Vlak dětství a naděje

Už dlouho tvrdím, že nejpozději od Lynchova Městečka Twin Peaks se to opravdu zásadní v audiovizuální kultuře odehrává nikoliv na poli celovečerních filmů, ale na půdě televizních seriálů. Boom kvalitních seriálů posledních dvou dekád nás sice minul a je to spíš děs běs sledovat výtvory televizních harcovníků v českém prostředí, ale pár perel v dřívější historii se přece jen dá najít a Vlak dětství a naděje k nim beze sporu patří. Stačí angažovat schopného filmaře s poetickým viděním a s citem pro atmosféru a zobrazení lidských emocí, k jakým určitě Kachyňa patřil, a najít nosné téma. 30. a 40. léta v českém prostředí konfrontovaném nacionalistickými střety se sudeťáky a posléze válkou takový potenciál poskytují a Kachyňa toho využil beze zbytku. Určitě jde o jeden z vrcholů československé televizní tvorby, ke kterému přispěl i výborný casting, který využil herectví Stanislava Zindulky a Heleny Růžičkové. Z pozdějších pokusů o podobný projekt vyšel snad už jenom Bylo nás pět. Celkový dojem: 90 %. (23.08.2014)

Rozhodně jeden z našich nejpodařenějších seriálů. Dokonalý mix dramatu, smutného humoru, lidskosti, lidské hlouposti, politiky a češství. Kachyňa dokázal, že ani formát televizního seriálu není překážkou k velkému filmovému dílu. Stačí mýt jen silný příběh, dobrý scénář a vhodně zvolené herecké obsazení a pevnou ruku režiséra s vizí. Zindulka s Růžičkovou předvádějí opravdový herecký koncer. Zvláště Helena Růžičková, která do té doby byla obsazována jen do komickým postav. Vlak dětství a naděje ani za čtvrt století nezestárl a lidé se na něj budou dívat i po další generace. Což už bohužel u drtivé většiny dnešní tv produkce už nelze říci. (10.05.2007)

Československá válečná kinematografie je nejobsáhlejší sbírka událostí v Evropě po roce 1938 do roku 1945. Tento výjimečný seriál se může bez diskuze zařadit mezi plně vypovídající, kvalitní válečné příběhy. Perfektní atmosféra Sudet, měnící se mezilidské vztahy, neúprosná a nevyhnutelná německá demagogie na každém kroku. Vynikající forma vyprávění a nakonec Anna Urbanová, která svojí životní filosofií, dokáže v podstatě cokoli, v jakékoli době. Přímý důkaz výborné univerzálnosti Heleny Růžičkové, která zde zanechala jednu ze svých vrcholných rolí. (02.08.2012)

Kachyňova klasika. Helena Růžičková pro mne existuje především ve třech rolích mám - máma Homolková, máma Škopková a máma Urbanová. V tomto seriálu z ní to krásné maminkovství teče proudem a je nádhera se na to dívat. V tomto seriálu také exceluje Vladimír Javorský. Seriál seriálů. Škoda, že Žanetu Fuchsovou nahradila Tereza Brodská, která je v tomto seriálu nevýrazná. ---- Vidím to po letech a Javorský je naprosto bezchybný. Talent od Boha! (28.03.2010)

Nádherný seriál, kterému nijak neuškodil ani zub času, ani doba ve které vznikal. Divím se, že komunisté dovolili aby na diváka dýchl sentiment po první republice... Zejména scéna s odjíždějícím vlakem byla dojemná... To by se mělo připomínat Sudeťákům. Naši lidé byli první kdo balil kufry a nechával za sebou celé statky, grunty, rodová sídla, živnosti, majetek, dobytek... Utečenci z celého pohraničí se tísnili s pár zachráněnými zavazadly po známých či ve vnitrozemí poté co jsme odstoupili pohraničí po zradě v Mnichově. V seriálu je skvěle vystižena atmosféra i ,,protentokrátu''. Ústtřední trio Růžičková, Fuchsová a hlavně hraničář Zindulka mne bralo za srdce... Skvělá byla i hudba a nezapomenutelná ústřední melodie seriálu. Toto je věc, kterou stojí za to vidět díl po díle... * * * * (03.05.2014)