Chalupáři

"Zas má tu hlavu, jak když kopne do drnu !!" ;) Kdysi velký režisér František Filip, kterému se do natáčení Chalupářů vlastně příliš nechtělo a který sám po letech přiznal, že v jejich neoddiskutovatelný divácký úspěch nevěřil, který jak už jsem kdysi psal, si zejména uměl vybrat skvělé herce, které dokázal i v nebezpečně velkém množství ukočírovat, jen namátkou Vladimír Menšík, František Filipovský, Jiřina Bohdalová, Ilja Prachař či Josef Hlinomaz, a podobně jako v případě bezchybného Cirkusu Humberto bravurně zvládl uchopit nepříliš poutavou látku a přeměnit ji ve zlato.. Ty zřejmé normalizační prvky, vzorový model JZD, dobovou kolegialitu moderního socialistického člověka či český socialistický fenomén chatařů, totiž najdete prakticky v každé scénce, přičemž však seriálu jako celku prakticky vůbec neubližují, byť především díky hereckému koncertu pánů Jiřího Sováka a Josefa Kemra, právě oba jmenovaní činí ze záležitosti o jedenácti epizodách s neuvěřitelně naivním a jednoduchoučkým dějem dokonalý fenomén.. Ze seriálu čiší naprostá pohoda, k níž měrou nemalou přispívá i tradičně výborná hudební složka Luboše Fišera, byť tedy slovo tradiční ji poměrně slušně vystihuje, on si totiž Fišer celou kariéru vystačil s několika motivy, které prostě jen neustále cpal všude možně až do zblbnutí, těžko soudit, zda šlo o lenost, a tak ve výsledku jeden ani nepozná rozdíl mezi Arabelou, Chalupáři či třeba libovolným animákem, k němuž tvořil hudbu, včetně Matuškova skvostného ústředního hitu Když máš v chlapě orchestrión, kterou soudruzi po Waldemarově emigraci samozřejmě na čas poupravili, já osobně si však nejvíc užívám ten naprosto dokonalý herecký výkon Jiřího Sováka, který coby bývalý kontrolor navenek cholerik, rapl a moralista, ve skutečnosti však velmi empatický člověk, vlastně hraje sám sebe, i podle slov jeho manželky, když předvádí ve své životní roli své mistrovství, sledovat jeho řeč těla, mimiku, každičké gesto, to je opravdu zážitek, nemluvě o těch hláškách, z nichž velká spousta zcela jasně pochází přímo ze Sovákovy hlavy jako důkaz parádní improvizace, některé repliky, u nichž znovu a znovu čůrám smíchy, v tuzemské tvorbě snad nemají obdoby !! Minimálně v té seriálové.. Často mi navíc ty Sovákovy kreace silně asociují žlučovitého mistra Louise de Funèse..Jen namátkou: "Nemoh by sis pouštět ty detonace až po jídle ?? Vždyť jsme tady jak na frontě.." ;) Neskutečně baví i to vzájemné špičkování a soutěžení mezi Sovákem a Kemrem, které v rámci jejich seriálového vztahu přechází ve skutečné přátelství, právě tento vztahový vývoj vyznívá neskutečně věrohodně, pravděpodobně i díky tomu, že oba herci typově i povahově velmi rozdílní si k sobě také cestu hledali velmi těžko.. Často si říkám, jak by to celé dopadlo, kdyby bohužel jiný velikán naší kinematografie Jaroslav Marvan, jemuž byla původně role Evžena Humla určena, přičemž Sovák byl až třetím vybraným v pořadí, spolu jim to s Kemrem slušelo opravdu náramně, neskonal tak brzy.. II Viděno kompletně celé !! (25.09.2013) (méně) (více)