty 1945 a 1968. Možná byla skálopevně přesvědčená o své pravdě - nebo se chtěla jen dostatečně zviditelnit (a v horším případně ze svého zviditelnění i profitovat), ale to už je jiná historie ... kdoví, jak dlouho nám vydrží zdánlivě nezbouratelné symboly vystavěné ve žhavé současnosti - při našich mnohdy riskantních hrátkách spojených se šířením "západních hodnot". ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Je to prostě seriál. Má své mouchy, ale plejáda hvězd hraje plejádu charakterů, takže i když by se nic nedělo, bylo by stejně radost na to koukat. Ti z toho domu lidičky jsou tak dobře napsaní, že to prostě bavit musí. Jeden z mála snímků zabývajícím se Protektorátem z pohledu obyčejných lidí. Svědectví doby jak má být. 80% ()

Galerie (142)

Zajímavosti (74)

  • Přidělené místo měl trafikant Soumar (Josef Somr) pro svou trafiku v dnešní ulici Ostrovní, ale nechal si ji stěhovat na roh ulice Spálené v Praze. (sator)
  • Když strážníci začínají stěhovat trafiku, tak je denní světlo, v dalším záběru je však venku tma. (M.B)
  • Herečka Jana Hlaváčová (Anděla Hrachová) vzpomínala na spolupráci s tehdy zcela legendárním Karlem Högerem, který "naprosto fantastickým způsobem zahrál malířského neumětela a packala. První společnou scénu jsme měli, jak Anděle přinese toho kohouta, a on do toho tak šlapal, až měl úplně rudý uši. Bylo to tak strašně přes míru, až to bylo trapný. A on asi nějak vycítil moje zděšení a povídá mi: 'Víte, já vždycky musím nejdřív víc a pak teprve ubírám. Já se tak stydím, že do toho musím nejdřív bouchnout a pak to teprve rovnat k tomu správnému tvaru.' A pak mi řekl jednu moc krásnou věc, kvůli které to vlastně celé vyprávím: 'Víte, mně hrozně vadí, že po mně už nikdo nechce nic nového. Oni už mě mají za starou škatuli, se kterou se nemá hejbat, a já bych byl přitom tak rád, aby mě někdo honil.' A to je svatá pravda. Když je někdo posedlý kumštem, tak nikdy nemůže mít pocit, že je hotovej." (NIRO)

Související novinky

Zemřel režisér František Filip

Zemřel režisér František Filip

09.01.2021

Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)

Reklama

Reklama