Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Nehrdinský hrdina příběhu, čtyřicetiletý Bohouš Burda, je věčný idealista, který je nespokojen s tím, jak žije. Manželství nestojí za nic, jeho žena žije zcela v zajetí počítačů a nemá pochopení ani pro jeho recesní vtípky. Život ve velkoměstě ho otravuje doslova i v přeneseném smyslu, touží po rodné hájence v čisté přírodě. Radost ze života chce hledat jinde než v technickém pokroku a vyjádření tohoto názoru mu vynese dokonce i několik dobře mířených ran pěstí. A tak přichází vzpoura - proti všemu a proti všem. Do cesty se mu navíc připlete i mladá půvabná dívka Terezka, která má podobné názory jako on. A tak Burda končí v horách s pojízdnou zubní ordinací a s dívkou, která chce žít jen s ním. Zdá se, že idylka může začít. Jenže... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (175)

Damiel 

všechny recenze uživatele

Pro Svěráka poněkud netypická role, ale geniálně zahraná. Tenhle chlap má takové charisma, že bude skvělý úplně ve všem. Olmerovi tenhle film "udělal" právě on. Být tam někdo jiný, bude to asi průměr/podprůměr, ale Svěrák to vytáhl výš. Romantické drama s komediálními prvky s tradičními "camei" herců DJC :) ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Neviem, ja tomuto filmu, o ktorom sa píše, že je komédia vôbec nemôžem prísť na chuť. Riešenie pracovných problémov, prapodivným spôsobom skĺbené s ekológiou. Navyše som tu nezaznamenal ani slovný ani vizuálny humor. Vtipy v podaní Zdenka Svěráka sú možno svojím spôsobom nápadité, ale podáva ich mdlo až unavene. Takže sa nie je ani čomu smiať, ani sa čím baviť. Dosť priemerná komédia so silne ekologickým nábojom, ktorú nad vodou nedrží popravde Zdeněk Svěrák ale sexi hlavná hrdinka Tereza. Herecky tu nie je ani veľa priestoru na to niečo predvádzať, takže tu tiež nie je o čom veľmi písať. Táto československá komédia sa určite radí k tým menej vydareným a tak povediac zbytočným. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

O tom, že Vorlova Cesta z města nebyla prvním filmovým přikývnutím fenoménu návratu k přírodě a s tím spojeným útěkem před civilizací, nás může přesvědčit i tento snímek Víta Olmera. Příznačné je, že tvůrci závěrečnou scénou naznačují, že odchod z města (v Čechách, potažmo v Evropě) není vlastně možný, neboť civilizace si pro člověka přijde a přitáhne si ho zpátky. Co je vám, doktore je v kontrapunktu se zvolenými výrazovými prostředky (které zestárly spolu s dobou svého vzniku) film svým obsahem až překvapivě nadčasový, a nepoukazuji tím jen na jeho zjevný ekologický rozměr. Olmer tu na příběhu stárnoucího intelektuála zkoumá i v české kinematografii spíše opomíjenou hodnotovou krizi české společnosti (jejíž rámec má ale rozměr širší, evropský či spíše euroatlantický) a především pak krizi středního věku. Svěrákův dentista má pod Olmerovým režijním (ne)vedením až překvapivě hodně prostoru a vytváří tak zcela příznačnou ,,svěrákovskou" postavu, přičemž platí, že jeho hrdina dělá celý film, bez něj by byla aura filmu velmi mlhavá. Olmer prokázal velmi dobrý prognostický odhad a z podoby gulášového socialismu u nás velmi trefně předpověděl charakter konzumní společnosti, která se naplno rozvinula v etapě budování tržního systému po roce 1989. Kdyby výrazové prostředky charakteristické pro dobovou československou kinematografii (podivně roztřesená kamera snímaná z ruky, syntezátorová hudební složka, šedivá mizanscéna...) tak nerušily při percepci díla, měli bychom tu i dnes film, který bez satirického nádechu zcela pregnantně popisuje materialismus Česka současnosti... ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Olmerův film o muži v krizi středního věku a jeho věčném idealismu vnímám mnohem víc jako drama než komedii. Ale když hraje hlavní roli čtyřicátníka Bohouše pan Zdeněk Svěrák, bylo mi jasné, že dojde i na jemný vlidný humor, byť ten zde stojí spíše v pozadí jako odlehčení. Sonda do života obyčejného muže se prolíná se sondou do doby „šedivého“ socialismu 80. let a zároveň doby prvního zavádění počítačů v československém prostředí, sociální a osobní linka, tedy boj s problémy v manželství a boj tak trochu většího společenského rázu, se krásně doplňují. Malý boj velkého idealisty proti modernizaci prostředí ze strany pokrokové firmy přináší v sobě nadčasové poselství, aniž by se film překlopil do jakési násilné agitky ve víru budoucích ekotrendů. Zatímco řada filmů využívá kontrast přetechnizovaného města a prostředí čisté svěží přírody jako základ k rozverné komedii nebo poeticky laděnému filmu, zde převládá až netypická realističnost, jež vrcholí v silném závěru. U poslední scény mě poměrně zamrazilo... Podíval jsem se s odstupem pár let na film znovu a ještě víc než tenkrát oceňuji přehledně vykřeslené a ztvárněné postavy (vedle Svěráka se mi hodně líbila i jeho partnerka Ivona Krajčovičová), stejně tak velmi osobitou kameru. Skoro se mi nechce věřit, že za tak skvělým filmem stojí (vzhledem k jeho pozdější tvorbě) někdo jako Vít Olmer, byť na Jako jed se teprve v budoucnu chystám... 80% ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Na útěk do přírody se zatím nechystám, ale jestli mám doporučit film na tohle téma, určitě to nebude Vorlova fraška. Olmer v osmdesátých letech dokázal brilantně pracovat s náladou i atmosférou, stejně jako z neherce Svěráka dostat naprosto přirozený herecký projev. Na rozdíl od Jako jed je tenhle film přeci jen o něco laskavější a melancholičtější, i když nekončí taky zrovna vesele... ()

Galerie (6)

Zajímavosti (15)

  • Natáčení v prostředí počítačů probíhalo ve výpočetním středisku tehdejší firmy Geoindustria Praha, jenž se nacházelo na Barrandově. Ve filmu je vidět prostředí v té době nejvýkonnějšího sálového počítače EC 1040 s centrální feritovou pamětí o velikosti 512 Kb, periferní jednotky, tj. páskové jednotky, děrnoštítkové datové pořizovače, velmi hlučné rachotící tiskárny, atd. Zkratka EC neznamenala "Electronic Computer" ale bylo to označení řady počítačů RVHP, kdy EC byla odvozena od názvu v ruštině "Jedinstvjěnnaja sisťéma", nebo-li "jednotný systém". (Lasskoun)
  • Snímek natočilo studio Barrandov podle námětu "Spor o radost" od Antonína Máši. (Terva)

Reklama

Reklama