Věc

Sci-fi z jiné doby, které se těžko může s dnešními filmy i "remakem" srovnávat. Dosti upovídané postavy, kterých je mnoho, prakticky neumírají a atmosféra nepřipomíná ani zdaleka horor. Teď si hlavně musím sehnat původní příběh "Who Goes There?" od Johna W. Campbella, abych zjistil, zda pánové v roce 51 udělali něco zbytečně jinak nebo je Carpenter ještě větší génius, než jsem si myslel. Hlavním nedostatkem pro mě ani nemusí být atmosféra, ale nulová aura mimozemšťana. Neděsí a ani není nijak hrůzostrašný a svou nejlepší chvíli si odbude mezi plameny. Když se není koho bát, není horor (a jak by řekl Ridley Scott, když nemáte na pořádnou loutku nebo oblek pro herce, tak ho radši vůbec neukazujte, divák si udělá vlastní představu). Je také škoda, že scénáristé měnili podstatu mimozemšťana z přeměny na vysávající zeleninu. Ekologické pohnutky? V té době snad ne, ale ten negativní pohled na vědce a vědu obecně je tam cítit opravdu hodně. (12.02.2011)

Tak tohle první filmové zpracování Campbellovy povídky určitě zůstalo za očekáváním nejenom pána spisovatele, ale i lidí kteří znají mnohem známější „Carpenterův remake“. Oba filmy se však opravdu nedají moc srovnávat, protože jejich třicetiletý odstup výrazně dopomohl mladší verzi pořádně zapracovat na detailech díky nové technice a navíc Carpenter se víc držel předlohy, než tomu bylo zde. Ani film z roku 1951 však v mých očích nedopadl nikterak tragicky, přestože jsem zde postrádal pořádnou dávku napětí a atmosféra byla mnohdy hodně vlažná. Bylo však logické, že na tehdejší dobu neuvidíme žádnou exkluzivní potvoru, takže pokud se dokážeme povznést nad porovnáváním obou snímků alespoň trochu, budeme tento počin hodnotit jako průměrnou záležitost. (28.09.2011)

Věc z jiného světa je jistě originální a zajímavé sci-fi, ale existence dokonalého remaku Johna Carpentera hází na tuhle původní verzi dost velký stín. Problémem filmu je moc velký počet postav (na jedné polární stanici jich je jak na václaváku) a skoro nicotný počet násilných scén (vždy mimo kameru). Také trochu nelogické chování hlavních hrdinů je místy opravdu do očí bijící. Zároveň se mi ale velmi líbila scéna s ohněm. Umím si představit, jak natočení této scény muselo být těžké a nebezpečné. Herci tam prostě po sobě cákají petrolejem, ať se děje, co se děje. Věc není filmem pro fandy remaku, myslím, že své fanoušky si dnes bude hledat jen těžko. Zajímavé ale strašně ukecané zpestření, které ničím nenadchlo, ale zároveň nenudilo. Po druhém zhlédnutí (tentokrát s českými titulky) musím říct, že k závažnějším změnám mých názorů nedošlo. Nemohu se prostě vyhnout srovnání s remakem Johna Carpentera. Tenhle Hawksův film už dnes prostě nemá čím ohromit. (13.05.2011)

Carpenterova Věc NENÍ REMAKE tohodle filmu (jak tu většina komentujících píše)! Jde o další a mnohem věrnější adaptaci vynikající Campbellovy povídky z roku 1938. První filmový zpracování není na padesátkový sci-fi špatný, ale selhává jako adaptace. Z mimozemšťana totiž udělali poměrně neškodnou kytku, která akorát vysává krev, a jejíž semínka si pacifistickej vědátor začal pěstovat (emzáky zalívejte krví). Žádný přebírání podoby jinejch živočichů, žádná paranoia, nic. O hororový atmosféře si tenhle film může nechat jen zdát. Roli tu určitě sehrál rozpočet a technický možnosti tehdejší doby, ale vážně to něšlo natočit věrnější předloze s proměnami mimo záběr? (27.12.2013)

Předně by bylo třeba říct, že The thing from another world se od Carpenterova filmu liší prakticky ve všem a zůstává vlastně jen přítomnost mimozemšťana a stanice někde na pólu, který je navíc severní a ne jižní jak u Carpentera. Chybí jakákoli stísněnost a opuštěnost, stanice je pomalu jak hotel a lidí je v ní jak v dovolenkové sezóně a všichni hrajou karty a baví se o věcech a tak a náhodou zaznamenají spadené ufo, které má být spouštěčem příběhu, jenže ufo i s ufonem řeší až po třetině filmu, protože se nejdřív musí projednat miliarda jiných věcí a odehrát plno karetních her a vypít spousta hrnků kafe. Dialogy ani neřeší nějaké závažné myšlenky a ani jinak moc nezaujmou, řeší se banality typu jestli zmrzlý ufon na někoho kouká nebo ne atd. a ti lidi z něho očividně ani moc strach nemají, když to řeší tak nějak jako běžnou záležitost, to i stará válka světů byla vyhrocenější. Že ufon nakonec uteče asi není žádný spoiler, protože na tohle divák čeká už od začátku a film je ve své obyčejnosti dokonce až podivně úspěšný v napínání diváka kdy už to jako přijde a s touhle částí filmu přichází i ta největší odlišnost oproti carpenterovi, protože podstata tohoto starého ufona je ve všech směrech úplně opačná, což na zábavě taky asi moc nepřidá, zvlášť když sám ufon se zrovna do čehokoli co by rád dělal moc nehrne. Dokonce i řešení problému s ufonem proběhne v takovém poklidu, že si člověk říká jestli ti lidi jako vidí nějaký nebezpečí v ufonovi, co dělá binec někde uprostřed ničeho na severním pólu. Ale vzhledem k tomu, že tam mají i sekretářku, která jim každou chvíli nosí kafe a reportéra, co si chce ufona furt fotit, tak koho by rozhodilo, že tam ufon zanechá trochu spoušť. Bude z toho asi slabší trojka a to jen proto, že ta scéna nástupu ufona do dveří byla pěkná. :) (10.11.2010)