Dawsonův svět

Jeden ze seriálů mého dospívání. Bohužel pro něj jsem ho nekvitoval tak jako Beverly Hills. Hlavní hrdina mi prostě přijde jako nesympatický adolescent, který se snaží svým přístupem všem zalíbit a pořád něco řeší tím svým postupně čím dál více zajídajícím se způsobem. Navíc mi přišel celý seriál od tvůrců více manipulující vzhledem k divákovi než jiné podobné „ságy“. Podle mě jsou rozhodně lepší „výchovně – společenské“ seriály, na tenhle jsme se díval stejně jen proto abych měl přehled a věděl o čem že si to kamarádka Lenka v lavici za mnou pořád povídá se Zuzkou. :-) (23.10.2007)

Seriál přináší místy autobiografický, pravdivý a mnohdy i velmi šokující obraz dnešní americké mládeže, která se potýká s úskalími života. Atakováni chybami, obavami, rozhodnutími, sexuálními zkušenostmi.. Vzpomínám, kdy to před lety vše začalo a naprosto všichni kolem to zbožňovali a dychtivě sledovali. Čas šel ale dál a provokující, dramatický a realistickými dialogy prošpikovaný seriál ubíral na síle a situace se opakovaly, hrdinové omrzeli. Vše začalo být až příliš uhlazené, čtyři hlavní představitelé řešili svoje situace stále hravěji, stále dokola a z intelektuálních dialogů, které ze sebe chrlili, šla hlava kolem. Nejen v USA se těšil obrovskému zájmu a mladí herci se dostali do podvědomí producentů. Zatímco ale pánové proplouvají spíše teenagerovskými a nepříliš zdařilými projekty, dívčí duo se prosazuje podstatně lépe – Michelle Williams se uplatňuje v nízkorozpočtové a nezávislé produkci a Katie Holmes dnes postupně dostává stále zajímavější a dospělejší role (Téměř dokonalý zločin, Batman začíná). Výsledek je s přihlédnutím na "všechny" série. (23.01.2006)

Jeden díl tohoto seriálu obsahuje tolik emociálních záležitostí, kolik jich obyčejný smrtelník nezažije snad ani za rok! Každý si v něm však může najít "právě ten svůj" problém a kouknou se, jak se sním (dle scénáristů) poperou vrstevníci za mořem. Často jsou však problémy dotaženy ad absurdum a už mi připadne až příliš trapné, pozorovat nadržené pubescenty, kteří bez mrknutí oka odmítnou sex s nádhernou podnapilou slečinkou...Protože to rozhodně není reálné ani v naší malé zemičce! (24.01.2003)

Downův svět, aneb trampoty anorektického čelisty. Zrovna jsem si na tento skvost vzpomněl, anžto jsem si honil péro a obzor vějířovitého cákance obsahoval ročník ábíčka ze století páry, které jsem si uschoval pro případ nečekané menstruace náhodných fenek hostujících můj byt. Na obálce se pyšnil tento čelovitý blondýn s úchvatným titulkem "Ženy musím odmítat, je jich moc". Teď nevím, kdo je větší Down, jestli Dawson, Down, Downův Dawson, Dawsonův Down, nebo kurva já! (31.03.2014)

Vzpomínám na doby, kdy jsem přišla ze školy a v televizi byl Dawsonův svět. Tenkrát na té základce se na to ještě dalo dívat. Byla tam láska, přátelství, důvěra a zrada. Prostě emoce, které každý puberťák od dobrého seriálu chce. Jenže postupem času se tam začalo objevovat kromě základních 4 postav víc a víc lidí a už jsem se v tom začala ztrácet, když jsem se nedívala pravidelně na každý díl. Příběh začal být víc schyzoidní (přidání gaye a holky se sklony k sebevraždě) a snažil se zbytečně šokovat a ztratil tu svou prvotní krásu jednoduchosti o 4 kamarádech, kteří se navzájem tajně milují nebo spolu dokonce chodí. Mě osobně se nejvíc líbil jen jeden jediný díl, kdy jsou všichni po škole a vypráví si příběhy, proč jsou po škole. Někteří říkají pravdu, někteří lžou a následně se přijde na to, proč lžou a co skrývají. Škoda, že takhle promyšlený a zajímavý byl jen jeden díl + to tajemné bloumání po prázdné škole. (18.08.2010)