Playgirls II

Tohle snad ani netočil Olmer. Záblesky doby a důsledné exploatování všemožných specifik devadesátkové reality, které charakterizovaly jeho opus magnum "Nahota na prodej" i první díl "Playgirls", zde de facto chybí a místo toho nastupuje absurdní vyprávěnka jak z růžové knihovny o tom, že bordelmamá teskní po lásce, což se projevuje tím, že touží po nejodpornějším slizounovi široko daleko. Jenže ten se zakouká do obludné bývalé modelky, která zase touží po biologovi s masochistickými sklony (její vnitřní monology, kde si bičovaného muže připodobňuje ke Kristovi, jsou ještě otřesnější než její ultratoporný herecký projev). PS: Za tu vlezlou titulní píseň by někdo zasloužil ztrestat. (14.02.2010)

Než zrátcet cenných 73 minut života, co raději trochu vzdělávání? Polarografie patří mezi elektrochemické analytické metody. Za její objev dostal Čech Jaroslav Heyrovský roku 1959 Nobelovu cenu za chemii. Slouží k určování přítomnosti (kvality) a koncentrace (kvantity) redukovatelných nebo oxidovatelných neznámých látek v roztoku. Princip spočívá ve vyhodnocování závislosti elektrického proudu na napětí na dvojici elektrod, které jsou ponořené do roztoku, v němž probíhá elektrolýza. Závislosti mají tvar vln, jejichž poloha charakterizuje jednotlivé druhy látek. Z velikosti nárůstu proudu lze určit koncentraci příslušné látky. Jako pracovní elektroda slouží rtuťová kapajicí elektroda. Na povrchu kapky rtuti se vytvoří elektrická dvojvrstva. Při zvyšování potenciálu mezi anodou a katodou dojde k vyloučení příslušných iontů na katodě a tím k nárůstu proudu. Proud je omezen množstvím iontů v roztoku. Jakmile se množství vylučujících se iontů rovná počtu přicházejících iontů z roztoku, proud přestane růst. Hodnota středu nárůstu polarizační křivky je charakteristická pro danou látku. Do roztoku se přidává základní (indiferentní) elektrolyt, např. kyselina, aby se vodivost roztoku zvýšila. Dále se přidává povrchově aktivní látka - typicky želatina, jejímž úkolem je zabránit vzniku maxima na začátku polarografické vlny. Důležité je i probublávání vzorku v polarografické nádobce inertním plynem kvůli odstranění kyslíku, který vytváří na polarogramu protáhlé vlny a znehodnocuje záznam. To už je zajímavější než Playgirls 2, ne? P.S. Přístroj založený na polarografické metodě se nazývá polarograf. Jeho tři základní části tvoří zdroj, zapisovač a ovladač rtuťové kapající elektrody. (16.11.2015)

-Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! -Ty hajzle! *SMACK* -AAAAAA! (27.01.2013)

Podobně vypadají nepodařené soft erotické filmy německé provenience. Už samotná předloha patří k tomu nejhoršímu, co Páral napsal, ale Olmer dílo zkázy dokonal. Herecké výkony jsou hrozné (Boura, pohybující se v tu dobu na Nově jakožto takový veselý moderátor), erotické scény a příslušné komentáře nevzrušivé (ale aspon víme, jak veselé mohly být večery u Pomejeho doma) a celé to přímo dýchá ranými devadesátými lety (tj hudba a oblečení pokulhávají za 80. západoevropskými léty). Do plochého dílka jsou prostříhány komentující obrázky (Einstein, vyplazující jazyk, Boschova Zahrada pozemských rozkoší.) a děj je navíc občas okomentován i herci. No,co vám budu povídat, peklo ložený. (09.12.2010)

Marně přemýšlím co vedlo Olmera k tomu, že natočil pokračování tak hrozného filmu, z nichž oba dva byly svého času (tuším) na prvních dvou příčkách nejhorších filmů? Že by ztráta soudnosti nebo diváci byli tehdy tak zvráceně retardovaní, že si dvojku vyškemrali (nebo to režisér potom alibisticky tvrdil, aby si zachránil reputaci)? (10.05.2024)