Báječná léta

nostalgie k nostalgickýmu seriálu, nj, to bejvaly časy, když se lidi koukali na seriály normálním způsobem :), to zn. jednou tejdně jeden díl pěkně, to neni jako dneska....5 dílů za den.... :), ale né...má to svoje pro a proti, ale né, to jen tak na okraj, ale pamatuju si pár věcí, neviděl sem určitě všechny díly. Řekněme, že to prostě dávali, tak sem na to koukal, normální kluk, normální problémy, pamatuju si, že ta holka o něj ani moc nestála, ale von jí pořád nadbíhal....atd., já nevim, napadá mě hlavně to slovo: normální...ikdyž jasně..normální..víme...ale...nebo autentické(na to my diváci - všech seriálů a filmů a převážně amerických moc zvyklý nejsme..) (04.06.2011)

Vzpomínám si, že když Báječná léta poprvé běžely v televizi, tak jsem byl ve věku Kevina Arnolda a se seriálem jsem v podstatě vyrůstal. Tenkrát jsem se dokázal s hlavní postavou sžít a opravdu jsem ten seriál doslova hltal. Pak jsem viděl pár dílů, když mi bylo asi tak 18 a tenkrát už mě to moc nebralo. Teď jsem seriál někde našel, takže jsem se zkusil z nostalgie na pár dílů podívat a upřímně řečeno, byl jsem trochu v šoku. Pamatoval jsem si to jako takovej pohodovej seriál o dospívání, ale on je to spíš horor o dospívání. Kevin Arnold žije v příšerný rodině, kde vládne tvrdou rukou otec, což je ukázkovej psychopat a despotickej tyran. Celá rodina před nim musí chodit po špičkách a ve všem mu přikyvovat, protože otec hledá neustále jakýkoliv záminky k tomu, aby vyvolal konflikt. Matka je sice hodná a starostlivá, ale jinak dost smutná existence, která zastává v rodině jenom funkci služky. Její nejčastější téma rozhovoru je bramborová kaše. Starší bratr je totální primitiv se sklony k agresivitě. Chudáka Kevina akorát od rána do večera mlátí a nadává mu. Z tohoto panoptika se trochu vymyká akorát starší sestra, která je relativně normální. Teda až na to, že je to hipík. Ale jako jediná si dovolí třeba s otcem nesouhlasit a dokonce má i vlastní názory. Ta se ovšem později provdá za Rosse z přátel a odjede s nim na Aljašku. Pak je tam Kevinův kamarád Paul, což je totální zoufalec, a Kevinova láska Winnie, která s nim zachází jak s kusem hadru. Kromě toho je Kevin ve škole permanentně šikanován staršími spolužáky. Najdou se tam teda i některý opravdu pohodový a milý epizody, ale prožít takový dětství, tak na to asi nijak nostalgicky vzpomínat nebudu... (03.11.2018)

Parádně natočený seriál, se kterým jsem tak trochu vyrostl, protože ho tady u nás vysílala ČT v polovině 90. let. Hlavní postava, kluk, má snad ty nejnormálnější problémy a proto se s ním stotožní asi úplně každý, protože alespoň jednou něco takového každý zažil. Lásky, prohry, zklamání, výhry, starosti, prostě život náctiletého.. (05.10.2012)

K Wonder Years jsem se dostal díky komentářům u seriálu Freaks and Geeks, se kterým mají WY společnou hezkou hlavní ženskou (dívčí) postavu a naprosto vynikajicí hudbu (Cockerovu With a Little Help... už budu mít navždy spojenu s tímhle úžasným seriálem). Obě díla ukazují, že jde (šlo) natočit i teenage seriály, na které se dá koukat; tady je to navíc umocněno tím, že se děj odehrává koncem 60./začátkem 70. let minulého století, což je moje oblíbená éra a u téměř všeho z hudby a filmu té doby zažívám neuvěřitelnou nostalgii, přesto, že jsem 60. léta minul o čtvrt století. Seriál si drží vysokou úroveň od začátku do konce, přesto, že poslední dvě série už jsou o něco málo slabší (Kevin už není ten roztomilý klučina z junior high - dospívá, řídí auto, zevluje, je často naštvaný...), jediné dvě věci, které bych vytknul je možná až moc časté moralizování (a komentáře "dospělého" Kevina ve stylu "A v tu chvíli jsem věděl, že se můj vztah s XY jednou provždy změnil") a konec poslední epizody, zejména to, jak dopadl vztah Kevina s Vinnie... V nějaké alternativní realitě bych chtěl žít v 60. letech někde v USA na předměstí a prožít si svoje Wonder Years... (27.01.2011)

Tak tenhle seriál je pro mě srdeční záležitost - poprvé jsem ho sledoval ve svých 10 letech a hrozně jsem si ho zamiloval. Nikdy jsem neviděl všechny díli, ale co jsem viděl ty mě dostali. Už navždycky si budu pamatovat zachodové "šprůšo" nebo jak se francouzsky řekne "Chcete trochu másla?". :) Jo a jak už řekl golfista - chtělo by to Soundtrack. Muzika byla opravdu sqělá. Jak rád bych zase jednou z televize uslyšel tu krásnou úvodní melodii... (01.02.2006)