Režie:
Vít OlmerKamera:
Jan MalířHudba:
Martin KratochvílHrají:
Lukáš Vaculík, Roman Skamene, Simona Chytrová, Vítězslav Jandák, Miroslav Donutil, Ivana Velichová, Martina Adamcová, Jiří Kodeš, Vlastimil Zavřel (více)Obsahy(1)
Danny Smiřický, hlavní hrdina povídek a románů Josefa Škvoreckého (Zbabělci, Prima sezóna), který má autobiografické rysy svého autora, prožívá základní vojenskou službu v letech 1953–54, za časů neblaze proslulého komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Ve vojenském prostoru Kobylec probíhá výcvik tankistů. Danny v hodnosti rotného přitom s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí bolševických lampasáků. Myšlenky na civil, jídlo, ženy a alkohol mu pomáhají, stejně jako jeho spolubojovníkům, přežít absurdní dobu „služby vlasti"… Filmový přepis Škvoreckého díla natočil režisér Vít Olmer spolu se scenáristou Radkem Johnem. Vojenská komedie vstoupila do dějin české kinematografie jako první soukromě natočený celovečerní film od znárodňovacího dekretu v roce 1945. Čeští filmaři se tak vydali na novou cestu svobodného podnikání. V případě Tankového praporu se to určitě vyplatilo – film viděly v kinech dva miliony diváků. V roce 1991 tak snímek obsadil první příčku v návštěvnosti kin. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (415)
Výborná knižní předloha, která se navíc na první pohled přímo nabízí ke zfilmování. Přesto určitě platí, že snažit se udělat celovečerák na základě románu je vždycky o hubu, protože obsah románu o nějakých 150 až 300 stranách, se do cca 90 filmových minut městná velmi obtížně a za cenu výrazné redukce. Přesto to mnozí zkouší a dost často si i natlučou. Radek John si s tímhle problémem jako scénárista poradil relativně obstojně, i když na druhou stranu, nejde ani o žádné scénáristické veledílo. S předlohou pracoval velmi volně, mnohé vypustil, mnohé změnil, aniž by ovšem bylo jasné proč, některé postavy sloučil, některé scény zpřeházel, téměř úplně vymazal "pražskou linku", která zůstala pouze v retrospektivách, jiné dějové linky potlačil, a tak jde do značné míry jen o neúplný fragment a zároveň o příběh tak trochu ohlodaný až na kost a zbavený všech těch košatých popisů vojenského absurdna, roztomile poťouchlých vtípků, většiny dialogů, z nichž zůstaly ve filmové adaptaci pouze kratičké zlomky. Naprosto zmizela atmosféra, za což ovšem jistě nemůže John, nýbrž Olmerova režijní neschopnost... Velmi slušná je kamera. kameraman sám přitom přiznal, že mu Olmer dal zcela volnou ruku, což je poměrně signifikantní. Tahle zdánlivá výhoda je totiž ve skutečnosti veliký průser, neboť ne každý je tak talentovaný aby se obešel bez režiséra... Pod režijním (ne)vedením Víta Olmera zkrátka dobří herci obstojně hrají, špatní sice ještě nevyrábí nechtěné trapasy (jako v mladších "opusech" páně režiséra), ale také nic moc nepředvedou (Chytrová je ovšem herecky naprosto tragická už zde). Kromě lépe či hůře hrajících herců ve filmu citelně chybí daleko početnější herecký komparz... Když jsem Tankový prapor viděl poprvé, připadal mi velmi (a zbytečně) vulgární. Dneska vím, že taková je i předloha a v tomhle punktu tedy nikdo nic "nezefektňoval". Takové věci holt k vojně, zvlášť k té socialistické, evidentně patří. Přesto mám silný pocit, že se z předlohy vybíralo poněkud pubertálně, snad s pocitem že to tak "bude vtipnější" a "divácky přitažlivější". Pokud by kromě románku s "paní důstojníkovou" zůstaly už pouze dosluhující ruské tanky, buzerák, bláto, déšť, řvoucí lampasáci, vojenský dril v kontrastu se zjevnou nesmyslností, šlendriánem a absurditou, tak by to byl nepochybně daleko dospělejší film... Přesto je to i tak dílko vcelku koukatelné. Stojí za to, nehledat v něm primárně srandu a soustředit se spíše na to bláto... Jo a určitě si přečtěte knihu, je lepší alespoň o deset koňských délek... Celkový dojem: 60% Zajímavé komentáře: golfista, dewy, Ivoshek, Uhložrout ()
Tak Baroni to nejsou, pokud jde o humor. Ale pokud jde o gumáckou buzeraci a zupáckou zkurvenou zelenou pakárnu, ze které se mi dodnes chce blít, když si na ní vzpomenu, je Tankový prapor mnohem autentičtější. Kdyby mě někdo měsíc před civilem, po dvou letech sraček a buzerace, řekl, že mi přidají ještě rok, asi bych vraždil. Dnes už smradi vědí hovno o tom, co byla vojna, ale tady je alespoň pěkná ukázka zelené reality. A souhlasím s tím, že bez Donutila a Skamene by to bylo úplně o ničem ()
Zajímavé, že záhy po revoluci vznikly po sobě rovnou dva úspěšně filmy podle knižní předlohy odlehčeně pojednávající o službě v československé lidové armádě v 50.letech . včetně několik stejných prvků (pasáž s lidovou osvětou.) Spojujícím prvkem je taky Miroslav Donutil. Z podobných Baronů jsem jsem měl lepší pocit (co teprve z vážněji pojaté Tiché bolesti.) Knižní předlohu neznám, takže nevím, jak moc byla vlastně doopravdy zploštěna, ale hlavní postava Smiřického mi přišla taková nevýrazná, stejně jako vyprávění jeho osobního milostného příběhu (často formou různých rychlých flashbacků) a výkon Lukaše Vaculíka. Ani jiné scény se samotnými vojáky mě zrovna nebraly, stejně jako celá ta ušmudlaná stylizace a v některých momentech naprosto nevhodná hudba. Stejně jako v Baronech zde ale dobře funguje zesměšnění všech těch kapitánů, poručíků atd., jejich frází a hlášek, z nichž některé jsou vážně povedené (abyste se neučil navazovat spojení ještě rok navíc. V ženě dnes vidíme především, co? Především soudruha, soudruzi) a v podstatě především za ty a Donutilovo legendární ,, Cože?" je ta třetí hvězda. ()
Stará známá česká komedie. Velký hit to není, ale zase - největším kladem filmu je zjevně herecké obsazení a jejich hlášky a herecké výkony, na to se zapomenout nesmí. Film je krátký, rychle uběhne, občas mě nějaké scény nebavili, ale ve výsledku jsem spokojený, oddechovka, která hitem není, ale ničím neurazí a určo dostatečně zabaví. Hodnotím na 74% = **** ()
Jeden z nejlepší českých filmů. Nejlepší film Víta Olmera. Nezapomenutelné hlášky. Vynikající atmosféra. Výborně ladící hudba. Skvělá a dokonalá kamera. Perfektní herecké výkony - především Romana Skamene, Vítězslava Jandáka a Miroslava Donutila. Humorný, přesto občas mrazivý film. Nejlepší film o vojenské pakárně v 50. létech minulého století. Jeden z nejlepších porevolučních snímků. Prostě skvělé, skvělé, skvělé. ()
Galerie (20)
Photo © Bonton Home Video
Zajímavosti (34)
- Než sa Vít Olmer pustil do natáčania filmu, dostal ponuku režírovať Obecnú školu (1991), ktorú Zdeněk Svěrák napísal priamo pre neho. Olmer sa však rozhodol pre román z pera Josefa Škvoreckého. (Raccoon.city)
- Režisér Olmer navzdory velké divácké úspěšnosti na filmu prakticky nic nevydělal, protože podepsal nevýhodnou smlouvu a nakonec inkasoval jen asi 7 500 korun. (raininface)
Reklama