Co je vám, doktore?

Tohle je film, který "udělal" Svěrák. Ten člověk má neuvěřitelné charisma a zvládá každou roli naprosto bravurně - ať už jde o komediální polohu či roli vážnou. Jeho zubař, který má plné zuby přetechnizované společnosti a života ve městě vůbec mi byl navíc velmi blízký, taky mám občas všeho plné zuby a chci zmizet někam do divočiny - o to víc mě mrzel konec filmu, protože happy end by v tomto případě slušel filmu podstatně víc. (08.09.2010)

Touha po starých časech padne na Bohouše Burdu. Naštěstí najde pro své vzpomínky vhodnou obdivovatelku a ctitelku. Oba nechtějí žít jen pro práci a kariéru, jako jejich partneři. Bohouškovi občas hrabe, třeba když prodává auto hluboko pod cenu, až je kupující zaskočený. Kdoví jak změnila tuhle dvojici změna režimu. Stali se NEW AGE? (28.08.2010)

Jednoznačně nejlepší Olmerův snímek, řekl bych (spolu s "Jako jed", rovněž se Zdeňkem Svěrákem). Pravdu má Šandík, když tvrdí, ze Olmer vlastně příliš nerežíruje - kdyby si pro tento přístup vybíral vhodnější materiál (jako např. tentokrát), mohl patřit mezi poměrně uznávané české režiséry (na druhou stranu, jeho současnou pozici našeho největšího filmového babrala považuji za nezaslouženou - disponujeme mnoha srovnatelně špatnými filmaři). Vypadá to, že film byl napsán Svěrákovi přímo na tělo a ten je v roli zjevně jako doma. Výborné je mudrování Smyczka a Vondrušky na schůzi, půvabná je scénka se Smoljakem. Zarazí jistá nadčasovost, kterou by zde divák příliš nečekal, ale faktem je, že kolem a kolem - změnilo se něco z popisovaného (tedy kromě kulis)? (06.02.2011)

V angličtině by název určitě zněl "What the fuck, doc?". Ale vůbec by to k filmu nesedělo. Při některých scénkách jde vidět, že Svěrák spolupracoval na scénáři (v hospodě, s kamarádem psychologem na zubařské sesli, no prostě všechno to vtipný). Jinak komunistické pojetí industriálního světa fabrik sice pěkně vystihuje dobu, ale ve spojení s nepříjemnou doktorovou ženou je to víc než deprimující. Téma rozpadajícího se manželství bylo tenkrát asi trošku tabu na to, aby se o tom točily filmy. Proto jsem se na to rád koukl, bavilo mě to, ale když to už neuvidím, tak si kvůli tomu patu sekat nebudu... (08.08.2008)

Tohle mělo všechno. Perfektní mix komedie a drama o nástupu krize středního věku ve víru čím dál více nastupující kybernetiky a snaze tomu všemu nějak uniknout. Když je splín, hlásí se navíc nostalgie, hlavně v časech kdy se Bohouš Burda čím dál více odcizuje emancipované manželce. A tak vzpomíná na dětství a na časy, kdy se sice žilo tvrdě, ale mnohem klidněji. Jak sám říká - moje máma prala v neckách, ale času na nás měla i tak mnohem více než dnes má na mně manželka co pere v pračce. Není naštěstí sám, kdo se v tom chaosu moderního světa, který jiným vyhovuje tak trochu ztratil... Ačkoliv obklopeni lidským pulzujícícm sídlištěm, cítí se tito ztracenci velmi osamělí. Naštěstí Bohouš najde spřízněnou duši, která má pochopení nejen pro jeho povahu, ale i nahlížení na čím dál zmatenější a jemu se vzdalující svět.  --- Musíme si uvědomit v jaké době se film natáčel. Staré, mnohdy několik set let vlhké roubené chaloupky ustupovaly novým chatám nebo šumperákům a jejich modernějším verzím , mnohde se bouraly celé historické čtvrti aby se udělalo místo panelákům. Průmysl vyrábějící často neupotřebitelné a nikde nechtěné věci nehleděl na ekologii a tak u každého závodu nebo i JZD tikala časovaná puma v podobě skládek či kontaminované půdy, nehledě na čmoudy se sírou a popílkem co chrlily na naše lesy komíny fabrik. Zdálo se, že nemůže být hůře a téma ekologie začalo být velmi často zmiňováno už i na stranických schůzích. Pád režimu, alespoň tohle zastavil nicméně nástup kapitalismu a čím dál rychlejší zavádění počítačů a internetu do našich životů nebylo nám myslím jen ku prospěchu. Národ začal hloupnout, konzumovat, bavit se až k smrti. Ačkoliv jsme všichni vzájemně propojeni sociálními sítěmi, e-maily atd... leckdo se cítí osamělejší než dřív. Ne každému totiž vyhovuje (zejména těm starším) místo návštěvy nebo zavolání krátká zpráva přes třeba whatsapp - jak se máš? A tak leckoho dnes včetně mne tak skutečně dokáže vrátit k normálu jen vypnutý mobil, šumící les bez wifiny s nějakou opuštěnou chatkou či jen s oblohou nad korunami smolou vonících borovic. To je ta jediná pravá nabíječka našich z civilizace vyhořelých baterií. Ten únik. Návrat někam zpátky kam jsme patřili, ale z čeho jsme vývojem vpřed vypadli... Nebudu tu lhát, i já se pak zase rád po čase vrátím, dám si horkou vanu a přečtu na mobilu zprávy. Přesto si říkám co by bylo tu možnost vypadnout do přírody nemít ?  Toto téma se ve filmech objevuje zas a znovu, vzpomeňme třeba na Vorlovu Cestu z města i s jejími pokračováními. Dávám za 5 řezů Orient z Vitany. * * * * * (26.06.2022)