Playgirls II

Prakticky bych zde mohl zkopírovat komentář k jedničce, protože z tohoto "filmu" mám stejné pocity. Ano, je to horší, než první díl (což je docela nářez), ale za Dagmar Ďáskovou a její striptýz na konci filmu musím chtě nechtě o něco zlepšit hodnocení, protože to je žena s velkýma… očima… :-) Zkrátka - připravoval jsem se, že uvidím opravdu jeden z nejhorších filmů, co kdy vznikl, ale naštěstí se to nestalo. Jak říkám, tohle je sice špatný film, ale já osobně jsem viděl ještě horší filmy, ať už české, nebo zahraniční. 30 %. (14.03.2011)

Musím se hodně ovládat, abych nevychrlil všechny existují vulgarismy hned zkraje a neodradil vás tím od čtení zbytku komentáře. Takže začnu velice mírně: je to film nevydařený ve všech myslitelných ohledech. Zcela chybí nějaký dramatický oblouk, jedná se o sled nesouvisejících scének, jimž navíc chybí pointa, natožpak vtipná pointa. Svou strukturou připomínají Playgirls 2 spíše mizerný seriál. Jednotlivé epizody jsou zpravidla pospojovány záběrem na Vltavu, z níž je „švenknuto“ na onen dům neřesti. Postavy neprocházejí žádným vývojem, akorát na konci je budete nenávidět více než na začátku. O něčem jako hereckých výkonech nemůže být ani řeč, všichni ze zúčastněných se v mých očích propadli na samé mravní dno. Hrát v něčem takovém a navíc za to dostat peníze! Ale jedeme dál; ozvučení je hrozné, hercům často ani nejde rozumět, co říkají (kdyby byli schopni alespoň srozumitelné a r t i k u l a c e!), kamera a střih naprosto amatérský, nejubožeji vyznívají pokusy o scény s nějakou atmosférou, ať erotickou či hororovou, nemluvě o akční pasáži s Vašutem. Tento film je neskutečně odporný, v nejvyšší možné míře oslizlý a místy mi jeho sledování bylo přímo fyzicky nepříjemné, což se většinou jen tak říká, ale tentokrát to myslím naprosto vážně. Podobné filmy si přímo koledují o neinformativní shazující komentář, na němž se krásně brousí ostrovtip, to nikomu nevyčítám, sám bych to jindy udělal, ale tentokrát jsem znechucen do té míry, že mě přešel veškerý humor a nezmůžu se na víc než na: NEJVĚTŠÍ SRAČKA POD SLUNCEM!!! SPÁLIT, ZAKOPAT DO ZEMĚ, ZALÍT BETONEM!!! Jedině tak před tím můžeme ochránit příští generace. 0% Zajímavé komentáře: Cival, Tosim (19.04.2007)

Podobně vypadají nepodařené soft erotické filmy německé provenience. Už samotná předloha patří k tomu nejhoršímu, co Páral napsal, ale Olmer dílo zkázy dokonal. Herecké výkony jsou hrozné (Boura, pohybující se v tu dobu na Nově jakožto takový veselý moderátor), erotické scény a příslušné komentáře nevzrušivé (ale aspon víme, jak veselé mohly být večery u Pomejeho doma) a celé to přímo dýchá ranými devadesátými lety (tj hudba a oblečení pokulhávají za 80. západoevropskými léty). Do plochého dílka jsou prostříhány komentující obrázky (Einstein, vyplazující jazyk, Boschova Zahrada pozemských rozkoší.) a děj je navíc občas okomentován i herci. No,co vám budu povídat, peklo ložený. (09.12.2010)

Jednička byl podprůměrná, ale toto je ještě níž. Režie, scénář, herci, nic se tu není ani po profesionální stránce odvedené alespoň profesionálně. Odpad nedám je proto, že jsem Playgirls2 viděl několikrát a ani jednou jsem se doopravdy nenudil, ani necítil odpor. Bavil jsem jsem se jako ten masochista. (06.06.2007)

Než zrátcet cenných 73 minut života, co raději trochu vzdělávání? Polarografie patří mezi elektrochemické analytické metody. Za její objev dostal Čech Jaroslav Heyrovský roku 1959 Nobelovu cenu za chemii. Slouží k určování přítomnosti (kvality) a koncentrace (kvantity) redukovatelných nebo oxidovatelných neznámých látek v roztoku. Princip spočívá ve vyhodnocování závislosti elektrického proudu na napětí na dvojici elektrod, které jsou ponořené do roztoku, v němž probíhá elektrolýza. Závislosti mají tvar vln, jejichž poloha charakterizuje jednotlivé druhy látek. Z velikosti nárůstu proudu lze určit koncentraci příslušné látky. Jako pracovní elektroda slouží rtuťová kapajicí elektroda. Na povrchu kapky rtuti se vytvoří elektrická dvojvrstva. Při zvyšování potenciálu mezi anodou a katodou dojde k vyloučení příslušných iontů na katodě a tím k nárůstu proudu. Proud je omezen množstvím iontů v roztoku. Jakmile se množství vylučujících se iontů rovná počtu přicházejících iontů z roztoku, proud přestane růst. Hodnota středu nárůstu polarizační křivky je charakteristická pro danou látku. Do roztoku se přidává základní (indiferentní) elektrolyt, např. kyselina, aby se vodivost roztoku zvýšila. Dále se přidává povrchově aktivní látka - typicky želatina, jejímž úkolem je zabránit vzniku maxima na začátku polarografické vlny. Důležité je i probublávání vzorku v polarografické nádobce inertním plynem kvůli odstranění kyslíku, který vytváří na polarogramu protáhlé vlny a znehodnocuje záznam. To už je zajímavější než Playgirls 2, ne? P.S. Přístroj založený na polarografické metodě se nazývá polarograf. Jeho tři základní části tvoří zdroj, zapisovač a ovladač rtuťové kapající elektrody. (16.11.2015)