Dobrá Voda

Kdo by chtěl takovýho tátu???Myslím, že kdyby vznikl ještě jeden díl s názvem Oběť, kde by se musel inženýr rozhodnout, zda utratit Jasnou, nebo zabít syna Michala, byl by závěr zcela jasný..Jasná by vyhrála nejen Pardubice. Haničinec naprostej psychopat,fanatik, magor, i když po každém blikanci vysvětluje, že to se všemi myslí dobře a dělá to pro ostatní.Hnusák.Tchán jím pohrdá, žena se synem se ho bojí a já vlastně taky.Všechny scény z nablýskané chodby a kuchyně Hovorových, kam inženýr chodí ze stáje rovnou v holinách na mě působí depresivně.Celá rodina působí velice sterilně a studeně.Vaculík je tu toporný, prkenný, vůbec mu toho žokeje nevěřím, na rozdíl od Janýra v podání výborného Mrkvičky.To je pro mě žokej, Michal opravdu ne.Výborný je Kemr, ale když slyšíte po čtyřicáté " Víš, kolik je na Novým Zélandu ovcí", omrzí i on.Duo Andrlová - Lothar je mi tu taky odporné, Andrlová je hnusná jak prdel, nevím, proč se z ní dělá taková krasavice..Co se týče koní, nerozeznám pivovarskýho valacha od kobyly, takže dávám dvě hvězdy za už zmiňovaného Mildu Janýra, Šemberu Radka Brzobohatého a pana Nedbala.Povídal Forejt.... (11.08.2020)

Né že by mě seriály o zvířatech až tak brali ,ale tohle je pěkně natočené. Haničinec jako ten pravý końák co brání svoje koně za každou cenu i proti předsedovi ,který chov krátí. Jenže jeho syn se nepotatí a jde radši dělat pingla. Což sice špatně nese ,ale nic jinýho proti tomu nezmůže. Nakonec brigádník nastoupí na jeho místo. Za zmínku stojí děda v podání M.Nedbala a I.Janžurová jako starostlivá máma ,která vše urovnává. J.Kemr je tu taky v pěkné postavě otce jehož syn žije na Novém Zélandu a sem tam si volají či píšou. Na co si vždy vzpomenu 1.Rival 2.Jasná 3 .Oliver pořadí v průběhu Velké Pardubické. (24.12.2007)

Hodně dobře napsaný seriál o sociopatickém milovníkovi koní Hovorovi (skvěle protivný a neústupný Haničinec). Zajímavá je postava jeho syna (tradičně výborný Vladimír Dlouhý), jenž šel v otcových stopách, aby se mu zavděčil, a dostal se pod takový tlak specifického prostředí i sousedovic štětky, že začal kupit chybu za chybou, až nakonec místo bot o hnoje skončil u hrbení se před kdejakým ožralou, jak trefně poznamenal děda v podání tradičně jedovatého MIloše Nedbala. Postavu kapitána Šenbery jsem moc nepochopil, s tím by každý šéf vyrazil dveře i za všeobjímajícího socialismu. Dále tady byl koňům oddaný prosťáček v podání Jaromíra Hanzlíka, dědek hledající vlastní důležitost v podání Josefa Kemra a v neposlední řadě žokej Janýr, kterého jsem Ladislavu Mrkvičkovi věřil natolik, že bych přísahal, že ty koně tam skutečně hřebelcoval on. Asi nejsem jediný, kdo nedokáže inženýra Hovoru vnímat jako čistokrevně kladnou postavu, ale tady jsou všechny dialogy a scény napsané tak dobře, že jsou spletité jako sám život. (01.07.2012)

Zvláštní. Když si přečtu hodnocení před sebou, je mi trochu líto nízkéhoa "ratingu" tohoto seriálu, který mám osobně rád (láska ke koním v tom hraje pouze vedlejší roli), snad bych řekl, že ze seriálů tohoto typu, natočených před rokem 1989 skoro nejradši. Proč? Tohle není ani režimní agitka ani její rafinovaně a řemeslně dovedně napsaná obdoba a la Dietl. Hubač byl Pan Dramatik a figury, které (a například i v Sanitce) vytvořil, jsou komplikované, uvěřitelné a také osobité. Soudruhování bych tady nekritizoval, je takové, jako v této době bylo a ona vrstva konfliktu, týkající se prosperity "firmy" (tedy státního statku) kontra "nerentabilní" chov koní by se dneska mohla odehrávat taky a probíhala by plus mínus stejně.....Kromě Hovory, jehož postoje a celý charakter jsou rozporuplné stejně jako u prakticky všech (s vyjímkou Lojzka -Hanzlíka, Michala-Vaculíka a poněkud plošší Ivy Janžurové), mně fascinoval vždycky i Josef Kemr a Miloš Nedbal a musím konstatovat, že kdyby se to odehrávalo dneska, bylo by to prakticky stejné. A ony cesty a křížení těch lidských povah a jejich vztahy by dnešním dramatikům vystačily asi tak na padesátinásobek dílů. Zkuste se na to podívat jinýma očima, zapomeňte na letopočet a všimněte si, že to není ani o vedoucí úloze všemoudré matičky strany a plnění a překračování plánu. Je to o tom nejzákladnějším, o vztazích mezi lidmi, o fanatizmu a zaslepenosti, kariérismu i slepé a nezištné oddanosti, zklamání, pádech a znovuvztávání a pokud to třeba někdo začne brát, rozhodně ho to obohatí. Jenom jakmile v posledních minutách závěrečné části skončí Velká Pardubická, vypněte zvuk, nebo těch pár blábolů s tuším krajským tajemníkem rychle zapomeňte. Ale i takhle to (díky Bohu) bejvávalo, Jiří Hubač byl realista, ten by se k psaní Okrsů na severu, Mužů na radnci nebo nejlepší socilastické Soap Opery nikdy nesnížil.... (22.07.2012)

Rukopis Hubače a napsaní rolí na tělo se nezapře. Stejně tak režie Filipa. Opět tu máme postavu, jejiž obdobu známe z jiných seriálů pana režiséra. Mluvím o roličku zásadovitého i jemně sarkastuckého tchána Hovory v podání výborného Miloše Nedbala. Podobnou postavičku známe z Byl jednou jeden dům nebo Sňatky z tozumu. Roli jako šitou na tělo dostal Váňa filmového nebe - mluvím o panu Mrkvičkovi, který je jockey každým coulem. Dlouhý odvedl svůj průměrný nadstandart. Vždy když vidím třetí díl a závod na Pardubické a i když to znám a vím jak to dopadne, tak stejně trnu. Co mi v tomto seriálu nesedí je onen němec v podání Rudolfa Jelínka. Nejde o Jelínka, jde mi o tu postavu. Nřkomu může vadit JZD a soudruzi. Ale toho tu moc není. Myslím toho soudruhování. Ale jak jsem psal na počátku, scénař psal pan scénarista s velkým S. On umí rozehrát příběh p lidech a jejich duších. Upnř krásný příklad je Hovora syn a otec s mámou. “Já jsem po tátovi.” - “Nejsi, jsi citlivý, neumíš být tvrdý. Jsi po mně.” Stejně ještě jednou vzpomenu alkohilika koňáka Mrkvičku nebo jednoduchého, ale srdcaře koňáka v podání Hanzlíka. A už vím, kde si Ivan Hubač inspiroval od svého otce, když psal postavu pro Vašuta v seriálu Sanitka 2. Ano, byl to Kemr v tomto seťriálu a nalhávání si vztah svého syna, když mu jakože volá. Tento seriál je o lidech, koních a duši, s krásně napsanými rolemi a dialogy. (18.07.2020)