Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Milan Rastislav Štefánik byl mužem mnoha tváří a profesí. Na cestě za osvobozením vlastního národa a vznikem Československa dokázal mnoho neuvěřitelných skutků. Originální koprodukční trikový film, který naznačuje, že Štefánik by klidně mohl být předobrazem moderního Indiana Jonese, připravil Noro Držiak... 4. května 1919 při letecké nehodě zemřel Milan Rastislav Štefánik, významná historická osobnost, která přispěla ke vzniku Československé republiky. Přestože generál Štefánik zemřel ve věku 38 let, jeho krátký život ale v mnoha směrech připomíná dobrodružný román. Je téměř neuvěřitelné, že muž z chudé rodiny i přes své chatrné zdraví dosáhl tolika cílů. Světoběžník, doktor filozofie v oboru astronomie, badatel, matematik, pilot, rytíř Čestné legie, francouzský generál, diplomat a první ministr války Československé republiky – to vše byl Milan Rastislav Štefánik. A po celý život snílek a dobrodruh. Během první světové války se zasloužil o vznik československých vojenských jednotek ve Francii, v Itálii a Rusku, spoluorganizoval první československou armádu, které posléze velel. Vybudoval několik astronomických observatoří na celém světě, znal se s mnoha významnými lidmi své doby: vědci, umělci, politiky. Měl ale i hodně nepřátel. Navzdory všem úspěchům na poli vědy a politiky si všichni jeho současníci mysleli, že Štefánikův největší životní sen – nezávislé Československo – zůstane jen utopií. Nakonec dosáhl i tohoto cíle, ale neužil si ani vavřínů, ani slávy, jeho život 4. května 1919 ukončila letecká nehoda nedaleko Bratislavy. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (62)

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Životopisný film o Milanu Rastislavovi Štefánikovi anebo obrovská snaha o artový film? Z obojího tak něco, což ovšem v konečné fázi dopadlo příšerně. Je na tom sice vidět, jak si Slováci dali záležet na uměleckém zpracování filmu. Ta animace je detailně propracovaná, ovšem podle mého názoru celý film pokazila. Vůbec se do takového filmu nehodí. Možná v menší míře by to bylo snesitelné, ale tohle je opravdu příliš. Na úkor grafického zpracování pokulhává samotný příběh, což je škoda. Nakonec si z toho filmu budu pamatovat jen tu animaci a že Štefánik lezl na Mount Blanc, zřítil se letadlem, natáčel s Méliésem a chodil do kabaretu na kankán. [322. hodnocení, 37. komentář, 64%] ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Fikce je někdy zajímavější než dějiny." Za normálních okolností bych tento názor považoval za strašnou herezi. Ale tohle není normální situace. Musím říct, že mě vizuál tohoto filmu totálně vyrazil dech, nadchnul mě a okouzlil. A v takto opojném stavu dokážu leccos odpustit. Ano je fakt, že tento film nelze moc brát jako edukativní film pro děti a tedy jako dokumentární výpověď o životě jednoho ze tří mužů, kteří stáli za vznikem Československa (ač jsou do něj vcelku zajímavě vkomponovány některé reálné dokumentární záběry). Ale řada těch nejvíce vyfabulovaných scén v tomto filmu (typu, že si Štefánik při své návštěvě na Tahiti, která skutečně proběhla, představuje, jak se Slováci přesidlují právě na Tahiti) má v sobě vtip, či z nich srčí ironická nadsázka. Ano, je zde spousta fikce (viz třeba scéna v závěru, kdy Štefánik vylézá se svojí osudovou láskou Giulianou Benzoni z fontány di Trevi v Říme přesně tak, jak to natočil Frederico Fellini v jedné z  nejslavnějších scén filmových dějin a maličký Fellini je přitom u toho pozoruje), ale mě ty fiktivní nápady vážně bavily. Ale nejvíc mě samozřejmě bavil ten velmi zajímavý vizuál plný originálních nápadů. Originální mi přišlo i zarámování celého filmu do jakéhosi filmu ve filmu včetně onoho smutného konce, který má i paralelu v tom, jak smutně Štefanikův život nakonec skončil. Samozřejmě ten konec může trošku i opětovně rozjitřit historické spekulace o tom, jak to vlastně s tou Štefanikovou smrtí bylo. Na druhou stranu třeba zrovna to, že se Beneš se Štefánikem opravdu neměli moc v lásce, žádná fabulace není. On totiž pan režisér Držiak se postavě Štefánika nevěnoval jen v této animované fikci, ale i ve skutečném dokumentárním filmu (M.R. Štefanik: Dobrodružný život legendy). Což ho jistě ctí, protože i samotné dějiny mohou být někdy zajímavé. Zvláště když vypráví o tak originálním muži, jakým M.R. Štefánik bezesporu byl. ()

Reklama

desade 

všechny recenze uživatele

Plne súhlasím s komentárom, ktorý dal Flego! Doteraz som videl dokumenty o Štefánikovi len vo veľmi vážnom duchu, toto bolo trocha odľahčené, ale nie dehonestujúce. Dokonca sa podarilo dosiahnuť aj určitú atmosféru tých časov. Moja obľúbená scéna je s gumeným opekacím krokodílom, pri ktorej mi zabehlo a začal som sa dusiť... skoro ako Štefánik. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Životopisný historický film pojatý jako pocta počátkům kinematografie, a Mélièsovi obzvlášť (ostatně už názvem). Tolik triků v hraném filmu a podobně hravým stylem u nás používal snad jen Karel Zeman, jehož filmy mi to také občas připomínalo. A přitom do této pestré koláže dobře zapadly i skutečné dokumentární záběry. Štefánikův životopis je ostatně téměř neuvěřitelný, takže forma vlastně odpovídá. ;-) Noro Držiak se každopádně zařadil mezi filmaře, jejichž další tvorbu budu vyhlížet s očekáváním. ()

Johnny.ARN 

všechny recenze uživatele

Náhodou, ja som si to celkom išiel. Animácie spracované výborne, výpovedná hodnota vysoká, žiadny nudný dokument, obsadenie skvelé. Len pocitovo to malo dve hodiny. Inak ale nie je čo vytnúť. Samozrejme, keď sa s týmto formátom roztrhne vrece, budem si šklbať kotlety, ale ako prvá, skúšobná lastovička to malo až prekvapujúco vysokú úroveň. 3 z 5 ()

Galerie (42)

Zajímavosti (11)

  • Na počest Milana Rastislava Štefánika byla na vrchu Bradlo nad jeho rodnou obcí Košariská 23. září 1928 odhalena mohyla. (Matej.Krajci)
  • V jednom zo záberov v prvých minútach filmu vlaje česko-slovenská (dnes česká) štátna vlajka, ktorá ešte ani v čase Štefánikovej smrti (4.5.1919) neexistovala - napriek tomu, že Česko-Slovensko už malo za sebou prvý polrok existencie. Vlajka vstúpila do platnosti až po zavedení novej Ústavy ČSR - 29. februára, resp. 1.marca 1920, kedy už generál Štefánik nežil. (andykanadan)
  • Vizuální stránka filmu odkazuje na tvorbu francouzského průkopníka kinematografie Georgese Mélièse, u nějž měl vypravěč příběhu – fiktivní český filmař Otakar Kubánek – pracovat při natáčení filmu Cesta do nemožna roku 1904; z natáčení Mélièsova filmu je například scéna s hořícím Sluncem ve dvanácté minutě. (Korsak)

Reklama

Reklama