Osvícení

Není nelogické, že třídílná filmová adaptace zvládla obsáhnout knižní předlohu zevrubněji než snímek s Nicholsonem. Bylo zde více prostoru pro vykreslení postav, vztahů mezi nimi i změnu, kterou postupně všichni prochází. Z tohoto pohledu je pro mě toto zpracování lepší adaptací, je své předloze věrnější. Bohužel u prvního Osvícení jsem se bála skoro od začátku do konce a tady téměř po celou dobu ne. Ale může za to asi i znalost Kubrickovy verze. (01.03.2020)

Vernejšia adaptácia nerovná sa automaticky kvalitnejší film. Akokoľvek môžu pasáže knihy pôsobiť hororovo, tajomne a napäto, pokiaľ to zle uchopíte, môže to vo filme pôsobiť jednoducho blbo. A to je prípad aj tohto snímku. Predovšetkým chýba tomu tá stiesnená atmosféra, ktorú človek pociťuje pri čítaní knihy a nedopomáhajú k tomu ani mizerní herci. King môže na Kubrickovu verziu nadávať ako chce, pravdou však je, že tento film nesiaha tomu Kubrickovmu ani po členky. (14.05.2019)

Zkouknuto celé jedním dechem a můžu říct, že převládají pozitivní pocity. Člověk v první řadě nesmí SROVNÁVAT s originálem, který vznikl na motivy stejnojmennné Kingovy předlohy. Proč tento miniseriál stojí za pozornost? 1) Kdo nečetl knihu, jistě rád pozná, co všechno se v příběhu stalo, ale neobjevilo se v původním Kubrickovo filmu (a že je toho dost!). 2) Kdo četl knihu, ví, že Kubrickův film těží z knihy jenom to naprosto zásadní a zbytek si jde vlastní cestou. Sám King Kubrickovo verzi zavrhuje z důvodu nevěrohodnosti vůči předloze a oproti tomu vyzvihuje tv serial z roku 1997. Tento model (tv miniseries) dává poměrně široký prostor ukázat to, co by se do filmu standardní stopáže těžko vešlo. Vyjimečně tohle není na škodu, protože to na můj vkus dost věrně kopíruje kapitoly přesně podle předlohy, přičemž nic zásadního není vynecháno. Obrovské plus - film/seriál (jak chcete) nenudí a to ani v relativně klidnějších pasážích. Nikdy jsem nebyl vysazenej na herecké výkony, zde nejsou nijak zvlášť oslnivé, ale jsou uvěřitelné. Asi nejpůsobivější vedlejší role Halloranna, kterou ztvárnil Melvin Van Peebles. U jeho výstupů se mi ani nechtělo věřit, že hraje, nebo skutečně takový je. Ale zpět k hodnocení. Osvícení z roku 97 je snad prvním remakem na světě, před kterým smekám. Ani ne tak pro filmařské kvality jako proto, že ten film mě dostal. Nicholas Pike coby skladatel hudby přirozeně nenabízí to stejné jako Wendy Carlos, nicméně i toto jiné, přesto stejně působivé dílo, nepůsobí rozhodně špatně. Mínusy - televizní rozpočet byl místy nepříjemně znát. Overlook není honosné sídlo, jaké jsem si z knihy představoval a jaké známe z původního filmu. CGI efekty jsou do očí bijící, závěr působí vizuálně hrozně uměle a nepřirozeně (co naplat, rozpočet...). Nemůžu si pomoct, ale ten konec mi nesedl opět z důvodu ne úplné věrohodnosti oproti knize. Je tu jakýsi epilog, který jsem v knize nenašel a který je tu podlě mě úplně zbytečný. Nicméně, dobře odvedená práce. Ať už jste knihu četli nebo ne a znáte Osvícení jen jako klasiku, určitě si pusťte i tohle, nebudete litovat. (21.01.2013)

A tak šel čas. Mistr King se tvrdě naštval na Kubricka, že nechal umřít černocha a že zničil jeho odkaz. Tady vlastně však přichází důležitá otázka: zničil? A odpověď je zcela jednoduchá. Ne. Kolik lidí miluje Osvícení? Kolika lidem se líbil tento film? Kolik lidí si přečetlo knihu jen díky prvnímu jmenovanému filmu. Alespoň tyto případy byly moje. A myslím, že určitě nejsem jediný. Po přečtení knihy jsem se utvrdil v tom, že literatura je důležitá, první film kultem a tento film reparát pro autora a milovníky knihy. Samo o sobě v tom mluví to, že autor si sám ještě napsal scénář. A tady to je další kapitola. Jelikož mám knihu ještě čerstvě v hlavě, vím, že King se snažil velmi dost, aby se adaptoval jak jen to jde. Ale jsou tu až momenty k neuvěření, že některé záležitosti působí až komicky, ale tím špatným způsobem jako by chtěli film shodit. Proměna Webera z normálního na maniaka zafungovala skvěle, ale moc tomu neodpovídají herecké výkony, které odpovídají na zmatené béčko. Poté je tu samotná Overlook, který vypadá asi stejně strašidelně jako babičky v negližé a je odříznutý od světa asi jako Island od moře. Obecně je problémem i atmosféra. Ta totiž pokulhává ve stylu devadesátiletého artritidy. V moment kdy se máte bát, tak se sice asi bojíte, ale pak přijde moment odlehčení, kdy si říkáte jak vás tohle celé má vlastně děsit. Asi je tedy zbytečné hádat, kdo v tomto boji vyhrál. Kubrick dokázal totiž udělat i blbý let v letadle udělat v podstatě k posrání. Trochu to docela připomíná zpracování i To, které muselo na kvalitnější zpracování chvíli čekat. Suma sumárum, kdo chce vidět kvalitní filmový zážitek ať se ohlédne do historie. Kdo chce poklonu knížce, které ale béčková jako úroveň tvé mámy v angličtině, tak jen směle do toho. (01.04.2019)

Patrím medzi tých ľudí, čo sú tvorbou amerického spisovateľa Stephena Kinga doslova posadnutý. V mojej súkromnej zbierke jeho kníh samozrejme, že nechýba ani titul "The Shining". Tento román bol vydaný v roku 1977. Už o tri roky mohli diváci vidieť aj jeho filmovú verziu, ktorú natočil geniálny režisér Stanley Kubrick. Aj keď oproti literárnej predlohe pozmenil hodne vecí, podarilo sa mu urobiť dokonalý film. Dodnes ho považujem za môj najobľúbenejší. Stephen King však s Kubrickouvou adaptáciou moc nadšený nebol. A aj preto v roku 1997 vznikla ďalšia filmová verzia tohoto horroru. Tá už sa omnoho viacej drží deja knižnej predlohy. Veď majster King ku nej napísal aj scenár. Nie je to však ani zďaleka tak pôsobivé umelecké dielo aké natočil pán Kubrick. *** (26.04.2012)