The Wire - Špína Baltimoru

Wow wow wow a ještě jednou wow. Žánrová dokonalost ve své nejčistší podobě. Na The Wire nemůžu reagovat jinak, než skládáním poklon a pěním ód. Řemeslné veledílo ve všech ohledech. Práce zainteresovaných složek, děj, dějová psychologie, psychologie postav, příběh a v neposlední řadě scénář, z kterého jsem téměř omdléval, utváří z The Wire nejkomplexnější seriál, jenž jsem v tomto žánru viděl. Všechny herecké výkony byly na výbornou. Navíc jsem si i přes nespočítatelné množství postav dokázal spoustu oblíbit. Jde cítit, že opravdu žijí vlastním životem, mají koníčky, zvyky, oblíbené věci, minulost a jsou natolik reálné, že utváří vlastní sofistikovanou a fungující společnost. Nejvíc mě zaujal Idris Elba a Dominic West (ten jeho přihlouplý úsměv byl super :D). Další desítky oblíbených postav jsou v nevelkém závěsu. Snad první seriál kde není třeba téměř žádného soundtracku k navození silné atmosféry a kde se mi i bez něj tvořila na těle obrovská husina. Určitě doporučuji všem kdo mají rádi tento žánr (19.04.2016)

Velice těžko se mi seriál hodnotí nějakých 15 let po jeho natočení, protože seriálová tvorba ušla od té doby neskutečnou cestu. Pokud bych měl hodnotit v kontextu doby, kdy se seriál dostal na světlo světa, dávám jasných 5* (hodnocení klidně přes 90%). Ocenit člověk musí především neskutečnou propracovanost postav, jejich chování, pohnutek, komplexitu celého seriálového universa, realističnost či bezvýchodnost některých situací. Ta je skoro nevídána. Doposud absolutorium. Avšak s ohledem na současnost, kdy vás některé seriály dokážou chytnout za koule tak pevně, že nevydáte nic jiného než krásnou fistulku, začíná seriál ztrácet. Nejvíc chybí častější cliffhanger, který by navnadil na další díl. Některé díly, ač jsou pro děj zcela zásadní, jsou svým podáním velice nezáživné.. Navíc je škoda, že s koncem každé série je značná část postav pro další dění zcela vynechána nebo zásadně upozaděna, ač by diváka jejich další vývoj zajímal. Pokud člověk porovná The Wire se severskou tvorbou (například Most), je opravdu chudým příbuzným hlavně pokud jde o napětí a právě zmíněné cliffhangery. Přiznám se, že jsem seriál dokoukal do konce především na základě jeho hodnocení (jinak bych skončil někde u 3. série). Ve finále však dokáže odměnit neskutečnou komplexitou a realističností v tomto žánru nevídanou, nemluvě o posledním dílu 5. série, který je koncentrací všeho hnusu ze sérií předchozích. Jen je škoda, že cesta k němu je tak dlouhá a místy tak nezáživná. 83% (05.03.2019)

"Listen carefully" The Wire naplno využívá možnosti seriálové formátu vyprávět příběhy, které pro svou komplexitu mohou být srovnávány s klasickými díly literárního realismu (Dostojevskij, Zola). Realismus, daný pozornosti věnovanou detailům legálních i ilegálních činností (mezi nimiž nevede zřetelná hranice), má přednost před tím, aby seriál plynule šlapal a držel diváka v neustálém napětí. Tvůrci si naopak si mnohokrát dovolí zvolnit tempo a věnovat zvýšenou pozornost zdánlivě marginálním skutečnostem, které však v širším kontextu mohou být klíčový význam pro životy autenticky nedokonalých postav (které nezapadají do známých typových škatulek). Zohlednění komplikované sítě vztahů, kde téměř vše viděné souvisí s něčím/někým jiným a jednotlivé úrovně (svět zločinců, policistů, politiků) se neustále prolínají, nám brání ve zjednodušeném vnímání např. policejního vyšetřování, které kromě akčních konfrontací se zločinci zahrnuje taky hromadu papírování, všelijaké kličky, využívání známosti, uplácení apod. Boj se zločinem je ukázán jako běh na dlouhou trať, v němž jsou často rozhodující maličkosti, ne heroické skutky. Nejistá cesta ke spravedlnosti vede skrze byrokratické bludiště i spleť antipatií a sympatií. Kriminalisté se musí hodně snažit, aby se nedostali do konfliktu se zájmy mocnějších. Od odhalení pachatele nikdy nevede přímá cesta k jeho dopadení. Ve hře je tolik protichůdných sil, že zločin nakonec nemusí být vůbec potrestán, což je stejně deziluzivní a pravdivé jako celá procedurální rovina seriálu. Kriminalistická práce v The Wire je v zásadě realistická díky tomu, co by hollywoodští producenti mohli považovat za komerční sebevraždu – díky pomalosti, složitosti a neustále přítomné nejistotě, že vyšetřování k něčemu povede. Fakt, že téměř každý krok je nahlížen v širším kontextu společenském, politické nebo ekonomické, také tvůrcům brání sahat po zjednodušujících vyprávěcích kličkách a usnadňovat si práci. Díky odmítání tradičních vyprávěcích schémat nemůžeme kalkulovat s tím, že se určitá postava zachová určitým způsobem, že některé postavy zaručeně přežijí do další série. Seriál je tak příjemně nepředvídatelný a dokáže i v silné konkurenci kriminálek neustále něčím překvapovat. 100% Zajímavé komentáře: Isherwood, viperblade, Ai.ma (28.04.2009)

Nezastírám, že v žebříčku nejlepších krimiseriálů bych upřednostnil Breaking Bad s fascinujícím příběhem morálního pádu svého hrdiny; The Wire by se ale v těsném závěru umístil za ním. Největší předností napínavého souboje gangu černošských dealerů se členy protidrogového oddělení baltimorské kriminálky je civilnost a uvěřitelnost. Scénář, který vás vtáhne do světa policistů, kriminálníků, závislých, práskačů a obyvatel zanedbaných činžáků chudinské čtvrti patří k tomu nejkvalitnějšímu, co v daném žánru vzniklo. The Wire umí neustále překvapovat, udržuje vás ve střehu a zbavuje i těch posledních iluzí o fungování spravedlnosti ve složitém systému americké společnosti, kde se kříží zájmy nejrůznějších částí státního aparátu, byznysu a politických špiček. Vítězství spravedlnosti je často relativní, upachtěné a její cena bývá vysoká. Válka proti drogovému průmyslu nemá konce a skládá se z bezpočtu drobných střetnutí, mravních kompromisů, manipulací a nátlaku. Sledování každé epizody pro mě bylo malým televizním svátkem a určitě se k seriálu budu vracet. Celkový dojem: 95 %. (05.08.2019)