Vlak dětství a naděje

O kvalitách tohoto dílka netřeba příliš spekulovat. Růžičková tady podává naprosto ojedinělý herecký výkon a myslím, že naprosto zastiňuje všechny ostatní. Dokonalejší antré, nežli scénu, kdy seřve místní henlainovskou kliku tak, že se její příslušníci se sklopenýma ušima rozejdou domu, si snad ani neumím představit. Atmosféra pohraničního městečka pro mě, Sudeťáka, je taky příjemná. Update: po letech jsem na to opět mrkl a jedna * musí dolů, protože druhá polovina seriálu má kvalitativně dost sestupnou tendenci. (20.07.2012)

Seriály vyžadují řád a pravidelnost v zábavě - a to mně vždycky chybělo. Přesto jsem za život viděl už tři. Inspektora Leclerca (v rodinném kruhu, to mi bylo asi deset), Ságu rodu Forsytů (předmět diskuzí ve škole, bylo mi asi šestnáct) a nyní tuto ságu Karla Kachyni. - A teď se chystám už jen na Alexanderplatz.... Kachyňův způsob vyprávění mi byl (jako drtivé většině Čechů) vždycky blízký. Líčení událostí "kolem obou odsunů" je filosoficky přijatelné: navíc z něj správně vyplývá, že kdyby k odsunu Němců z Republiky nedošlo, vypadalo by území Čech po roce 1990 podobně jako za Protektorátu (ostatně i teď se k němu dost blíží)... V polovině jako by vypravování ztrácelo trochu dech, ale při brněnských překotných osvobozovacích událostech ho znovu nabere. (22.01.2016)

Můj nejoblíbenější český seriál, a jelikož ho natočil můj nejoblíbenější český režisér, není se čemu divit. Poetické vyprávění z pohledu mladé dívky v podání Žanety Fuchsové (později trochu méně přesvědčivé Terezy Brodské) dává příběhu nadhled a excelentní herecký koncert Heleny Růžičkové a Stanislava Zindulky dodává příběhu šmrnc a grácii. Kachyňovy snímky mě umí vždycky pohladit na duši a já mu za tento skvělý seriál děkuji. (19.04.2008)

Velmi smutný a dojemný seriál odehrávajícící se v ne právě moc veselém obdobím naší historie. Je vidět že i za komunismu se občas něco povedlo. Vlak dětství a naděje vyniká především silným příběh a především mimořádnými hereckými výkony. Na úžasné Heleně Růžičkově vůbec není vidět, že trpí bolestmi. V době natáčení seriálu totiž byla nemocná a vůbec se nevědělo zda se to vůbec podaří dotočit. Na tom, jak skvěle Helena dokázala své bolesti zamaskovat a nedat na sobě nic znát, je vidět jak velkou umělkyní byla. Její motto:..."Na tragickej život jsem já pes!" nebo hláška:..."dejte mi půl kila hovězího a já vám udělám prvotřídní gulášek..." se nedá jen tak zapomenout. Svou elegancí a gráciíí jako jediná naše herečka dokazuje, že i dámě při těle to může neobyčejně slušet. Její nastávající manžel Stanislav Zindulka také předvádí zač je toho loket a společně s H. Růžičkovou tvoří neobyčejné duo.Také dětstká hvězdička Žaneta Fuchsová se patřičně snaží a hravě zastiňuje svou starší nástupkyni Terezu Brodskou, která neuměla ani brečet. Nicméně, tento seriál je mimořádnou předhlídkou hereckých hvězd, kterých se tu sešlo nemalé množství. Režisér Karel Kachyňa se rozhodně nemá za co stydět. Kdykoli se zas na tento výborný seriál s povděkem podívám. (06.04.2008)

Famozní herecký koncert Heleny "Amazonky" Růžičkové a Stanislava "Srágory" Zindulky ve skvělém seriálu. Zahanbit se nenechávají ani obě představitelky Věrky Žaneta Fuchsová a Tereza Brodská. Dodnes obdivuju tu neuvěřitelnou tíseň, kterou člověk cítí, i když je scéna v seriálu vyloženě komická. Seriál s výbornou atmosférou, skvěle natočený a zrežírovaný. Mistrovské dílo televizní tvorby (23.09.2008)