RRR

Čas od času mám chuť si pustit něco z Indie. Nikdy od toho moc nečekám, ale většinou jsem spokojený. Je to nádherná země, mám rád její hudbu i kulturu. A to vše se promítá i do filmů. Preferuji ty z doby kolonialismu jsa postižen Kiplingem, byť on sám tam zase tak moc nepobyl. Nevím proč, ale líbí se mi ta stará Indie střetávající se s britskou nabubřelostí a také se mi libí ten svět starověku náhle se mísící s moderní civilizací a zcela jinou kulturou. Proto nevyhledávám moc indické filmy ze současnosti, pokud to nejsou válečné kousky. Na romantické soudobé slaďáky ze současného Džajpuru nebo Kalkaty chutě nemám. RRR zdálo se sliboval dost z toho co by mne zajímalo. Neměl jsem dnes po lékařském zákroku moc chutí na nějaké těžké psychologické drama a tak film s písněmi a tanci z koloniální Indie mne mohl docela dobře pobavit. Kdo filmy z Indie občas viděl, ví, že je to někdy mazec. Hrdinové začnou tančit a zpívat mnohdy v naprosto neuvěřitelných situacích. Často je to navíc velmi afektované. Tady mi děj od začátku bavil. A vůbec mi nevadilo, že jeden z hrdinů je klon Supermana díky jeho létajícím schopnostem. Akcička se zatýkáním v davu vzbouřenců mne fakt doslova přikovala k obrazovce. Jasně, nesmíte u toho moc přemýšlet. Rama by asi za běžných okolností dav roztrhal. Ale pokud je divák benevolentní a nechá se unést, může se zábavou sledovat tuhle pohádku o revoluci. Zlí Britové padají ve stovkách, zatímco hrdinové jsou nesmrtelní. Můj ročník dobře ví, co dokázal nasranej Sandokan a tady běhaj Sandokani hned dva a to mnohdy najednou. Místama, hlavně u zvířat bylo vidět, že jsou digitální, ale alespoň žádné nebylo zabito či zraněno jak bystře tvůrci upozorňují hned v úvodu snímku. Bitvy jsou místy až epické a nad některými nápady musí západní divák fakt jen žasnout v úžase. Napříkald ten příjezd cirkusu na párty YMCA, to byl fakt úlet. Stejně tak ten šípový masakr v džungli, kde jak doufám a to v úvodu nezaznělo, nedošla k újmě žádná motorka BSA nebo Triumph! Samozřejmě bych byl nerad, kdyby při natáčení někdo opálil znovu kožíšek Šérchánovi, ale jestli ty krásný motorky fakt rozflákali... ! Eh. Epický je i závěrečný souboj s guvernérem  a já si jen říkal co asi tak říkal na ten ohnivej hřib nad Dillím  Móhandás Karamčand Gándhí.  Zkrátka od dekolonizací utekla spousta vody a tak si nejedna zemička sní své dnešní sny o tom jak získala nezávislost. Nic proti tomu, ale dějiny by se neměly moc pokřivovat a to hlavně před těmi mladšími, co vědí prd a prd zažili. Ti si to pak totiž mohou takto zapamatovat. Nicméně jsa hlava zvídavá jsem zapátral a zjistil, že se film volně inspiruje dvěmi povstáními týkající se práva vlastnění vody, lesa a půdy. Potlačena byla až během druhé světové války. Po válce jak víme Britové z Indie odešli a nejen z ní. Jak jsem psal výše, u tohoto filmu nelez moc přemýšlet. I zde se zpívá a tančí, ale nejpekelnější tanec je až na konci. Jinak mi to ve filmu vůbec navadilo. Naopak. A docela by mne zajímalo co na to říkají Britové .-)!  V souhrnu to byla velmi slušná podívaná, která za celé ty 3 hodiny nenudila. Dávám tedy za 4 náboje vyrobené v Anglii,dovezené z Británie, britskou lodí do Indie. * * * * (18.11.2022) (méně) (více)