Podzimní sonáta

Vzhľadom na televíznosť filmu, i keď to asi televízny film nie je, to nemôže byť taká bomba, ako veľmi podobné Šepoty a výkriky. Formálne hrátky s mizanscénou a farbami tu nie sú takmer vôbec, až snáď pri konci sa Nykvist trochu rozbehne. Klasické Ingmarove osi obratu ale nie je problém v tých dvoch- troch interiéroch dodržovať. Takže ostávajú iba postavy a dialógy a nie je prekvapením, že to úplne stačí. Občas totiž zaznie také životné múdro, že nemám vôbec chuť nejaké napísať, prekvapenie je hodnotnejšie. Bergmanov fanúšik si film aj tak pozrie. Film o....no ani to sa mi nechce písať, film bude najlepšie si zinterpretovať pekne každý sám pre seba.... (29.04.2016)

Tak tady mě Bergman po dvou vynikajících filmech hodně zklamal. Já nevím, je to celé takové televizní, divadelní, nijaké. Pořád se tam jenom mluví a mluví a mluví, nekonečné dialogy omílané pořád dokola mi do hlavy mimoděk vypalovaly představu velké ležaté osmičky. Příliš to nechápu, tak nějak se to vymyká oné zádumčivé severské mentalitě, tak známé z jiných, mimojiné i Bergmanových filmů. Navíc mě dost rušily ostré střihy mezi některými scénami, kdy předchozí scéna ještě nestačila doznít a už tu byla druhá. Tak mě napadá, že by to naprosto stejně posloužilo jako rozhlasová hra, obraz je totiž v Podzimní sonátě jenom nuceným prvkem k doprovodu nepřetržitého proudu slov a přiřazení tváře k hlasu dvou hlavních postav. (08.04.2012)

Zcela urcite jeden z nejlepsich filmu Ingmara. Neuveritelny filmovy koncert, at uz ze strany rezie, scenare, kamery. Herecke vykony jsou vsak ozdobou nejen tohoto filmu, ale snad cele historie kinematografie. Neuveritelny film, jak uz bylo psano nize, take bych tento film doporucil pro zacinajici divaky Bergmana. Respektuji, ze ma kazdy jiny vkus, nechapu vsak, jak nekdo muze dat tomuto filmu mene nez 4*. (27.11.2007)

Tak vysoko cenený film a tak málo komentovaný? Komplikovaný nie je (o tých sa píše ľahšie :-) takže neochotu kolegov komunikovať vidím v paralyzujúcej fascinácii geniálnym spôsobom, akým Bergman neochotu (či neschopnosť) komunikovať prezentoval. Dráma je to naozaj dychberúca a bezohľadná ("Ľudí ako si ty by mali niekam zatvárať."), no zároveň plná lásky a naozaj ťažko sa z nej spamätáva. Idea úplného vyjasnenia vzťahov je zaiste očistná a oslobodzujúca, nakoľko je však i uspokojivá, keď zároveň prináša možnosť úplného odmietnutia? Nestráca potom človek viac než mal predtým? Film sa nezaoberá problémom kariéra versus rodina, i keď v rovine príbehu to tak je. Po celý čas sa snaží definovať, čo to vlastne je dospelosť. Emocionálne dospelým nemusí byť človek, ktorý má jasnú predstavu o tom, že "medzi emóciou a sentimentom je priepasť". A je tu toho ešte omnoho viac. "Človek sa musí naučiť žiť. Ja na tom pracujem každý deň." (Eva) Umenie vedieť žiť Bergman predostiera ako schopnosť interpretovať nejakú klavírnu sonátu. Mal by ju človek zahrať tak, ako to sám cíti, alebo tak, ako to cíti (alebo cítil) niekto druhý? (18.08.2007)

Před shlédnutím každého dalšího Bergmanova filmu jsem vždycky trochu nervozní - mám na jeho tvorbu ty nejvyšší nároky a bojím se, že mě zklame (což se jednou či dvakrát stalo u jeho komedií). "Podzimní sonáta" je jistota pro každého Bergmanofila - komorní, minimalistické drama s bestiálně vybroušenými, dusnými dialogy. U hysterického záchvatu Liv Ullmannové mi na rukou naběhla taková husina, jakou jsem nezažil už roky. Krásné, křehké, kruté dílo. Krásné, křehké, kruté ženy. (27.07.2011)