Báječná léta

Seriál o dospívání, který se stal nedílnou součástí mého vlastního dospívání. Zásadní i nenápadné životní okamžiky a pravdy s nadhledem načrtnuté na pozadí obrazu přelomu 60. a 70. let, kdy v Americe doznívalo květinové hnutí, Američani dobyli Měsíc, ale nedobyli Vietnam, a podmalované dlouhou řadou dobových šlágrů. A tím vším se jako červená nit vine roztahaná romance hlavního hrdiny Kevina s jeho osudovou dětskou láskou Winnie. Byl jsem do ní tehdy zamilovaný jako všichni a když se s Kevinem rozešla, bylo to jako by se rozešla se mnou. Seriál měl výborné obsazení v čele s představitelem Kevina Fredem Savagem. S odstupem na mě ale působí hodně pateticky a humor je na jedno brdo, v podstatě to celou dobu valí jeden a ten samý fór a vy přesně víte, co bude po každé narážce následovat. A dneska mi přijde Winnie jako po lobotomii. (27.02.2003)

Jeden z nej seriálů o dospívání, jaký jsem viděl. Strasti a slasti dospívání v Americe 50. let? Hned bych tam chtěl žít a vyrůstat tam. Jasně, je to čirá nostalgie i s mravokárným ponaučením, ale některé díly byly vysloveně pouze zábavné. Navíc občasné návštěvy herců jako James Tolkan, či z mladší generace Schwimmer, Ribisi atd. dodávají seriálu další rozměr. (19.04.2007)

K Wonder Years jsem se dostal díky komentářům u seriálu Freaks and Geeks, se kterým mají WY společnou hezkou hlavní ženskou (dívčí) postavu a naprosto vynikajicí hudbu (Cockerovu With a Little Help... už budu mít navždy spojenu s tímhle úžasným seriálem). Obě díla ukazují, že jde (šlo) natočit i teenage seriály, na které se dá koukat; tady je to navíc umocněno tím, že se děj odehrává koncem 60./začátkem 70. let minulého století, což je moje oblíbená éra a u téměř všeho z hudby a filmu té doby zažívám neuvěřitelnou nostalgii, přesto, že jsem 60. léta minul o čtvrt století. Seriál si drží vysokou úroveň od začátku do konce, přesto, že poslední dvě série už jsou o něco málo slabší (Kevin už není ten roztomilý klučina z junior high - dospívá, řídí auto, zevluje, je často naštvaný...), jediné dvě věci, které bych vytknul je možná až moc časté moralizování (a komentáře "dospělého" Kevina ve stylu "A v tu chvíli jsem věděl, že se můj vztah s XY jednou provždy změnil") a konec poslední epizody, zejména to, jak dopadl vztah Kevina s Vinnie... V nějaké alternativní realitě bych chtěl žít v 60. letech někde v USA na předměstí a prožít si svoje Wonder Years... (27.01.2011)

Hodnocení spíš z nostalgie - měl jsem štěstí, že tenhle seriál dávali na ČT 1 v době, kdy mi bylo cca stejně jako hlavnímu hrdinovi, což znamená, že jsem se s ním dokázal maximálně ztotožnit. :) Vlastně skoro srdeční záležitost. Shlédnutí posledního dílu byla skoro nejemotivnější chvíle dětství. :D Díky za to. (23.01.2016)

Na Kevina jsem narazil asi tak ve stejném věku, jako on vystupoval v seriálu, asi tak ve dvanácti (asi i dříve). Dávám samozřejmě za pět, tento seriál splňuje vše, co od seriálu chci. Připomíná mi trochu Forresta Gumpa (svojí měkkostí, která přesto dokáže sdělit tolik závažných a zajímavých věcí). Tohle není jen tak nějaký seriál, je unikátní svým poselstvím let 60 a spoustou dalších věcí. Těžko se mi to u tohoto kousku definuje, docházejí mi zde slova. Ale je opravdu dobrý. (07.05.2008)