Samotáři

Film, který se údajně stal generační výpovědí. Ale za sebe musím dodat, že se mnou nekomunikoval ani tehdy, ani dnes. Násilně vložené prvky UFO, hulení a Japonců přinášejí jen prázdné slepé uličky a opět nám zůstává jen klasický oblouk na téma "na počátku se rozešli a na konci zase sešli". Kde je ona přidaná hodnota? Předpokládám, že tehdejší mladí se nijak zvlášť neuměli nadchnout ani pro Němce, ani pro Maciuchovou. Takže souhrnem mi vychází jako hlavní devíza opět jen ta Pragensie a bar La Casa blů. (25.07.2016)

Hanka s Petrem se narodili jeden pro druhého, ale zatím si tím nejsou zcela jistí. Než na to přijdou, tak se budou muset rozejít kvůli voyerovi lidských neštěstí Robertovi, zdeptat pyromanského neurochirurga s instalatérskými sklony Ondřeje, čekat s bodyshotovou barmankou Vesnou na UFO a hlavně si užívat pohodově zhulenou linii života s mírně zapomnětlivým stěhovákem Jakubem. A Japonci mohou být kdekoliv. (04.11.2009)

Dohánění zásadních filmových restů, díl 856.tý, Samotáři. Tak teda... Fakt jsem se docela dlouho těšil, jak to v komentáři zaslouženě sejmu jako další českej přehajpovanej průměr typu Pelíšky. Jenomže skutek utek. Perfektně vypointovaný komediální finále nakonec zaútočí s odzbrojující sebejistotou, načež Ondříčkův jinak "docela divnej film" povyšuje na mrazivě promyšlenou satiru společnosti. Asi nejvíc častokrát zamrzej ty nerealistický dialogy a scénky - komedie nekomedie, tady podobný šplhání do situačních extrémů bolí. (26.10.2014)

Ať si kdo chce co chce říká, film Samotáři prostě zkultovněl. Alespoň pro jistou generaci. Film pojednává o třicátnících, ale paradoxně si jej vzali za své teenageři, do kterých se Petr Zelenka společně s Ondříčkem nějakým záhadným způsobem převtělili. A to tak přesně, že teenageři už i v normální mluvě používají věty z tohoto filmu. To se o většině snímků říct prostě nedá. Vynikající soundtrack doprovází přesně stylisticky nastavené záběry, ve kterých odehrávají své party herci, kteří se při natáčení očividně náramně bavili, a možná proto je jejich podání realistické a uvěřitelné. Ano, možná se takhle třicátníci nechovají, ale teenageři...? Rozhodně. (19.01.2003)

Tak jsem si na Samotáře trochu povyrostl a musím říct, že jako pozdnímu dvacátníkovi se mi líbili ještě o pořádný kus víc, než krapet zastydlému sextánovi. Bravurní Zelenkův scénář s pečlivě odpozorovanýma postava, které ztvárnili senzační herci. Důstojný nástupce Vorlova Kouře v pomyslném výčtu českých filmových kultů. 90% (02.06.2014)