Vlak dětství a naděje

Nejlepší seriál, který v té době běžel. Helena Růžičková předvedla nezapomenutelný výkon a řekla bych, že to byla její životní role. Stáhla veškerou pozornost na sebe a to dokonale. Zvláštní, přestože se seriál odehrává v období protektorátu a za druhé světové války, tak na mě působil uklidňujícím dojmem. To se mi často nestává. (14.10.2008)

Tak až v roce 2014 jsem se odhodlal a asi to tak mělo být. Má alergie na Helenu Růžičkovou vzala za své a Stanislav Zindulka je mou oblíbenou figurou. Vyprávění očima malé holky o době pro náš národ stěžejní- Mnichov, Protektorát, osvobození. Politika jen na pozadí, život a přežití zcela v popředí. Radost ze života. Helena Růžičková to stylem budozeru hrne celým serálem a Zindulka kolem ní poskakuje jako věrný pejsek, to se prostě musí vidět. No a ty ostatní postavičky dokonale vykreslené, naprosto si mne získal František Husák a jeho Jaroušek, ale i mnoho dalších. Atmosféra útěku ze Sudet, života za Protektorátu, příchodu Rusů do Brna, i konečného návratu domů. Paráda.90% (11.08.2014)

Rozhodně jeden z našich nejpodařenějších seriálů. Dokonalý mix dramatu, smutného humoru, lidskosti, lidské hlouposti, politiky a češství. Kachyňa dokázal, že ani formát televizního seriálu není překážkou k velkému filmovému dílu. Stačí mýt jen silný příběh, dobrý scénář a vhodně zvolené herecké obsazení a pevnou ruku režiséra s vizí. Zindulka s Růžičkovou předvádějí opravdový herecký koncer. Zvláště Helena Růžičková, která do té doby byla obsazována jen do komickým postav. Vlak dětství a naděje ani za čtvrt století nezestárl a lidé se na něj budou dívat i po další generace. Což už bohužel u drtivé většiny dnešní tv produkce už nelze říci. (10.05.2007)

Vlak jsem viděl jako dítě a měl jsem na to ty nejkrásnější vzpomínky. Občasný rozporuplný reakce tady mě ale trochu zarážely, a protože i Kachyňu už jsem poznal z jinejch filmů, tak jsem se začal bát, estli ten můj původní dojem z dětství neni přece jenom poznamenanej nějakym vzpomínkovym optimismem - po dalšim zhlídnutí ale s klidnym svědomim zvyšuju na plnej počet; z toho, co jsem od Kachyni viděl, je to podle mě to nejlepší. Jasně, že tomu dost nahrává předloha, ale to, co zní vykřesal, to prostě neni nic jinýho než krásný, přirozený a hluboce lidský - a já si neumim představit, že by to šlo udělat líp. Drobný výhrady bych měl klasicky k dětskejm hercům, Fuchsová se toho ale zhostila celkem se ctí - bezprostředost z ní je cejtit mnohem víc a častějc než ňáký to občasný přehrávání. Zato duo Zindulka + Růžičková je jedna z nejkrásnějších, nejpoetičtějších, nejbarvitějších a nejlidštějších filmovejch dvojic, který si vůbec vybavuju. Sledovat a poslouchat ty dva, to je něco neuvěřitelně pozitvního a krásnýho. Taky mě potěšila hloubka a charakterová "neplochost" postav, jedinej vyslovenej hajzl je snad Sepp, ale i pro něj má Věrka vlastně určitý pochopení. I ten konec války a určitý zúčtování s Němcema a kolaborantama bylo zvládnutý skvěle - na jedný straně bez zkratek a vyhejbání se choulostivejm situacím nebo osudům, na straně druhý bez patosu nebo nějakýho lynče "těch zlejch uzurpátorů a okupantů", navíc a kupodivu ale i bez jakýhokoli opěvování našich slovanskejch osvoboditelů. A ta skvělá a perfektně padnoucí hudba Fišera už je "jenom" takovou třešničkou na dortu. (19.11.2015)

Rozhodol som sa, že som schopný zhodnotiť už po štyroch dieloch, keď viem, čo je kapitální békovina alebo nedostatečnej dlouholebec. Helena Růžičková je v netradične vážnej roli výborná a tiež detské úlohy sú pod Kachyňovým vedením skvelo zvládnuté, či už u Fuchsovej alebo Terezy Brodskej. –––– Je to hrozné. Jako by jenom blázni chápali dosah této chvíle. –––– Prosím tě, jak se říká dceři taková békovina? (10.12.2015)