Osvícení

Z původních 3* dávám 4*. A to za skvělí konec a hlavně za přeměnu Webera z hodného papíka na pořádnýho hajzla. Prní díl mě bavil, druhý nudil a třetí se dost rozjel. Viděl jsem horší Kingoviny. Ale zase říct že je to lepší než Kubrickova verze se říct nedá. I když tady je vynikající Weber tak v původním je zase Nicholson. No nevím jen tady není taková umocněná atmosféra. (28.08.2010)

Nechápu, proč bych nemohl srovnávat. Problém remaků je, že "nevstoupíš do téže řeky" je tvrzení, na kterém není co diskutovat. Když je v prvním kole nastavena laťka vysoko, nechápu, proč se vždycky najde někdo, kdo si myslí, že ji přečůrá a pro jistotu svůj záměr posílí ansámblem herců druhého sledu, zjevně nižších finančních požadavků, ale i kvalit. Produkt je zaměřen jednoznačně pro nenáročné publikum, není co řešit. (10.05.2009)

Zkouknuto celé jedním dechem a můžu říct, že převládají pozitivní pocity. Člověk v první řadě nesmí SROVNÁVAT s originálem, který vznikl na motivy stejnojmennné Kingovy předlohy. Proč tento miniseriál stojí za pozornost? 1) Kdo nečetl knihu, jistě rád pozná, co všechno se v příběhu stalo, ale neobjevilo se v původním Kubrickovo filmu (a že je toho dost!). 2) Kdo četl knihu, ví, že Kubrickův film těží z knihy jenom to naprosto zásadní a zbytek si jde vlastní cestou. Sám King Kubrickovo verzi zavrhuje z důvodu nevěrohodnosti vůči předloze a oproti tomu vyzvihuje tv serial z roku 1997. Tento model (tv miniseries) dává poměrně široký prostor ukázat to, co by se do filmu standardní stopáže těžko vešlo. Vyjimečně tohle není na škodu, protože to na můj vkus dost věrně kopíruje kapitoly přesně podle předlohy, přičemž nic zásadního není vynecháno. Obrovské plus - film/seriál (jak chcete) nenudí a to ani v relativně klidnějších pasážích. Nikdy jsem nebyl vysazenej na herecké výkony, zde nejsou nijak zvlášť oslnivé, ale jsou uvěřitelné. Asi nejpůsobivější vedlejší role Halloranna, kterou ztvárnil Melvin Van Peebles. U jeho výstupů se mi ani nechtělo věřit, že hraje, nebo skutečně takový je. Ale zpět k hodnocení. Osvícení z roku 97 je snad prvním remakem na světě, před kterým smekám. Ani ne tak pro filmařské kvality jako proto, že ten film mě dostal. Nicholas Pike coby skladatel hudby přirozeně nenabízí to stejné jako Wendy Carlos, nicméně i toto jiné, přesto stejně působivé dílo, nepůsobí rozhodně špatně. Mínusy - televizní rozpočet byl místy nepříjemně znát. Overlook není honosné sídlo, jaké jsem si z knihy představoval a jaké známe z původního filmu. CGI efekty jsou do očí bijící, závěr působí vizuálně hrozně uměle a nepřirozeně (co naplat, rozpočet...). Nemůžu si pomoct, ale ten konec mi nesedl opět z důvodu ne úplné věrohodnosti oproti knize. Je tu jakýsi epilog, který jsem v knize nenašel a který je tu podlě mě úplně zbytečný. Nicméně, dobře odvedená práce. Ať už jste knihu četli nebo ne a znáte Osvícení jen jako klasiku, určitě si pusťte i tohle, nebudete litovat. (21.01.2013)

Naprosto chápu, proč má King tuhle verzi radši. Nepřekáží mu tu geniální režisér ani bezchybní herci, za hlavní hvězdu je tu tedy on. A jeho příběh. Asi by tomu bylo jinak, kdybych celý film viděla v kuse (podle oficiálního doporučení jsem si ho rozkouskovala natřikrát), ale i přes ne zrovna krátkou stopáž jsem se ani jednou vyloženě nenudila. Jasně, střídaly se lepší momenty s těmi horšími, ale nezpomínejme, že tohle je materiál pro televizi, ne majstrštyk věhlasného umělce. Proto se pokusím vyhnout dalšímu srovnávání. Takže ano, líbilo se mi to, ale...Hmatatelné zlo už není zlo. V knížce to fungovat může (nevím, nečetla jsem), protože jsme odkázáni jen na svou vlastní ochotu představovat si, ale film, pokud chce děsit, by nám neměl cpát hotové obrazy. Teď mluvím především o násilných prostřihách z Jackova subjektivního světa plného duchů do objektivní reality, kde samozřejmě nic není. Ale proč?! Bylo to nutné? Proč nedali naší fantazii trochu volnosti? Abych pravdu řekla, celkově závěr se moc nepovedl (tedy až na vyjímku finálního souboje tatínek vs. maminka), nemám ráda, když jsou postavy, obzvlášť v hororu, hloupé. "Danny, uteč, táta tě chce zabít! - Ok, ale až si nazuju botičky" nebo "Rychle, hotel za chvíli vybouchne! - Hlavně nezapomeň na čepici!" No dobře, trochu jsem si ty situace přibarvila, ale jen pro zdůraznění debility jednání, které mě doháněla k šílenství. Co mě ale dohnalo jinam, přesněji do googlovského vyhledávače, byl mimořádný soundtrack. V Kubrickově šajnění sice byla parádní hudba, navíc mnohem děsivější, ale méně charakteristická. A vidíte, už zas srovnávám... (24.02.2016)

Jelikož byl Stephen King léta v rozepři se Stanley Kubrickem, kvůli jeho zpracování Osvícení, tak došlo i na remake, kterému dal Kubrick zelenou, jen pod podmínkou, že bude King mlčet o jeho nespokojenosti s jeho filmem. A tak se stalo. Mick Garris se opět ujal převedení Kinga na plátno, opět v podobě minisérie a přestože, to nedopadlo tak slibně jako Svědectví, tak je to vcelku povedený snímek, který je maximálně věrný předloze, tudíž uspokojí nejen Kinga zklamaného původní adaptací, ale též jeho fanoušky. Vyhýbám se srovnávání Kubricka a Garrise, protože je to něco nesmyslného a to už jen proto, že je to dohadování se mezi odlišnými břehy. Minisérie statečně drží hororovou atmosféru, i když ne vždy tak intenzivně, jak mohlo být a zejména ke konci, kdy mohla být atmosféra o mnoho tísnivější. Každopádně opět musím uznat, že na TV adaptaci si vede dobře a to zejména v případě Stevena Webera, u kterého je velmi znatelná proměna z hodného na zlého. 4*. Doplnění 5.1.2012: Tak jsem si po skoro pěti letech pustil tuto TV minisérii znovu. Od té doby jsem přečetl knihu a Kubrickovu verzi viděl spoustukrát. Zatímco Kubrickova verze na mě při každém dalším shlédnutí působí stejným naprosto intenzivním atmosferickým dojmem a i nadále je vůbec jedním z mých nejoblíbenějších filmů, po druhém shlédnutí TV minisérie jsem na toto dílo výrazně změnil nápor. Je to právě tím, že jsem si přečetl knihu. Mnozí by čekali, že se tím změní můj názor právě na Kubrickův film, ale nikoliv. Beru knihy a jejich filmové adaptace jako samostatná díla. Co je hlavní, že obě dvě díla (kniha a původní film) mají naprosto jedinečnou specifickou atmosféru, což se o TV remaku říct nedá. Největším kladem Garrisovi verze je určitě Steven Webber, jak už jsem psal tenkrát a naopak jako největší zápor bych viděl právě Garrisovu režii a přílišné držení se předlohy, přestože Kingův záměr chápu, takto až přehnaně knihu kopírující přepis, podle mě není zrovna správná volba. Jako dokonalý příklad bych uvedl Gilberta Adaira a jeho adaptaci knihy Snílci, ke které psal taktéž scénář a pojal obě díla jako naprosto samostatná, takže se ve výsledku navzájem doplňují a zároveň fungují každé samo pro sebe. To jen na okraj, jako důkaz toho, že když autor předlohy píše sám scénář, nemusí záměrně jít o naprostý přepis původního literárního díla. Celá TV minisérie pak působí docela křečovitě, postrádá atmosféru a věrohodnost. Jsou zde scény, které jsou dobré (Když Jack zlomí Dannymu ruku, pokoj 217, večírek, flashbacky z minulosti hotelu), ale vzápětí příjde průměrný až podprůměrný zbytek společně s mnohdy nezdařenými efekty (zvířata z keřů) a ony nadějné scény zazdí. Na podruhé tedy velké zklamání. Každopádně je určitě škoda, že se Webber nedostal od televizáků dál. (24.09.2008)