Dawsonův svět

Asi nejvíc nedoceněný seriál, co znám a svého času i jeden mých nejmilejších. První čtyři série zážitků party z Capeside mě budou provázet pravděpodobně už celý život. Často se setkávám s názorem, že "to dobře začalo, ale pak už to nebylo ono". Já to vidím tak, že každá série má jiný náboj. Zatímco první série je spíš jen takovým jemným oťukáváním a zkoumáním terénu, druhá a třetí už je pak jasným vrcholem celého vývoje, kde jsou emoce hlubší a vztahy složitější a obzvláště ve třetí sérii jde o nejlepší zápletku konfliktu dvou nejlepších přátel v tom nejtěžším souboji. Řada čtvrtá pak v naprosté uvěřitelnosti dovádí všechny k maturitě a hlavně i k duševní dospělosti. A tady právě nastává problém. Zde, ve chvíli, kdy Joey s Dawsonem znovu stojí u otevřeného okna a život mimo mateřské maloměsto právě zavolal, tam měl přijít konec a právě tam se třeba měla udělat ta chvíle, kdy napsat "o pět let později" a přijít s finálovým dvojdílem. Bohužel tvůrci nechali hrdiny řešit svým nenapodobitelným způsobem vztahy i v Bostonu a tím Dawson's Creek do jisté míry zničili. Plno nevýrazných vedlejších postav (které mají tendenci nenadále a nenávratně mizet), matné opakování předchozích zápletek a nechutně časté střídání partnerů v podání hlavních hrdinů - to je stručná charakteristika páté a šesté série. Je jen zoufale málo momentů, které tyto dvě sezony dokážou vytrhnout z letargie (pohřeb a řada smutných vzpomínek v páté a úžasný díl s Paceym a Joey přes noc v marketu v šesté) a chybělo málo a tenhle skvost by skončil v hodně kalných vodách. Naštěstí přišel spásný nápad přivést pro finále seriálu otce, polozapomenutého Kevina Williamsona. Ten stvořil dvojdíl, na který se nezapomíná, dvojdíl, který navázal na ty nejlepší díly, který propojil všechny osudy a geniálně je završil. Dawson, Joey, Pacey, Jen, Jack a Andie - nezapomenu. (19.06.2005)

Tento seriál jsem zbožňoval, a to jak kvůli sympatickému "mysliteli" Dawsonovi, tak především kvůli překrásné a přesympatické Joey - Katie Holmes. Kam se na ni hrabeJen! S ice se nakonec ukázal sympatičtější než Dawson Pacey a s ubíhajícím časem a přenesením děje na vysokou školu ztrácel seriál na kouzlu, postavy byly čím dál tím chytřejší, stále je u mě ale milou vzpomínkou na věk mládežnický. Každopádně "Dawson" po 10ti letech v HIMYM je boží :-) (12.08.2015)

Nehanbim sa a ani sa nikdy nebudem za to, ze pribeh lasky Joey a Paceyho povazujem za jeden z najvydarenejsich v serialovej tvorbe pre nastrocnych. Videla som kazducky jeden diel a musim povedat, ze sice by som bez Dawsona prezila (aky paradox, kedze serial je pomenovany prave po nom), ale vsetky ostatne postavy, ktore vtedy stvarnili este neznami herci, ale dnes uz vyzreti 30-tnici, mi prirastli k srdcu a rada som s nimi prezivala sice naivne, ale velmi, velmi stravitelne a pozeratelne zivotne osudy. A posledny diel serialu? Krochtala som blahom :) (02.09.2009)

Kdysi se Dawson snažil něco dokázat, chtěl být jako jeho idol Spielberg... i ten Pacey přemejšlel o tom, co bude dělat. Kdo s kým š*, to bylo přece jenom až na druhém místě. A pak začalo být čím dál tím víc důležitější, že si Dawson nevšímá svojí kamarádky, že mu jí Pacey přebral a spal s ní a blablabla... (22.05.2003)

Kdesi na začiatku to fungovalo takmer stopercentne, problémy hlavných postáv boli dôveryhodné a dokázal som sa s nimi stotožniť. Postavy však starli, opustili strednú školu a scenáristi nezvládli vymýšľať a riešiť dospelé problémy s takou ľahkosťou ako tie pubertiacke. Seriál klesol na úroveň všetkých ostatných, podobných, nevýrazných, priemerných... Škoda. (23.02.2008)