Tankový prapor

Danny Smiřický, hlavní hrdina příběhů Josefa Škvoreckého, se ve vojenském prostoru Kobylec účastní výcviku tankistů. Rotný přitom s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí bolševických lampasáků. Myšlenky na civil, ženy a akohol mu pomáhají přežít absurdní dobu služby vlasti. Nezatížen slavnou literární předlohou, jsem film vnímal jen z pozice jeho filmového zpracování. Herecky je na tom filmový přepis opravdu dobře a slabší scénáristickou linku dokonale smáznou jednotliví herci, a to především v rolích buzerujících důstojníků: Roman Skamene tak výborně přehrává, až mu to odpustíte, protože major Borovička je v podstatě karikatura. Donutil, Jandák a spol. jsou naprosto dokonalí, ale ve Vaculíkově roli bych si dovedl představit klidně i někoho jiného, a přiznám se, že mně v této roli moc neseděl. Rovněž konec filmu žádná sláva. Spousta kultovních hlášek ovšem film dostatečně proslavila, a některé scény jsou nezapomenutelné. Celkově nadprůměrné a lepší než spříznění "baroni". A možná film neměl ani být tak vtipně pojatý, protože přece jen líčil dobu neveselou, ve které se vtipnost hledala lupou. 70% (22.01.2009)

Zajímavé, že záhy po revoluci vznikly po sobě rovnou dva   úspěšně filmy podle knižní předlohy odlehčeně pojednávající o službě v československé lidové  armádě v 50.letech . včetně několik stejných prvků (pasáž s lidovou osvětou.)   Spojujícím prvkem je taky Miroslav Donutil.  Z podobných Baronů jsem jsem měl lepší pocit (co teprve z vážněji pojaté Tiché bolesti.)  Knižní předlohu neznám, takže nevím, jak moc byla vlastně doopravdy zploštěna, ale hlavní postava Smiřického mi přišla taková nevýrazná, stejně jako vyprávění jeho osobního milostného  příběhu  (často formou různých rychlých flashbacků) a výkon Lukaše Vaculíka.    Ani jiné scény se samotnými vojáky mě zrovna nebraly,  stejně jako celá ta ušmudlaná stylizace a v některých momentech naprosto nevhodná hudba.  Stejně jako v Baronech zde ale dobře funguje zesměšnění všech těch kapitánů, poručíků atd., jejich frází a hlášek, z nichž některé jsou vážně povedené (abyste se neučil navazovat spojení ještě rok navíc. V ženě dnes vidíme především, co? Především soudruha, soudruzi) a v podstatě především za ty a Donutilovo legendární ,, Cože?" je ta třetí hvězda. (13.04.2022)

Ne ne a ne. Prostě nemohu přijít Tankovému praporu na jeho tankovou příchuť a tak mi nezbývá než se dívat do prázdná, když některý milovník tohoto filmu začne hláškovat repliky herců, které jsou pro jedny kultovní a pro druhé zbytečnou záležitostí. Lukáš Vaculík za svých mladých let byl vycházející hvězda, která však vylétla do půlky své hvězdné cesty a pak začala pozvolna zase padat dolů. Ani plejáda skvělých herců pro mě nezachrání tento film. (04.06.2006)

Rok 1991, svoboda slova a filmoví tvůrci se do toho bez jakýchkoliv rozmýšlení pustili opravdu zvostra. Tankový prapor se s tím totiž nemaže a zobrazuje to všechno tak odvážně, že pár let dozadu a mohli si herci a režisér předkopávat hrob na Olšanských hřbitovech. Fakt je, že je to legrace, která jen tak neomrzí. Na to jak je to krátký, to totiž na každé zkouknutí příjemně potěší. Ti vojáci se s vojenskou povinností prostě neserou. Spolu s Černými Barony je Tankový prapor to nejlepší co se příběhově vojáků ve Švejkovsky lenivém pojetí u nás urodilo. (16.03.2008)

Skvěle bluesově podbarvená komedie, ve které vyniká malej uřvanej Roman Skamene, kterej se do role úžasně hodí. Do toho absurdní socialistickej vojenskej výcvik okořeněnej hláškama, postavičkama, fórkama, nápisama na zdi, sexualníma aférkama, několika odhalenejma kozama a bobrem, a to všechno v kombinaci s tankovým praporem. Dany Smiřický je Vaculíkem taky dobře zahranej a Simona Chytrová se mi taky dycky libila. Na podobně laděné Černé barony nebo Copak je to za vojáka to nemá, ale taky je to podle mě docela dobrá komedie... Jak je to možné!?!? COŽE?!!! (08.06.2014)