Věc

Carpenterova Věc NENÍ REMAKE tohodle filmu (jak tu většina komentujících píše)! Jde o další a mnohem věrnější adaptaci vynikající Campbellovy povídky z roku 1938. První filmový zpracování není na padesátkový sci-fi špatný, ale selhává jako adaptace. Z mimozemšťana totiž udělali poměrně neškodnou kytku, která akorát vysává krev, a jejíž semínka si pacifistickej vědátor začal pěstovat (emzáky zalívejte krví). Žádný přebírání podoby jinejch živočichů, žádná paranoia, nic. O hororový atmosféře si tenhle film může nechat jen zdát. Roli tu určitě sehrál rozpočet a technický možnosti tehdejší doby, ale vážně to něšlo natočit věrnější předloze s proměnami mimo záběr? (27.12.2013)

Podľa nižších hodnotení a neustálom porovnávaní s Carpenterovým remakom (čo je nespravodlivé, vznikol predsa neskôr), som sa obával ťažkej nudy spojenej s naivitou. Nuda to nebola a tá naivita akosi ide s dobou a vôbec neprekáža. Postavy riešia dilemu, čo s votrelcom a stretáva sa tu starý vedecký prístup s typickou americkou militantnosťou, ktorá víťazí. Neberiem to ako propagáciu, ale ako najrozumnejšie riešenie danej situácie v danom momente. Film mi ubehol ako voda. (05.06.2012)

Samozrejme, že by sa film nemal porovnávať s Carpenterovou klasikou. Vo svojej dobe triková technika nebola na takej úrovni, aby sa dielo držalo knižnej predlohy a tak sa tvorcovia rozhodli hrôzu zredukovať na jedno ´´frankensteinovské´´ monštrum. A celkom to vychádza. Film má svoje momenty, je poplatný svojej dobe, aj napínavý aj občas pomalý. Ale hlavne nie zlý. (22.09.2010)

Tak tohle první filmové zpracování Campbellovy povídky určitě zůstalo za očekáváním nejenom pána spisovatele, ale i lidí kteří znají mnohem známější „Carpenterův remake“. Oba filmy se však opravdu nedají moc srovnávat, protože jejich třicetiletý odstup výrazně dopomohl mladší verzi pořádně zapracovat na detailech díky nové technice a navíc Carpenter se víc držel předlohy, než tomu bylo zde. Ani film z roku 1951 však v mých očích nedopadl nikterak tragicky, přestože jsem zde postrádal pořádnou dávku napětí a atmosféra byla mnohdy hodně vlažná. Bylo však logické, že na tehdejší dobu neuvidíme žádnou exkluzivní potvoru, takže pokud se dokážeme povznést nad porovnáváním obou snímků alespoň trochu, budeme tento počin hodnotit jako průměrnou záležitost. (28.09.2011)

První filmový přepis povídky "Who Goes There", kterou o 31 let později dovedl k dokonalosti Carpenter se svou "Věcí". Film postrádá vše co v sobě má Carpenterova novější verze a to je především hutná mrazivá atmosféra a pocit nedůvěry k ostatním lidským členům. Je jasné, že vzhledem k době vzniku si tvůrci nemohli dovolit trikové sekvence proměn lidí, když je napadne mimozemský organizmus ale odfláknout to tím, že do filmu jako uhlavního nepřítele vrazí dvoumetrovýho chlapa v jakémsi ohnivzdorném obleku mi přišlo ubohý. Je to neatmosferická nuda, která nemá co nabídnout. (29.06.2009)