1917

Pamatujete na scénu vylodění v Normandii v Zachraňte vojína Ryana... No tak to roztáhněte do dvou hodin a přidejte ještě pár naprosto srdcezastavujících scén (běh vedle zákopu, hra světel ve vesnici). Vizuální a hlavně technická stránka nemá obdoby, muselo to být šílený natáčení, a je tam tolik kamerových vychytávek, že se vyloženě těším, až to vyjde na blůčku a bude tam komentář Deakinse. Jedenkrát v kině to vidět nestačí, aspoň tak 5x! (01.01.2020)

Stalo se v roce 1917, aneb dva vocasové první polovinu filmu putují z bodu A do bodu B a při tom pronášejí rádoby hlubokomyslné dialogy. Problémem je, že pokud to máte jako já, kdy vám je jeden z hrdinů absolutně ukradený a druhý, který naštěstí včas zařve vás vyloženě irituje, tak to tomu filmu postaveném hlavně na té dvojici opravdu nepomůže. Jeden se pak musí přímo smát při té scéně s pádem letadla. Jako pomoci nepříteli a pak se divit, že vás sejme... To jako vážně?! No aspoň se jeden tou bezbřehou stupiditou pobaví. Z žumpy tohle veledílo tahá jenom precizní kamera a vcelku padnoucí hudba které však tak nějak zapadnou v tom konceptu artové onanie, která však nezakryje, že ten film jako celek stojí za howno. Sorry tady si na válku někdo jenom hrál a já neměl pocit, že jsem v ní ani na minutu.25% (21.01.2020)

Na počátku byla výzva, po ní přišlo čarování.. Počin dvojice Mendes, Deakins, čerpající z Weirova Gallipoli a držící se technikou natáčení Hitchcockova Provazu, brilantně zrcadlí skutečnost, že v každé válce vládne forma nad obsahem. Od stromu po strom skrz peklo nikoho, kolem sinalých tváří, z nichž odchází život a přes těla, z kterých už dávno vyprchal. Absence bitevní vřavy dodává na působivosti, protože strach je vždycky živen budoucností, nikoliv okamžikem přítomnosti.. Jedna věc mně ale neštymuje. Proč rozkaz k zastavení útoku neshodili nad svým postavením z letadla, což mimochodem bylo během 1. světové války běžnou praxí? Nebo to alespoň mohli zkusit s Kropenatým Jimem.. (27.01.2020)

Konečně se vrací onen nepříjemný pocit, který je vlastní jen několika málo válečným snímkům a seriálům: to mrazení v páteři, kdy divák tuší, že nebezpečí v podobě dobře mířené kulky může přijít doslova kdykoli a odkudkoli. Jakkoli nezpůsobně snad může znít přirovnávání náhodného fragmentu ze Světové války k "dobrodružství", tak v případě Mendesova filmu se teď na tímto slovním spojením lze minimálně zamyslet. Protože přesně takový intezivní pocit jsem z toho měl. Sice hořké, ale ryzí. Válečné dobrodružství. (29.03.2020)

Úžasné! Ja som ani nevedel, že sa bude jednať len o "jeden" záber. Film 1917 je bezpochyby film, o ktorom sa bude rozprávať ako o príkladnej ukážke práce vynikajúceho kameramana. A nedá mi to spomenúť na režiséra, ktorý definoval natáčanie bez zdanlivých strihov. Alfred Hitchcock totiž geniálne definoval potrebu filmového strihu:,, Film je ako život, akurát sú z neho oholené nudné sekvencie". Na toto režisér Sam Mendes zabudol, pretože tam kde by režisér pri štandardnom spôsobe rozprávania potreboval tri až štyri minúty potrebuje Mendes touto exhibíciou trojnásobný čas. Dlhú expozíciu tak skôr drží pomyselný efekt úžasu v zmysle, teda ako sa toto natáčalo, než že by sa niečo naozaj zaujímavého odohrávalo na plátne. Scenáristicky by sa bez formálne skvele zvládnutého natáčania jednalo o tragédiu, ale vďaka šikovnému prepojeniu v súčasnosti obľúbenej technickej stránke film 1917 funguje úžasne. (12.03.2020)