Zrození

Zvláštní film, který mě zaujal prapodivným scénářem a zajímavými hereckými výkony. Výběr Camerona Brighta do takové to dětské role, kterou snad dítě ani pochopit nemůže, bylo volbou bezpochyby trefnou. Mysteriózní výraz z jeho očí je víc než patrný. Nicole Kidman podává svůj standard, ale na její schopnosti se kouká velmi pěkně. Zejména první polovina snímku na mě působila blahodárně, pomyslel jsem si, že toto není tuctový film, ale od druhé poloviny se moje představ další vývoje rozcházela se skutečností. Konec mě trochu zklamal, ale to se dalo očekávat. Přesto jsem byl uchvácen výjimečnou hudbou, která by se ozývala jakoby z povzdálí, tvoří značnou část úspěchu tohoto díla. Nicméně působivá byla i kamera. Rozhodně se ke Zrození chci vrátit a ještě jednou ho "prozkoumat". Zatím to vidím na silné 3*, ale to se může časem změnit... (05.01.2009)

Námět návratu zemřelého manžela jako desetiletého kluka by se dal zpracovat teda zajímavěji. Zrození mě docela zklamalo, i když zase úplná nuda to nebyla. Problém ale prostě je, že celý ten problém s malým klukem a na krátko ostříhanou zrzavou Nicole Kidman je příliš obyčejný a civilní a moc tomu nepomáhá i téměř žádná hudba nebo nějaké tajemné záběry nebo scény, jako kdyby prostě takováhle událost byla na denním pořádku každého správného člověka. Postavy předstírají nějaké vztahy, které ale prostě jsou takové málo uvěřitelné, protože všichni hrajou jak ospalí až se nakonec teda příběh rozuzlí, ale to rozuzlení je zas tak obyčejné, že to s podobným námětem zamrzí. Co to vytáhlo na trojku je hlavně to, že film tak úplně nenudí a člověk čeká, jak to teda bude a jak to teda s malým klukem dopadne a taky nový účes Nicole Kidman, co se mi líbil. :) Ale čekala jsem mnohem víc teda. (16.09.2010)

Pri sledovaní Birth sa mi často v hlave vybavovali spomienky na film In the Cut od režisérky Jane Campion. Nešlo o príbuznosť tématu, ale o príbuznosť v zámere priniesť do určitého (sub)žánru niečo nové. V tomto smere sú si filmy veľmi podobné, pretože obidve svoj subžáner (In the cut - kriminálny psychothiller; Birth - nadprirodzený thriller) využívajú - svoj príbeh zo začiatku usadzujú do známych žánrových pravidiel, aby si ich potom pre vlastné potreby obmieňali, príp. úplne popierali. Tak ako nešlo v Cut primárne o dolapenie vraha, ale skôr o vykreslenie erupcie pocitov budujúcich atmosféru sexuálneho dusna a ženského náhľadu na žáner takmer čisto mužský (i keď vo výsledku sa podľa mňa Campion strácala), podobne aj Glazerovi v Birth slúži východisková peripetia - či sa do 9-ročného chlapca skutočne inkarnovala duša mŕtveho manžela postavy Nicole Kidman, ako odrazový mostík skúmaniu z čoho a ako hlboko dokáže láska ovplyvnovať naše konanie a hlavne vieru. Atmosféra nepokoja, dusna, neistoty miestami prelievajúca sa až do podoby ťaživej nočnej mory dosahovaná precíznym nasnímaním a pod kožu sa zarývajúcou inštrumentálnou hudbou (plynúca až hypnoticky pomaly) je tou najväčšou devízou filmu. Uprednostnenie pocitov pred líniou logiky deja ale občas vedie k nepochopiteľnému radeniu scén za sebou, kde nasledujúca sekvencia doslova popiera predchádzajúce konanie postáv a tento nesúlad je natoľko markantný, že vás aj so sebalepšie vybudovanej atmosféry nepríjemne vytrhne. 70%. (20.03.2005)

Velmi nedoceněná nádhera. Jonathan Glazer -tento mistr reklamy- už po své prvotině Sexy bestie ukázal, že je pan filmař. Poklona i Nicole Kidman, které uvěříte každý pohled, každé gesto. Uvěříte jejím nevyřčeným pochybám i sžíravé touze vrátit do svého života milovanou bytost v podobě reinkarnovaného desetiletého kluka. Věřte i mně. Jsem ta poslední, která by se vyžívala ve fantasmagoriích. (07.09.2010)

Birth je potvrzením toho, že muzika dělá často půl filmu a někdy i mnohem více. Tím samozřejmě nechci nijak devalvovat výkony Hustona, Kidman a zejména Camerona Brighta (já se toho kluka prostě bojim), ale tady byl v hlavní roli Desplat, jehož hudbu doprovázela Glazerova, místy až zvrácená, psychárna. 80% (14.09.2010)