Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Partička děcek vyrůstá na kratší, zato té horší, straně Sluneční aleje (Sonnenallee) v Berlíně; v těsném sousedství jednoho z mála přechodů mezi Východem a Západem pro německé obyvatele. Příhody těchto dětí, jejich rodin, jejich přátel ze "Západního Německa" a známých, kteří přijíždějí na návštěvu, a jednotek ostrahy východoněmecké hranice, to vše ilustruje absurditu všedního dne ve Sluneční aleji a skrze ni vlastně v celém někdejším Východním Německu. (Fary)

(více)

Recenze (48)

Vitex 

všechny recenze uživatele

Dal jsem ****, protože **** jsem dal i Pelíškům, přestože jsou to hoooodně "jiné" filmy a já bych je moc nesrovnával. Akorát si nemůžu srovnat, nebo uvědomit...která scéna mě dojala víc : Kodet hrající na piano nebo rvačka (no...rvačka...) na německé policejní stanici(nebo kde...) To je pro mě nejlepší scéna filmu - nejlepší kámoši, kteří se celý film snaží nepřipoutat se k systému, se potkají, když se jeden z nich nechá nakonec připoutat, ten druhý to samozdřejmě bere jako zradu... vystřízlivění, konec iluzí, konec "dětství" a velké přátelství... kvůli této scéně mám ten film rád, a nejen kvůli ní... věchno je sice velmi zidealizované a je tam hodně takové...romantické nadsázky, ale... já nevim, mě se to prostě líbí... ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Film mi přišel vcelku průměrný, i když poslední půlhodina byla dobrá. O hodně víc se mi ale líbila novela Thomase Brussiga Na kratším konci ulice, která je podle mě geniální. Zvláštností je, že Brussig nejprve napsal scénář k filmu a až potom se rozhodl námět upravit, rozšířit a zpracovat do novely. Trochu nechápu kritiku filmu i samotného Brussiga za glorifikaci a zkreslování (zkrášlování) časů DDR, myslím že je řečeno jasně, že léta dospívání jsou ta nejkrásnější, ať už je prožíváte kdekoli na světě. „Vzpomínky jsou pro člověka příliš velkým zdrojem blaženosti, než aby mohly věrně zachytit minulost. (…) Vytrvale uskutečňují zázrak smíření s minulostí, veškerá zášť vyprchává a měkký závoj nostalgie se snáší na všechno, co člověk kdysi vnímal ostře a bolestně.“ I když v závěrečné scéně tance v ulicích s pohraničníkem hrajícím na samopal jako na kytaru to tvůrci možná trochu přehnali. ()

Reklama

Smileface 

všechny recenze uživatele

Skvělá německá "pelíškovina" zaměřená spíše na teenagery.Který film je tedy výraznější.Pokusil jsem se to tedy určit pomocí score.(Pelechy vs Sonnenallee)- Vtip (1:0),Realita doby,atmosfera (2:1),Rozuzlení (3:1),Hudba(4:2),Výrobky made in east (5-Víceučelový stůl :3-Nerozbitné skleničky),Dialogy (6:4),Herecké výkony (7:4),Kontrast východ/západ (7:5)...........................Asi by toho muselo být hodně,prostě se na to podívejte a udělejte si vlastní zázor.A pokud jste němci tak si obraťte sco.................vlastně nic stejně byste neuměli česky. ()

Siegmund odpad!

všechny recenze uživatele

Tímto filmem jsem nesmírně zklamán. Od začátku do konce to je nesmysl. Údajná komedie není úsměvná, ale je jen k smíchu respektive k pláči. Tak, jednoduše a snadno, jak se autoři filmu snažili ukázat, to v Berlíně v hraničním pásmu nikdy nevypadalo. A tak si zmatečný film trapně snaží dělat legraci z něčeho, co nikdy neexistovalo. (Pátek 14.05.2010) ()

Flashheart 

všechny recenze uživatele

Kterej vylízanec tomu nadal Eastie Boys? A že to tady ani nejde najít pod originálním jménem? WTF? Film jsem si relativně užil, ale taky jsem ho místy moc nepobíral... stejně jako u Herr Lehmanna tady postavy často mezi sebou hrozně melou jeden přes druhýho pátý přes devátý a mně to prostě vadí, nemám to rád. K pozitivním stránkám se tu už vyjádřilo dost lidí a těm patří ty 3 hvězdy, třeba mi to příště docvakne líp a na čtyři... ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Režisér Leander Haußmann tvrdí, že film není natočen podle románu „Na kratším konci ulice“ od Thomase Brussiga. Podle režiséra napsali scénář Brussig, Detlev Buck a on dohromady a Brussig psal svůj román až poté. (zuza99)
  • Dátum uvedenia tohto filmu, 7. október 1999, bol presne dňom 50. výročia založenia Nemeckej demokratickej republiky. (MikaelSVK)
  • Filmovalo sa v Berlíne a Babelsbergu, v rozmedzí od 1. septembra do 28. októbra 1998. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama